Zemi míjejí tři velké asteroidy. Poslední proletí v noci, hrozí kolize

Kolem Země dnes od brzkého rána prolétají tři asteroidy. Zatímco první dva už proletěly, třetí podle NASA těsně mine naši planetu v noci. Existuje potenciální, avšak malé riziko srážky, při ní by se ale asteroid rozpadl v atmosféře.

První asteroid se k Zemi přiblížil krátce po čtvrté hodině ranní rychlostí téměř 5000 m/s. 17 metrový objekt nese označení 2019 AT6 a naši planetu minul ve vzdálenosti 3,2 milionu kilometru.

Druhý asteroid nese označení 2019 AM8 a dosahuje o pár metrů větších rozměrů. Kolem země proletěl rychlostí 12 000 m/s dnes kolem páté hodiny ranní.

Třetí z asteroidů nese označení 2019 AG7 a dosahuje velikosti 50 metrů v průměru. Zemi by měl minout ve 22:53 ve vzdálenosti necelého milionu kilometrů, což je na vesmírné poměry poměrně těsné.

NASA nevylučuje možnost kolize se Zemí, je však prakticky vyloučeno, že by asteroid dopadnul na Zem. Při této velikosti by se rozpadl v atmosféře.

V následujících dnech by Zemi mělo minout celkem 12 asteroidů, podle NASA ale nehrozí významnější riziko kolize u žádného z nich. Ostatně takových asteroidů, které kolem Zemi v dohledné době proletí, jsou tisíce.

"Díky americké armádě, která drží skutečnou vesmírnou hlídku, víme, že k dnešnímu dni existuje 893 těles o velikosti větších než 1 kilometr, které v blízké minulosti nebo budoucnosti prolétly blízko Země," uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.

Při eventuální strážce by přitom podle něj zanikla většina rostlin a živočichů na naší planetě. "Dále je známo 8374 objektů o velikosti mezi 140 a 1000 metry. Jejich dopad by způsobil katastrofu kontinentálních rozměrů," dodal odborník.

Ve sluneční soustavě se ale nachází až stovky tisíc menších planetek, o kterých astronomové vůbec či do poslední chvíle netuší. Ty ale pro Zemi nepředstavují žádné riziko.

První větší hrozbou, se kterou se může lidstvo setkat, je planetka Apophis. Ta zemi mine v pátek 13. dubna 2029 a existuje malá pravděpodobnost, že by se s námi mohla srazit.

"Pokud by k takové kolizi došlo, zemřely by stovky milionů lidí a naše moderní civilizace by zanikla," uvedl pro EuroZprávy.cz Dušek s tím, že lidé mají dostatek času na případnou hrozbu zareagovat.

Sestřelíme asteroidy laserem?

Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.

V tuto chvíli je ale lidstvo je na obranu Země připraveno pouze teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.

Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.

Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.

Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.

Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.

Související

Černá díra trhá hvězdu na kusy

Velký třesk byl největší explozí v celém vesmíru, která ale byla ta druhá? Vědci na to náhodou přišli

Astronomové přišli s překvapivým objevem: pomocí vesmírného teleskopu Gaia se jim podařilo náhodně zaznamenat dosud neznámý typ gigantických vesmírných explozí – největších, jaké kdy lidstvo pozorovalo od samotného počátku vesmíru. Tyto kolosální výbuchy světla, zachycené z jádra vzdálených galaxií, nejenže překonávají dosavadní záznamy svou silou, ale i délkou trvání.
exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

Více souvisejících

vesmir Země asteroid

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Dron, ilustrační foto

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

před 1 hodinou

Léky, ilustrační foto

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Jsme jediný spojenec, kterého na Blízkém východě máte, varuje izraelský diplomat EU

Podle končícího izraelského velvyslance v Bruselu Haima Regeva hrozí, že Evropa ztratí svou roli v budoucím uspořádání Blízkého východu, pokud se rozhodne potrestat Izrael kvůli válce v Gaze. Ve svém posledním rozhovoru pro portál Politico Regev ostře zkritizoval ty členské státy, které prosazují sankce, a varoval před nebezpečím, které to představuje pro vzájemné vztahy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Margita Balaštíková

Balaštíková končí na kandidátce ANO. Měla se pokusit objednat vraždu psa

Poslankyně ANO Margita Balaštíková čelí podezření, že se v roce 2023 pokusila objednat zabití psa partnerky svého tehdejšího manžela. Z tohoto jednání ji usvědčuje uniknutá nahrávka, kterou zřejmě pořídil právě její bývalý manžel. Předseda hnutí Andrej Babiš zdůraznil, že poslankyně nebude na kandidátce hnutí ANO pro podzimní sněmovní volby. Balaštíková obvinění popírá a tvrdí, že nahrávka je podvrh.

před 6 hodinami

Situace na polsko-běloruských hranicích

Záhadné žhářské útoky, migrace, sabotáže. Polsko stojí ve frontové linii proti ruské hybridní válce

Polsko se stalo evropskou frontovou linií proti ruské agresi, ovšem nejedná se o konvenční válku. Od prosince 2023, kdy se k moci dostala liberální Občanská koalice, čelí polské bezpečnostní složky kritice kvůli svému spíše reaktivnímu než proaktivnímu přístupu k destabilizujícím aktivitám Ruska. Na pozadí této situace se Polsko potýká s vlnou záhadných sabotáží a útoků, které ohrožují jeho stabilitu a bezpečnost.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj míří do Berlína. S Merzem, Ruttem, Trumpem a dalšími lídry bude jednat o summitu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestuje do Berlína, aby se zde připojil k online hovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Videokonference se koná jen dva dny před plánovaným osobním setkáním Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Cílem této konference je připravit evropskou pozici pro nadcházející summit, kde se má jednat o ukončení války na Ukrajině.

před 7 hodinami

Ruská armáda

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti

Ruské síly prorazily ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti, krátce před klíčovými jednáními mezi USA a Ruskem o ukončení války. Podle ukrajinské výzkumné skupiny DeepState a některých vojenských analytiků tento průlom odhaluje nedostatky v ukrajinské armádě, uvedl server Politico.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

před 8 hodinami

prodejna Alza

Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít

Dosluhuje vám starý telefon a přemýšlíte o koupi nového? Bezesporu jste zaregistrovali, že někteří z tuzemských prodejců nabízí takzvaný "výkupní bonus", tedy slevu či peníze na nákup nového zboží v případě, kdy jim svůj starý telefon odprodáte. Tuto službu nabízí svým zákazníkům i největší český internetový obchod Alza.cz, jak ale někteří záhy zjistí, neplatí pro všechny.

před 9 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Přípravy na summit Trumpa s Putinem vrcholí. Lidé na Aljašce nabízí jako místo schůzky své domy

Bílý dům v rychlosti organizuje historický summit v Anchorage, který se uskuteční v pátek. Během krátké doby museli američtí úředníci najít vhodné místo pro setkání prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Ukázalo se, že v Aljašce, která je uprostřed letní turistické sezóny, jsou možnosti omezené. Někteří obyvatelé státu dokonce nabídli své domy, aby v nich mohla schůzka proběhnout.

před 10 hodinami

včera

AC Sparta Praha

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií

Další evropský fotbalový pohárový týden pokračoval čtvrtečními zápasy 3. předkol Evropské ligy a Konferenční ligy, přičemž o účast v té druhé zmiňované soutěži bojují dva české kluby, tedy pražská Sparta a Baník Ostrava. Pražané se po kazašském Aktobe utkává s další neznámou a to tentokrát s arménským Araratem-Armenia. Tento celek sice na Letné jako první vedl, když mu vyšel úvod zápasu, do konce prvního poločasu se však Spartě podařilo otočit a protože druhá půle už byla z její strany daleko povedenější, přidala ještě další dvě branky a upravila tak na konečných 4:1. Doma hráli svůj úvodní zápas 3. předkola Konferenční ligy i fotbalisté Ostravy, kteří ve Vítkovicích hostili Austrii Vídeň a i tady český klub nejprve prohrával, aby stav ještě do konce první půle dokázal otočit na 2:1. Atraktivně divoký zápas pokračoval i po obrátce, kdy poté, co domácí zvýšili na 3:1 a vypadalo vše nadějněji, přišlo ze strany hostů vyrovnání na 3:3 a o rozhodující gól se tak nakonec postaral až Prekop v 82. minutě. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest

Už po třech ligových kolech musela Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) sáhnout k vyššímu trestu pro někoho z prvoligových fotbalistů. Konkrétně se tak jedná o slávistického útočníka Tomáše Chorého. Ten za svůj zákrok, kdy v závěru zápasu v 95. minutě na Slovácku (1:0 pro Slavii) udeřil pěstí do rozkroku gólmana Milana Heči, totiž obdržel šestizápasový trest.

včera

Před 195 lety se narodil Heinrich Mattoni, po němž nese jméno minerální voda

Před 195 lety, jedenáctého srpnového dne roku 1830, přišel v Karlových Varech na svět muž, jehož jméno se zapsalo do dějin. Jmenoval se Heinrich Mattoni. Po něm nese název dodnes konzumovaná minerální voda. Kdo byl tento muž?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy