Vůbec nejvíc zemětřesení na světě se odehraje v oblasti nazývané Ohnivý kruh. Ten vede v podstatě podél celého pobřeží Tichého oceánu. Proč je však tento region tak tektonicky aktivní? A jaká byla nejsilnější zaznamenaná zemětřesení v lidské historii?
Jako Ohnivý kruh je nazývána oblast s velkým výskytem sopek, které téměř zcela obklopují Tichý oceán. Vede od Nového Zélandu, podél východního pobřeží Austrálie, přes jihovýchodní Asii a Japonsko, dále po severním okraji Tichého oceánu přes západní pobřeží Spojených států, Střední Ameriku a opět západní pobřeží Jižní Ameriky. Ve skutečnosti tak spíše než kruh, tvoří jakousi pomyslnou podkovu.
Tichý oceán lemuje více než 450 vulkánů a celá oblast je známá svojí častou seismickou aktivitou. Podle německé stanice Deutsche Welle se zde odehraje zhruba 90 % všech zemětřesení. Také ta vůbec nejsilnější, která vědci zaznamenali, měla svůj původ v Ohnivém kruhu.
Za vším stojí pohyb tektonických (litosférických) desek. Ty se neustále posouvají po vrstvě částečně pevných a částečně roztavených hornin známých jako zemský plášť. Při srážce, nebo naopak oddělení desek, pak dochází k tvorbě horstev a příkopů. Tak vznikly například jihoamerické Andy nebo severoamerické Skalisté hory.
Velké množství vulkánů v Ohnivém kruhu vzniklo během procesu zvaného „subdukce“. K tomu dochází, když se jedna litosférická deska zasune pod jinou. Nejčastěji se hustší oceánská kůra zasouvá pod lehčí kontinentální. Subdukci provází „transmutace minerálů“ a sopečná činnost.
Zjednodušeně řečeno, když se oceánská kůra zasune do teplejšího zemského pláště, zahřeje se a vzniká magma. To pak proudí na povrch, důsledkem čehož je sopečná aktivita. Pokud se magma dostane na povrch na oceánském dně, mohou vzniknout vulkanické ostrovy jako jsou třeba Mariany.
Tektonické pohyby zároveň způsobují zemětřesení. Právě v oblasti Ohnivého kruhu byla zaznamenána ta vůbec nejsilnější. 22. května 1960 zasáhly Chile dosud nejhorší otřesy. Dosáhly síly 9,5 stupňů Richterovy škály. Jen o čtyři roky později přišlo „Velké aljašské zemětřesení“ o síle 9,2 stupňů. V prosinci roku 2004 způsobilo další mohutné zemětřesení u severní Sumatry vlny tsunami, které zabily téměř 230 000 lidí. O sedm let později zapříčinily mohutné otřesy východně od ostrova Honšú další přírodní katastrofu. Vlny tsunami tenkrát v Japonsku zabily skoro 16 000 lidí a poničily jadernou elektrárnu Fukušima.
Vědci bohužel stále nedokáží zemětřesení předpovídat. Vyspělé a bohaté státy v regionu, jako je třeba Japonsko, na hrozbu reagují alespoň stavbou odolnějších budov. Stále se také modernizují systémy, které mají lidi v případě ohrožení upozornit na nebezpečí, jako jsou právě třeba vlny tsunami.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
U břehů Japonska udeřilo zemětřesení. Úřady varují před tsunami
Zemětřesení na Chebsku. Experti nevyloučili další otřesy
Zemětřesení , Oceán , Asie , sopky , Japonsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.
Zdroj: Libor Novák