K Zemi se řítí velký asteroid. Náraz by vyhladil civilizaci

"Díky americké armádě, která drží skutečnou vesmírnou hlídku, víme, že k dnešnímu dni existuje 893 těles o velikosti větších než 1 kilometr, které v blízké minulosti nebo budoucnosti prolétly blízko Země," řekl serveru EuroZprávy.cz ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Pokud by došlo k strážce, podle astronoma by zanikla většina rostlin a živočichů na naší planetě. "Dále je známo 8374 objektů o velikosti mezi 140 a 1000 metry. Jejich dopad by způsobil katastrofu kontinentálních rozměrů," dodal odborník.

Ve sluneční soustavě se mohou nacházet desítky i stovky tisíc menších planetek, o kterých astronomové vůbec netuší. "Čím menší tělesa, tím hůř se hledají, ale také napáchají menší škody. Nicméně dnes existuje řada pozorovacích týmů, které se snaží potenciálně nebezpečná tělesa odhalovat," objasnil Dušek.

To, že Zemi se větší vesmírná tělesa vyhýbají, ale nemusí platit vždy. Už v pátek 13. dubna 2029 proletí kolem Země půl kilometru dlouhá planetka Apophis, u které je určitá pravděpodobnost, že by se s námi mohla srazit.

"I když je to velmi nepravděpodobné, pokud by k takové kolizi došlo, zemřely by stovky milionu lidí a naše moderní civilizace by zanikla. Máme však dostatek času na tuto hrozbu reagovat," varuje pro EuroZprávy.cz Dušek. 

Krátce po objevu planetky v roce 2004 výpočty ukázaly, že nebyla vyloučena srážka tohoto tělesa se Zemí a planetka se dostala na seznam nebezpečných planetek (PHA). Riziko srážky bylo tehdy oceněno stupněm 4 na desetistupňové turínské stupnici, přičemž pravděpodobnost srážky byla vypočtena na 1,6 %, čili 60:1.

V lednu 2009 ale vydal americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) aktualizovaný odhad pravděpodobnosti srážky s planetkou Apophis. Došlo k redukci rizika z 1:45 000 na 1:250 000. 

Odborníci ale nedokáží vyvrátit možnost srážky planetky se Zemí o několik let později, konkrétně 13. dubna 2036. Pokud by došlo ke kolizí se Zemí, oblast dopadu by se nacházela někde v pásu táhnoucím se od Evropy přes Blízký Východ po Indii a Bangladéš. 

Ruský astronom Leonid Sokolov už dříve varoval, že i přesto, že se může zdát riziko kolize nízké, ve vesmírném měřítku jde o relativně pravděpodobnou možnost. Lidstvo by podle něj mělo být v roce 2036 připraveno odvrátit katastrofu.

Podle Sokolova by během dopadu mohlo dojít k rozpadu planetky a na Zemi by dopadly pouze její úlomky, což by samo o sobě způsobilo katastrofu. Obrovské kusy žhavých kamenů pršící z nebe by totiž měly devastující účinky na lidskou civilizaci kdekoliv na planetě.

Pokud by planetka dopadla na Zemi, vytvořila by kráter o průměru více než 8 km. Vyvolala by tsunami, která by ve vzdálenosti 1 000 km od místa dopadu měla na pevnině výšku přes 7 metrů. 

Náraz by podle vědců zničil rozsáhlý kus země, nevyvolal by ale takové účinky jako například asteroidy který zahubil dinosaury. Nehrozí ani riziko vzniku impaktní zimy, tedy úplného zakrytí slunce.

Ke srážce podle vědců z NASA ale může nakonec dojít až v roce 2068, kdy se předpokládá, že by lidstvo už mělo mít technologie na obranu Země přes vesmírnými tělesy. Poté by nás takové věci jako možné dopady planetek trápit vůbec nemusely.