Osm pozoruhodných úkazů. Vědci jsou jim na stopě, ale přesto je nedokáží vysvětlit

Vědci třeba stále netuší, proč zíváme. Podle nejnovější hypotézy může zívání sloužit ke snižování teploty mozku, ale vše zůstává stále záhadou. Potvrzeno tak zatím je, že jej můžeme takzvaně chytit ve chvíli, kdy vidíme někoho kolem sebe zívat, což vědci pozorovali i u šimpanzů.

Dlouhé roky si vědci také lamou hlavu nad houbou Chorioactis geaster, která roste pouze v Japonsku a Texasu, kde jí přezdívají Ďáblovo cigáro. Mykologové zatím nebyli schopni zjistit, proč jí nenajdeme nikde jinde na světě. Patnáct let stará studie jen konstatovala, že se obě populace oddělily před 19 miliony let.

Vědcům také nedá spát podivná bouře ve tvaru šestiúhelníku, kterou zachytila NASA nad severním pólem planety Saturn. Záhadě se nedaří přijít na kloub, bouře navíc změnila za roky barvu z fialové na žlutou.

Proč se keporkakové, kteří běžně žijí samotářským životem, sdružují do hejn o desítkách kusů a vyráží se nakrmit k břehům Jižní Afriky? „Je krajně nezvyklé vidět je v tak velkých skupinách,“ konstatuje islandský výzkumník Gisli Vikingsson. Zdali za to může jen populační nárůst tohoto kytovce, však jasné není.

Tančící les se nachází v ruském Kaliningradu. Borovice, které zde byly vysazeny v 60. letech minulého století, rostou z nepochopitelných důvodů do spirál a dalších podivuhodných tvarů. Mohou za to extrémní větry? Nebo nestabilní podloží? S jasným vysvětlením zatím nikdo nepřišel.

Lidé zívají, kočky zase předou. I čtyřnohé miláčky obestírá jisté tajemství. Podle jedné z hypotéz vede předení ke zlepšení růstu kostí, protože vibrační frekvence posilují kosti. Potvrdit tuto premisu ale zatím nikdo nedokázal.

Hodně lidí na naší planetě věří, že ve vesmíru nejsme sami. Za jeden z důkazů by mohli považovat tajemné signály, které každou sekundou míří k Zemi. Astronomové se jim snaží přijít na kloub, ale zatím marně.

Hnízdo ptáka Ohniváka. Tak by se dala volně přeložit přezdívka kráteru na ruské Sibiři, jehož původ zůstává neznámý. Od konce 40. let minulého století se sice ví, že vznikl zhruba před 500 lety, ale jeho pravý původ zůstává jen v kategorii domněnek.