Planeta Země je nejen jedinou planetou, o které víme, že je na ní život, ale i jedinou zatím objevenou obyvatelnou planetou. To se ale v budoucnu změní, a lidstvo, pokud tou dobou bude ještě existovat, ji bude muset opustit.
Tvrdí to známý profesor fyziky Brian Cox, který televizi BBC sdělil nepříliš optimistické fakta o budoucnosti Slunce. Je známo, že každá hvězda má omezenou životnost, a v případě Slunce tomu není jinak.
Astronomové zjistili, že pět miliard let pravděpodobně dojde k zániku této hvězdy. A zdroj energie, díky kterému vznikl život, najednou přestane existovat.
"Se svou obrovskou zásobou vodíku vydrží ještě zhruba pět miliard let. Jádro Slunce pak jednoduše praskne, naroste na 200násobek své současné velikosti a pravděpodobně pohltí Merkur. Vyhlídky na život na Zemi tak budou velmi mizivé," tvrdí fyzik.
Pokud tedy bude lidstvo tou dobou ještě existovat, bude muset Zemi opustit. Nepředpokládá se, že by to měl být problém, za takovou dobu budou už pravděpodobně existovat technologie na mezihvězdné lety. Zřejmě už lidé budou dokonce umět teraformovat neobyvatelné planety tak, aby na nich mohl existovat život.
Co se pravděpodobně nezmění je nutnost žít nedaleko jiné hvězdy. Ta je totiž podmínkou pro život jako takový, ale žádná nevydrží věčně. Exploze čeká na každou hvězdu ve vesmíru, ta se po vyhoření následně zhroutí do sebe a promění se v černou díru nebo v neutronovou hvězdu, podle okolností. A lidstvo tak bude odsouzeno k dalšímu stěhování, a tak pořád dokola.
Planety tento osud potkat nemůže, stojí před nimi ale jiná hrozba. Exploze díky vnějšímu zdroji. A tím nejsilnějším ve vesmíru jsou gama paprsky. Ty dokáží vyvolat ty největší výbuchy vůbec a soustředí během několika vteřin tolik energie, kolik vyzáří slunce během deseti miliard let života.
V praxi tak stačí, aby se gama paprsky jen prohnaly kolem Země. Nemusí jí vůbec zasáhnout, mohou proletět i ve vzdálenosti několika desítek světelných let od nás a přesto svou silou spálí vše na prach. Včetně naší planety, která pod vlivem záření exploduje.
To je shodou okolností jediná možnost, jak může planeta vybuchnout. Vědci se totiž domnívají, že i když Země obsahuje tekuté jádro a sužují ji pohyby tektonických desek, tedy zemětřesení, nebo vulkanické erupce a další katastrofy, sama od sebe explodovat nemůže. Přesněji řečeno žádná planeta nemůže samovolně explodovat. A neexistuje nic, co by jí k tomu mohlo dopomoci. Ani jaderné zbraně.
Související
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák