O kolik stupňů se Země oteplí? Došlo k obratu, experti zveřejnili nové údaje

Vývoj průměrné světové teploty směřuje k výraznému překročení cíle, který před třemi lety vytyčila pařížská dohoda o klimatu ve snaze omezit globální oteplování. Vyplývá to ze studie nazvané Carbon Action Tracker (CAT), která byla dnes zveřejněna v Katovicích na světové konferenci o klimatu COP24. Cituje z ní agentura Reuters.

Tři roky starou pařížskou dohodou se lídři zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Zpráva Carbon Action Tracker (CAT) uvádí, že současná politika povede k tomu, že svět se do konce století chystá oteplit o 3,3 stupně Celsia. Zprávu vypracovaly tři nezávislé evropské výzkumné skupiny.

Ještě před rokem se předpovídalo oteplení o 3,4 stupně. Také se uvádělo, že pokud by vlády splnily své plány, oteplení by se do roku 2100 mohlo omezit na tři stupně. I to by ale mohlo způsobit zkázu tropických korálových útesů, ledovců v Alpách, Arktidě a možná i v Grónsku, což by způsobilo zvýšení hladiny moří a oceánů.

We are all aware that the capacity to act on climate change and cope with its consequences varies among the countries. pic.twitter.com/lrUu0qF0lD

— Michał Kurtyka (@KurtykaMichal) 11. prosince 2018

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) v říjnu uvedl, že lze růst oteplování udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Od pařížské dohody se podle výzkumníků Argentina, Kanada, Chile a Evropská unie vydaly správným směrem snižování emisí. "Pokud by se tato snaha rozšířila a zvětšila, mohla by se globální křivka emisí ohnout," tvrdí zpráva. Jiné země, například Spojené státy, Austrálie, Brazílie, Indonésie, Rusko a Spojené arabské emiráty, ale nedosáhly žádného pokroku, nebo dokonce udělaly krok zpět.

S pařížskou dohodou o klimatu nesouhlasí americký prezident Donald Trump, který již oznámil, že od dohody odstoupí. Spojené státy jsou po Číně druhým největším producentem skleníkových plynů, které jsou podle vědců zodpovědné za globální oteplování. Pozice Trumpovy vlády by podle expertů mohla lákat i další velké producenty fosilních paliv, i když žádný až dosud nezašel tak daleko jako nynější šéf Bílého domu.

Právě vyjednávači Spojených států spolu se zástupci dalších zemí těžících ropu a zemní plyn, tedy Ruskem, Saúdskou Arábií a Kuvajtem, na katovickém summitu odmítli v návrhu závěrečného dokumentu větu, jež podle listu Financial Times vítá poznatky poslední studie IPCC o negativním dopadu klimatických změn a lidském podílu na nich. K dohodě se o víkendu nedospělo a celý text tak může padnout.

Vůdcům zúčastněných států a ministrům zbývá ještě pár dní do konce konference k dosažení průlomu v problémech při vypracování pravidel vyplývajících z pařížské dohody, s nimiž zápolí diplomaté, uvedla agentura AP. Jednání mají také přimět státy, aby se zavázaly k ambicióznějším cílům při omezování emisí skleníkových plynů. Chudé státy současně usilují o finanční podporu, aby mohly čelit klimatickým změnám.

Konference, která končí 14. prosince, se účastní zástupci téměř 200 zemí.

Související

Smog

Klimatická konference COP24 nic nevyřešila? Vinu nese i Česko

Pozitivním výsledkem světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích je, že byla přijata pravidla pro uplatňování závazků pařížské dohody z roku 2015, shodují se ekologové a experti, které dnes oslovila ČTK. K tomu, aby se zamezilo výraznému růstu teploty, je podle nich ovšem potřeba tyto závazky ještě zpřísnit. Podle Hospodářské komory však patří ČR mezi vyspělé průmyslové země a požadavky na energetiku jsou jiné než u států, jejichž průmysl není tak vyspělý.
Zbytky ledovce, Island

Fiasko, či úspěch? Závěry klimatické konference COP24 v pěti bodech

Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena do soboty. Jaké klíčové body vzešly z jednání shrnuje britská BBC.

Více souvisejících

COP24 (konference o klimatu Polsko 2018) globální oteplování Ekologie Polsko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy