Biologické zbraně: Skutečná hrozba, nebo přeceňovaný strašák?

Biologické zbraně patří mezi oblíbené zápletky různých akčních filmů. I malá dávka nebezpečných kultur totiž může přinést smrt tisícům lidí. Ve skutečném světě pak panují obavy především v souvislosti s různými teroristickými organizacemi, které by mohly zbraně využít. Není ale obava z biologických zbraní tak trochu nafouknutá?

Mluvčí íránského parlamentu Hashemi Rafsanjani v roce 1988 nazval biologické zbraně „atomovou bombou chudých.“ Na rozdíl od jaderného výzkumu totiž na jejich přípravu, přinejmenším teoreticky, nejsou zapotřebí tak rozsáhlé finanční a technologické prostředky.

A přesto jsou extrémně ničivé. Podle studie z roku 1996, kterou cituje magazín National Interest, by „pouhých 30 gramů anthraxu umístěného do větracího systému stadionu, dokázalo během hodiny nakazit 70 - 80 000 diváků.“

Představa, že se takovou zbraň podaří teroristům získat, je proto varující. V roce 2014 se objevily v novinách zprávy, že v laptopu jednoho z členů teroristické organizace Islámský stát (IS), byly nalezeny návody na výrobu chemických zbraní. Využit měl být mimo jiné dýmějový mor. Není jasné, zda šlo o reálně zamýšlené plány, nebo pouze o teoretické úvahy, protože nikdy k žádnému biologickému útoku Islámského státu nedošlo.

Ve skutečnosti je použití biologických zbraní v nedávné historii vcelku vzácné. Mezi lety 1960 a 1999 bylo na celém světě podle National Interest zmapováno několik desítek incidentů, z toho 55 případů souviselo s terorismem. Většina z nich pak byla včas odhalena a útokům bylo zabráněno.

V roce 1991 se například členové americké protivládní milice Minnesota Patriots Council pokoušeli využít ricin k útokům na státní činitele. Operaci odhalili agenti FBI a pachatele pozatýkali. V roce 1998 zase americký rasista L.Wayne Harris získal anthrax a zárodky moru, které chtěl použít k útokům. I ten byl zatčen dříve, než stačil své plány uskutečnit.

V roce 2001, týden po 11. září, znervóznily úřady ve Spojených státech případy dopisů obsahujících anthrax. Ty si vyžádaly životy několika lidí, vyšetřování později ukázalo na osamělého útočníka, specialistu na biologické materiály, který pracoval v laboratoři.

Výroba biologických zbraní je totiž podle vědců přeci jen technologicky značně náročná. Není proto příliš pravděpodobné, že by je dokázaly vyrobit a správně použít různé nestátní ozbrojené skupiny a teroristické organizace.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Vyvracíme konspirace: Koronavirus není biologická zbraň, vysvětluje profesor

NÁZOR – Nejen mezi konspiračními teoretiky, ale i v médiích rezonuje myšlenka, že Čína cíleně vytvořila nový typ koronaviru, poukazuje politolog Erik Gartzke v komentáři pro server National Interest. Profesor z Kalifornské univerzity dodává, že mnozí „experti“ i někteří státní představitelé sice Čínu ze záměrného vyvolání pandemie přímo neobviňují, ale naznačují její vinu pomocí vojenských metafor či slov implikujících úmysl.

Více souvisejících

biologické zbraně Írán Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí

Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější

V Česku začíná poslední ryze prázdninový týden, který bude zajímavý i ohledně počasí. Na naše území se opět dostane teplý vzduch z jihu, takže nejvyšší teploty dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se však ochladí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

včera

včera

včera

včera

Mona Lisa

Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa

Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

22. srpna 2026 21:57

22. srpna 2026 21:09

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy