Neviditelná auta nebo letadla? Úspěch českých vědců k tomu může pomoct

"Materiál z uhlíkových nanotrubiček už několik let vyrábí japonský vědec Yoko Inoue, ale já a můj tým jsme se na ně podívali z hlediska elektromagnetismu," sdělil ČTK Kletetschka. Výjimečné vlastnosti odhalili vědci tím, že nanotrubičky vystavovali různým frekvencím magnetického pole.

Kletetschkův tým zjistil, že materiál poskytuje nové možnosti ukládání digitálních dat. "Lidé chtějí, aby se čím dál tím více informací dalo ukládat na stále menší plochu," řekl Kletetschka. Aby bylo možné nahrát více informací na určitou plochu média, je potřeba menší plocha na jeden bit záznamu.

Dosud ale bylo nutné zachovat určitou velikost magnetických zrníček, aby byl zachován stabilní magnetický signál. V kombinaci s uhlíkovými nanotrubičkami se zrníčka mohou dostat pod zatím nejmenší možný limit a být tak použita v nevídané hustotě magnetického záznamu. Technologie harddisku by se tak, podle vědců, mohla posunout novým směrem.

Objev také odhalil, že materiál a elektromagnetické vlnění na sebe vzájemně působí, což může způsobit neviditelnost aut a letadel pro radary. Různě velké krystalky materiálu vstupují do interakcí s různými frekvencemi magnetického vlnění a proto při použití konkrétní velikosti částic pro určitou vlnovou délku je možné předměty "zneviditelnit". "Možnost neviditelnosti je ve vojenství využívána, ale nikdy se nevědělo, že tuto vlastnost mají i uhlíkové nanotrubičky," dodal Kletetschka.

Na objevu spolupracovali vědci z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK společně s japonskými vědci.