Kde hrozí největší riziko zemětřesení? Ohnivý kruh je peklo na zemi

Jako Ohnivý kruh je nazývána oblast s velkým výskytem sopek, které téměř zcela obklopují Tichý oceán. Vede od Nového Zélandu, podél východního pobřeží Austrálie, přes jihovýchodní Asii a Japonsko, dále po severním okraji Tichého oceánu přes západní pobřeží Spojených států, Střední Ameriku a opět západní pobřeží Jižní Ameriky. Ve skutečnosti tak spíše než kruh, tvoří jakousi pomyslnou podkovu.

Tichý oceán lemuje více než 450 vulkánů a celá oblast je známá svojí častou seismickou aktivitou. Podle německé stanice Deutsche Welle se zde odehraje zhruba 90 % všech zemětřesení. Také ta vůbec nejsilnější, která vědci zaznamenali, měla svůj původ v Ohnivém kruhu.

Za vším stojí pohyb tektonických (litosférických) desek. Ty se neustále posouvají po vrstvě částečně pevných a částečně roztavených hornin známých jako zemský plášť. Při srážce, nebo naopak oddělení desek, pak dochází k tvorbě horstev a příkopů. Tak vznikly například jihoamerické Andy nebo severoamerické Skalisté hory.

Velké množství vulkánů v Ohnivém kruhu vzniklo během procesu zvaného „subdukce“. K tomu dochází, když se jedna litosférická deska zasune pod jinou. Nejčastěji se hustší oceánská kůra zasouvá pod lehčí kontinentální. Subdukci provází „transmutace minerálů“ a sopečná činnost.  

Zjednodušeně řečeno, když se oceánská kůra zasune do teplejšího zemského pláště, zahřeje se a vzniká magma. To pak proudí na povrch, důsledkem čehož je sopečná aktivita. Pokud se magma dostane na povrch na oceánském dně, mohou vzniknout vulkanické ostrovy jako jsou třeba Mariany.

Tektonické pohyby zároveň způsobují zemětřesení. Právě v oblasti Ohnivého kruhu byla zaznamenána ta vůbec nejsilnější. 22. května 1960 zasáhly Chile dosud nejhorší otřesy. Dosáhly síly 9,5 stupňů Richterovy škály. Jen o čtyři roky později přišlo „Velké aljašské zemětřesení“ o síle 9,2 stupňů. V prosinci roku 2004 způsobilo další mohutné zemětřesení u severní Sumatry vlny tsunami, které zabily téměř 230 000 lidí. O sedm let později zapříčinily mohutné otřesy východně od ostrova Honšú další přírodní katastrofu. Vlny tsunami tenkrát v Japonsku zabily skoro 16 000 lidí a poničily jadernou elektrárnu Fukušima.

Vědci bohužel stále nedokáží zemětřesení předpovídat. Vyspělé a bohaté státy v regionu, jako je třeba Japonsko, na hrozbu reagují alespoň stavbou odolnějších budov. Stále se také modernizují systémy, které mají lidi v případě ohrožení upozornit na nebezpečí, jako jsou právě třeba vlny tsunami.