Alzheimer souvisí se zánětem dásní? Nejnovější studie přináší i dobré zprávy

V posledních letech vyšla řada vědeckých studií, které podpořily hypotézu, že Alzheimerova choroba je vlastně infekční nemoc. Stále se však nedaří přijít na kloub jejím přesným mechanismům a čím dál častěji se ukazuje, že nemoc daleko překračuje veškeré původní předpoklady lékařů. Nyní však vědci na něco zajímavého přišli.

Nová studie, za níž stojí tým polského mikrobiologa Jana Potempy, konstatuje, že bakterie Porphyromonas gingivalis, která může za zánětlivé onemocnění dásní známé jako chronická periodontitida, se nachází i v mozku zesnulých lidí s Alzheimerovou chorobou. Není to sice poprvé, co se tyto faktory podařilo prokazatelně spojit, tentokrát se však podařilo jít ještě dál.

Při experimentech na laboratorních myších se ukázalo, že bakteriální infekce se opravdu rozšiřuje do mozku, společně s tím dochází ke zvýšené produkci proteinu amyloid beta, který se běžně nachází v mozku lidí postižených Alzheimerovou chorobou.

Členové vědeckého týmu, který koordinuje farmaceutický startup Cortyxeme, zatím netvrdí, že definitivně přišlo na kloub příčině Alzheimerovy choroby, ale je jasné, že je na dobré cestě přinejmenším k zásadnímu posunu.

„Že jsou infekční agens zapleteny do procesu vzniku a rozvoje Alzheimerovy choroby, jsme věděli už dříve, ale důkazy, že jsou její příčinou zatím neexistovaly,“ říká jeden z autorů studie Stephen Dominy. „Teď máme poprvé opravdu solidní důkazy,“ dodává.

Vědci navíc identifikovali toxický enzym gingipain, který vylučují bakterie v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Jak se však ukázalo, tento enzym objevili i v mozku zesnulých lidí, kteří touto závažnou nemocí netrpěli. Vědci se domnívají, že u těchto lidí by, pokud by se dožili většího věku, Alzheimerova choroba rovněž propukla.

Zároveň ale vědci dokázali, že sloučenina vyvinutá společností COR388, která už prochází klinickými testy, dokáže redukovat množství těchto bakterií i snížit produkci proteinu amyloid beta. Výzkumníci jsou tak ohledně tohoto přípravku nadále optimističtí.

„Musíme počkat na výsledky klinických testů. Až pak budeme vědět, jaký potenciál sloučenina má pro budoucí léčbu Alzheimerovy choroby,“ dodává závěrem David Reynolds ze společnosti Alzheimer‘s Research.