Jaderný výbuch a ekologická katastrofa? Toto jsou největší mýty o Černobylu

Před sedmi lety došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě a před dvaatřiceti lety k jaderné havárii v černobylské elektrárně. Oba případy představují nejhorší jaderné havárie, jakých kdy byl svět svědkem. Deník The Guardian ale upozorňuje, že jsou jejich důsledky často nadsazovány.

Deník varuje, že jsou debaty ohledně okolností obou havárií stále plné nejasností a veřejnost si neuvědomuje nebo nemá přístup k dostatečným informacím. „Ale jak se změna klimatu stává stále důležitějším problémem, je nyní více než kdy dříve potřeba vést rozumnou diskuzi o jaderné energii. Je proto dobré vyvrátit některé dlouhodobé mýty," vysvětluje server.

Deník vysvětluje, že za nehodou v Černobylu stála směs chybného designu a „tragické přehlížení experimentálního protokolu." Byl tak nezodpovědně proveden test, v jehož důsledku došlo „k masivní explozi páry, která prorazila obal reaktoru vážící 2 tisíce tun skrz střechu budovy reaktoru."

Jak ale deník zdůrazňuje, v důsledku toho nedošlo k jadernému výbuchu, jak se mnozí lidé domnívají, ale ke konvenční explozi způsobené natlakovanou parou. Následně došlo k druhé explozi, která „rozmetala roztříštěné jaderné jádro a ukončila řetězovou reakci. Tato druhá exploze také do vzduchu vyslala kusy grafitu, které se vznítily a způsobily radioaktivní spad."

„Navzdory veškerým bezpečnostním předpisům byla střecha reaktorového komplexu z živice, která je velmi vznětlivá. Hořící a velmi toxické grafitové tyče způsobily minimálně pět požárů na střeše sousedního reaktoru."

Deník dále vysvětluje, že se v komplexu několik hodin vyskytovali zcela nechránění dělníci a o nebezpečí nevěděli ani hasiči, kteří na místo dorazili. V důsledku toho byli lidé vystaveni radiaci bez jakéhokoliv ochranného oblečení.

Problematická byla podle serveru i reakce sovětských autorit, které namísto přiznání pochybení a podniknutí preventivních opatření „předstíraly, že se nic nestalo. V tomto mezidobí plném nečinnosti se nebezpečný materiál, který byl rozšířen po okolí explozí, bez problémů vsakoval do půdy v okolí města Pripjať."

Mezi těmito látkami byl i izotop jódu 131, který se po požití shromažďuje ve štítné žláze a může způsobovat její rakovinu a další zdravotní problémy. Lidem takto postiženým se na omezení škodlivých účinků podává jodid draselný, ale ani k tomu podle deníku nedošlo a lidé i nadále konzumovali kontaminované potraviny. K evakuaci došlo teprve 36 hodin po explozi.

Podle deníku se následně o zdravotních dopadech exploze rozšířilo velké množství mýtů. Vědecká komise OSN o efektech atomové radiace (UNSCEAR) situaci monitorovala a v roce 2006, dvacet let po explozi, zveřejnila výsledky dopadů exploze na lidské zdraví.

„Z hasičů, kteří byli vystaveny vysokým dávkám radiace, a vysoce toxickému kouři zemřelo 28 na akutní nemoc z ozáření. Dalších 15 zemřelo později na rakovinu štítné žlázy," uvádí s odkazem na tuto zprávu deník a dále vysvětluje, že jinak v běžné populaci podle výsledků monitoringu ke zvýšení rizika rakoviny či leukémie nedošlo.

„Fakt, že zdravotní dopad Černobylu je daleko nižší, než si lidé obvykle myslí, by samozřejmě neměl zmenšovat velikost této tragédie: v přímém důsledku havárie zemřelo minimálně 43 lidí a až 4 tisíce lidí vystavených radiaci v roce 1986 může ještě dnes mít nějaké následky," podotýká deník, ale dále dodává, že odpůrci jaderné energie včetně ekologické organizace Greenpeace tyto výsledky neuznávají a odkazují se na studie, které katastrofě připisují statisíce obětí.

Ohledně jaderné havárie v japonské Fukušimě deník podotýká, že k němu došlo v důsledku přírodní katastrofy a nikdo při něm nezemřel, únik radioaktivního materiálu je pak podle něj zanedbatelný.

„Jaderná energie je složitá, má své nevýhody a jako každý druh výroby energie má i svá rizika. Ale je také čistá, bezpečná a velmi efektivní. Pokud opravdu chceme mít racionální debatu o tom, jak nejlépe napájet náš svět, musíme se soustředit pouze na fakta, ne na fikci, a zvážit výhody a nevýhody bez uchýlení se k nepodložené ideologické radiofobie. Závisí na tom celá naše budoucnost," dodává deník.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Hrozí Evropě jaderná katastrofa? Ukrajina se ocitá pod palbou ostré kritiky

Ukrajina čelí ostré kritice kvůli nedostatečné ochraně svých jaderných elektráren, které jsou klíčovým pilířem energetické infrastruktury země. Poté, co ruské nálety těžce poškodily většinu uhelných elektráren a největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží zůstává pod ruskou kontrolou, se země spoléhá na tři zbývající jaderná zařízení – Chmelnyckou, Rovenskou a Jižnoukrajinskou elektrárnu. Ty nyní pokrývají přibližně 60 % celkové výroby elektřiny. Zákonodárci a odborníci však upozorňují, že státní společnost Energoatom včas nepodnikla dostatečné kroky k jejich ochraně před možnými útoky, píše Politico.

Více souvisejících

jaderné elektrárny Černobyl

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Donald Trump

Proč Trump gratuluje Merzovi? Potřeboval „vítězství“, budoucí kancléř ho nezajímá

Šéf Bílého domu Donald Trump pogratuloval německé Křesťansko-demokratické unii (CDU/CSU) k vítězství v parlamentních volbách. Jak to u něj ale bývá zcela běžně, neověřil si fakta – a gratuloval někomu, komu by za normálních okolností nikdy negratuloval. Spíše než o upřímnou gratulaci tedy jde o pouhé sbírání politických bodíků na cestě k tomu, aby udělal Ameriku „znovu skvělou“.

včera

včera

včera

Elon Musk

AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska

Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.

včera

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Volby v Německu: Lidé jednoznačně odmítli Scholzovu vládu. S kým sestaví Merz koalici?

Německé parlamentní volby přinesly jasné odmítnutí dosavadní vládní koalice vedené sociálními demokraty (SPD) Olafa Scholze. Všechny strany dosluhujícího kabinetu – SPD, Zelení i liberální FDP – zaznamenaly výrazné ztráty. Největší propad postihl Scholzovu stranu, která spadla na přibližně 16 % hlasů oproti 25,7 % v roce 2021, uvedl server Deutsche Welle.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Praze proběhla demonstrace na podporu Ukrajiny k třetímu výročí ruské invaze. (23.2.2025) Prohlédněte si galerii

Tisíce lidí si na Staroměstském náměstí připomínají výročí války. Vystoupil Pavel i Vydra

Staroměstské náměstí v Praze se v neděli zaplnilo tisíci lidmi, kteří si přišli připomenout třetí výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu. Hlavním cílem shromáždění bylo vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem a apelovat na pokračování podpory země, která se již tři roky brání ruské agresi. Na pódiu vystoupil i český prezident Petr Pavel, který ve svém projevu zdůraznil, že vítězství Ukrajiny je v zájmu celé Evropy.

včera

Aleš Sekot

Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenskyj: Pokud to zaručí mír, rezignuji

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli prohlásil, že je „připraven“ rezignovat na svůj post, pokud by to zaručilo mír v jeho zemi. Ve svém vyjádření naznačil, že by svou rezignaci mohl vyměnit za členství Ukrajiny v NATO.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz

Volby v Německu vyhrála CDU. Svět na nás nečeká, prohlásil budoucí kancléř Merz

Německo má za sebou klíčové parlamentní volby, ve kterých zvítězila konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů a s velkým náskokem porazila své soupeře. Významným momentem voleb se však stalo také druhé místo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která dosáhla historického úspěchu s 19,6 procenta hlasů. Tento výsledek otřásl politickou scénou nejen v Německu, ale i v celé Evropě.

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo hlásí hojnou volební účast. Jak by mohla vypadat německá politické scéna po volbách?

Nejsilnější evropská ekonomika stojí na prahu klíčového rozhodnutí. Němci dnes rozhodnutí o tom, kdo převezme politické opratě a povede zemi v následujících letech. Pro některé politické představitele by případní volebního neúspěch mohl znamenat derniéru na čele stran. Odpolední vysoká volební účast naznačuje vyšší zájem o volby v porovnání s předchozími roky.

včera

včera

včera

včera

Politico: Fico se sbližuje s Trumpem. Tvrdí, že Kyjev válku prodlužuje a USA prokazují Evropě velkou službu

Slovenský premiér Robert Fico v pátek během vystoupení ve Washingtonu na konferenci Conservative Political Action Conference (CPAC) otevřeně podpořil politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho odmítavý postoj k pokračující vojenské pomoci Ukrajině. Před nadšeným publikem prohlásil, že Spojené státy „dělají Evropě velkou službu“ tím, že přehodnocují své závazky vůči NATO a Evropské unii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy