Kolem Země dnes od brzkého rána prolétají tři asteroidy. Zatímco první dva už proletěly, třetí podle NASA těsně mine naši planetu v noci. Existuje potenciální, avšak malé riziko srážky, při ní by se ale asteroid rozpadl v atmosféře.
První asteroid se k Zemi přiblížil krátce po čtvrté hodině ranní rychlostí téměř 5000 m/s. 17 metrový objekt nese označení 2019 AT6 a naši planetu minul ve vzdálenosti 3,2 milionu kilometru.
Druhý asteroid nese označení 2019 AM8 a dosahuje o pár metrů větších rozměrů. Kolem země proletěl rychlostí 12 000 m/s dnes kolem páté hodiny ranní.
Třetí z asteroidů nese označení 2019 AG7 a dosahuje velikosti 50 metrů v průměru. Zemi by měl minout ve 22:53 ve vzdálenosti necelého milionu kilometrů, což je na vesmírné poměry poměrně těsné.
NASA nevylučuje možnost kolize se Zemí, je však prakticky vyloučeno, že by asteroid dopadnul na Zem. Při této velikosti by se rozpadl v atmosféře.
V následujících dnech by Zemi mělo minout celkem 12 asteroidů, podle NASA ale nehrozí významnější riziko kolize u žádného z nich. Ostatně takových asteroidů, které kolem Zemi v dohledné době proletí, jsou tisíce.
"Díky americké armádě, která drží skutečnou vesmírnou hlídku, víme, že k dnešnímu dni existuje 893 těles o velikosti větších než 1 kilometr, které v blízké minulosti nebo budoucnosti prolétly blízko Země," uvedl pro EuroZprávy.cz ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Při eventuální strážce by přitom podle něj zanikla většina rostlin a živočichů na naší planetě. "Dále je známo 8374 objektů o velikosti mezi 140 a 1000 metry. Jejich dopad by způsobil katastrofu kontinentálních rozměrů," dodal odborník.
Ve sluneční soustavě se ale nachází až stovky tisíc menších planetek, o kterých astronomové vůbec či do poslední chvíle netuší. Ty ale pro Zemi nepředstavují žádné riziko.
První větší hrozbou, se kterou se může lidstvo setkat, je planetka Apophis. Ta zemi mine v pátek 13. dubna 2029 a existuje malá pravděpodobnost, že by se s námi mohla srazit.
"Pokud by k takové kolizi došlo, zemřely by stovky milionů lidí a naše moderní civilizace by zanikla," uvedl pro EuroZprávy.cz Dušek s tím, že lidé mají dostatek času na případnou hrozbu zareagovat.
Sestřelíme asteroidy laserem?
Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.
V tuto chvíli je ale lidstvo je na obranu Země připraveno pouze teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.
Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.
Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.
Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.
Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.
Související
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
Zdroj: Jan Hrabě