Biologické zbraně patří mezi oblíbené zápletky různých akčních filmů. I malá dávka nebezpečných kultur totiž může přinést smrt tisícům lidí. Ve skutečném světě pak panují obavy především v souvislosti s různými teroristickými organizacemi, které by mohly zbraně využít. Není ale obava z biologických zbraní tak trochu nafouknutá?
Mluvčí íránského parlamentu Hashemi Rafsanjani v roce 1988 nazval biologické zbraně „atomovou bombou chudých.“ Na rozdíl od jaderného výzkumu totiž na jejich přípravu, přinejmenším teoreticky, nejsou zapotřebí tak rozsáhlé finanční a technologické prostředky.
A přesto jsou extrémně ničivé. Podle studie z roku 1996, kterou cituje magazín National Interest, by „pouhých 30 gramů anthraxu umístěného do větracího systému stadionu, dokázalo během hodiny nakazit 70 - 80 000 diváků.“
Představa, že se takovou zbraň podaří teroristům získat, je proto varující. V roce 2014 se objevily v novinách zprávy, že v laptopu jednoho z členů teroristické organizace Islámský stát (IS), byly nalezeny návody na výrobu chemických zbraní. Využit měl být mimo jiné dýmějový mor. Není jasné, zda šlo o reálně zamýšlené plány, nebo pouze o teoretické úvahy, protože nikdy k žádnému biologickému útoku Islámského státu nedošlo.
Ve skutečnosti je použití biologických zbraní v nedávné historii vcelku vzácné. Mezi lety 1960 a 1999 bylo na celém světě podle National Interest zmapováno několik desítek incidentů, z toho 55 případů souviselo s terorismem. Většina z nich pak byla včas odhalena a útokům bylo zabráněno.
V roce 1991 se například členové americké protivládní milice Minnesota Patriots Council pokoušeli využít ricin k útokům na státní činitele. Operaci odhalili agenti FBI a pachatele pozatýkali. V roce 1998 zase americký rasista L.Wayne Harris získal anthrax a zárodky moru, které chtěl použít k útokům. I ten byl zatčen dříve, než stačil své plány uskutečnit.
V roce 2001, týden po 11. září, znervóznily úřady ve Spojených státech případy dopisů obsahujících anthrax. Ty si vyžádaly životy několika lidí, vyšetřování později ukázalo na osamělého útočníka, specialistu na biologické materiály, který pracoval v laboratoři.
Výroba biologických zbraní je totiž podle vědců přeci jen technologicky značně náročná. Není proto příliš pravděpodobné, že by je dokázaly vyrobit a správně použít různé nestátní ozbrojené skupiny a teroristické organizace.
Související
Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí
Vyvracíme konspirace: Koronavirus není biologická zbraň, vysvětluje profesor
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
včera
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
včera
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
včera
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
včera
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
včera
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
včera
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
včera
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
včera
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
včera
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
včera
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
včera
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
včera
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
včera
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
včera
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
včera
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
22. srpna 2026 21:57
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
22. srpna 2026 21:09
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde.
Zdroj: David Holub