Vědci jsou v šoku. Stav Země vypadá, jako kdyby na ní každou vteřinu vybuchla atomovka

Globální oteplování zvyšovalo za posledních 150 let teplotu moří a oceánů ekvivalentem výbuchu atomové bomby za vteřinu. S tímto závěrem přišel nový výzkum vědců z Oxfordské univerzity.

Světové moře a oceány absorbují drtivou většinu energie způsobené globálním oteplováním. Nový výzkum, který provedli odborníci z prestižní Oxfordské univerzity, ukazuje, že za posledních 150 let došlo k výraznému oteplení vodní masy. Podle deníku The Guardian, který o studii informoval, odpovídalo celkové oteplení ekvivalentu výbuchu atomové bomby za sekundu.

„Snažím se nepoužívat taková přirovnání, jednoduše proto, že je shledávám znepokojivými,“ řekla pro britský deník profesorka Laure Zanna, která výzkum vedla. „Většinou se snažíme oteplování porovnat se spotřebou energie, aby to nebylo tak děsivé.“

Podle kalkulace Guardianu odpovídala průměrná hodnota oteplování výbuchu atomové bomby zhruba 1,5 krát větší, než byla ta shozená na Hirošimu, za vteřinu. S nárůstem uhlíkových emisí se však zintenzivnilo a „dnes odpovídá ekvivalentu tří až šesti atomových bomb za vteřinu“.

„Očividně vypouštíme velké množství přebytečné energie do našeho klimatického systému a značná část skončí v oceánech. O tom není pochyb,“ dodává Zanna. Celková hodnota tepla vstřebaného oceány za posledních 150 let odpovídá zhruba tisícinásobku roční spotřeby energie na celém světě.

Velká část tohoto tepla je „uchovávána“ v hlubinách oceánů. Oceány a moře se nezahřívají rovnoměrně, protože proudy přesunují teplou vodu na velké vzdálenosti. Výzkumníci proto při své práci využívali měření teploty povrchových vrstev vody i počítačové modely oceánské cirkulace.

Podle autorů studie by jejich práce mohla pomoci v lepším pochopení a následné předpovědi dopadů, které klimatická změna přinese. V budoucnu budou vědci lépe schopní odhadovat, jak se projeví nárůst mořské hladiny v různých regionech. „Budoucí změny v oceánských pohybech mohou mít vážné důsledky pro úrovně hladiny moří v regionech hrozící zaplavením pobřežních oblastí,“ stojí ve zprávě.

„Porozumění změně teploty oceánů a roli, kterou hraje cirkulace v oteplování jednotlivých částí, je klíčové pro předpovídání světové i regionální klimatické změny a zvyšující se mořské hladiny,“ cituje dále The Guardian ze studie.

Podle Dany Nuccitelli, která je také environmentální vědkyní, nicméně zjištění studie odpovídá běžně přijímaným poznatkům a závěry jsou spíše střízlivé. „Oteplování oceánů se zvýšilo s tím, jak se zintenzivnilo globální oteplování. (Běžně udávaná) hodnota se v posledních dekádách pohybuje mezi třemi a šesti atomovými bombami shozenými na Hirošimu za sekundu, v závislosti na datech a použitém časovém rámci. Tato nová studie (…) se pohybuje na spodní hranici ostatních odhadů.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.
Počasí

Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.

Více souvisejících

oteplování životní prostředí Moře globální oteplování Oceán Univerzita Oxford

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy