O kolik stupňů se Země oteplí? Došlo k obratu, experti zveřejnili nové údaje

Vývoj průměrné světové teploty směřuje k výraznému překročení cíle, který před třemi lety vytyčila pařížská dohoda o klimatu ve snaze omezit globální oteplování. Vyplývá to ze studie nazvané Carbon Action Tracker (CAT), která byla dnes zveřejněna v Katovicích na světové konferenci o klimatu COP24. Cituje z ní agentura Reuters.

Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Zpráva Carbon Action Tracker (CAT) uvádí, že současná politika povede k tomu, že svět se do konce století chystá oteplit o 3,3 stupně Celsia. Zprávu vypracovaly tři nezávislé evropské výzkumné skupiny.

Ještě před rokem se předpovídalo oteplení o 3,4 stupně. Také se uvádělo, že pokud by vlády splnily své plány, oteplení by se do roku 2100 mohlo omezit na tři stupně. I to by ale mohlo způsobit zkázu tropických korálových útesů, ledovců v Alpách, Arktidě a možná i v Grónsku, což by způsobilo zvýšení hladiny moří a oceánů.

We are all aware that the capacity to act on climate change and cope with its consequences varies among the countries. pic.twitter.com/lrUu0qF0lD

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 11. prosince 2018

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu uvedl, že lze růst oteplování udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Od pařížské dohody se podle výzkumníků Argentina, Kanada, Chile a Evropská unie vydaly správným směrem snižování emisí. "Pokud by se tato snaha rozšířila a zvětšila, mohla by se globální křivka emisí ohnout," tvrdí zpráva. Jiné země, například Spojené státy, Austrálie, Brazílie, Indonésie, Rusko a Spojené arabské emiráty, ale nedosáhly žádného pokroku, nebo dokonce udělaly krok zpět.

S pařížskou dohodou o klimatu nesouhlasí americký prezident Donald Trump, který již oznámil, že od dohody odstoupí. Spojené státy jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za globální oteplování. Pozice Trumpovy vlády by podle expertů mohla lákat i další velké producenty fosilních paliv, i když žádný až dosud nezašel tak daleko jako nynější šéf Bílého domu.

Právě vyjednávači Spojených států spolu se zástupci dalších zemí těžících ropu a zemní plyn, tedy Ruskem, Saúdskou Arábií a Kuvajtem, na katovickém summitu odmítli v návrhu závěrečného dokumentu větu, jež podle listu Financial Times vítá poznatky poslední studie IPCC o negativním dopadu klimatických změn a lidském podílu na nich. K dohodě se o víkendu nedospělo a celý text tak může padnout.

Vůdcům zúčastněných států a ministrům zbývá ještě pár dní do konce konference k dosažení průlomu v problémech při vypracování pravidel vyplývajících z pařížské dohody, s nimiž zápolí diplomaté, uvedla agentura AP. Jednání mají také přimět státy, aby se zavázaly k ambicióznějším cílům při omezování emisí skleníkových plynů. Chudé státy současně usilují o finanční podporu, aby mohly čelit klimatickým změnám.

Konference, která končí 14. prosince, se účastní zástupci téměř 200 zemí.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Ekologie Polsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno včera

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

včera

včera

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

včera

6. března 2026 21:58

6. března 2026 21:13

Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na zahájení zimní paralympiády v Itálii se stala předmětem vášnivých politických debat. Do Vystrčila se pustil například premiér Andrej Babiš (ANO). Důvodem je fakt, že předseda jedné z komor parlamentu letěl armádním speciálem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy