Hororový scénář se naplňuje: Extrémní výkyvy počasí budou pravidlem

"Je to tak, že co ve čtvrté zprávě bylo na úrovni pravděpodobných věcí, tak dnes už je může konstatovat téměř s jistotou," uvedl ředitel centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově Bedřich Moldan. V té poslední, která pochází z roku 2007, došli její autoři mimo jiné k závěru, že většina oteplování atmosféry v posledních padesáti letech byla "velmi pravděpodobně" způsobena nárůstem emisí skleníkových plynů produkovaných lidmi. Podle Moldana nová zpráva ukáže, že emise skleníkových plynů skutečně způsobují vážné problémy a vážnou změnu klimatu.

IPCC se zabývá syntézou prací světových klimatologů zaměřených na antropogenní (člověkem způsobenou) globální změnu klimatu. Založen byl v roce 1988 jako společný orgán Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové meteorologické organizace (WMO). Od počátku 90. let vydalo IPCC již čtyři hodnotící zprávy o současném stavu vědeckého poznání o změně klimatu a jejích enviromentálních a socioekonomických dopadech.

Druhou část páté zprávy IPCC plánují vědci zveřejnit v březnu příštího roku v japonské Jokohamě, věnovat se bude dopadům a adaptaci, v dubnu pak v Berlíně přednesou další pohledy na zmírňování změny klimatu.

Budoucnost nevypadá růžově

Extrémní změny počasí se stanou pravidlem. Třeba česká krajina bude kvůli vyšší teplotě a úhrnu slunečního záření potřebovat více vody. "Měli bychom si to uvědomit v kontextu, jak pracujeme v krajině. Tam ty zásahy, které nejsou pozitivní, budou toto násobit," poznamenal Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu.

Nejpravděpodobnější vysvětlení současné klimatické změny na Zemi vychází ze změny v koncentracích skleníkových plynů a atmosféře. Jedná se o plyny, které vykazují schopnost vytvářet tzv. skleníkový efekt. Ten funguje na jednoduchém principu: Skleníkové plyny jsou sloučeniny, které díky svým fyzikálním vlastnostem propouštějí krátkovlnné záření horkých těles a naopak pohlcují dlouhovlnné záření těles chladnějších, čímž sebe a okolí zahřívají. V praxi tedy propouštějí záření Slunce směrem k Zemi, které tak dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země již molekuly CO2 dokáží pohltit a zahřívají tak okolní vzduch.

Logicky tedy vyvozujeme, že se atmosféra zahřívá tím více, čím vyšší je v ní množství skleníkových plynů. Odhaduje se, že v současnosti skleníkové plyny zvyšují pozemskou teplotu asi o 33 °C oproti stavu, kdyby nebyly žádné. To je pro nás pozitivní, neboť bez nich by celá Země byla zamrzlá. Je však také jasné, že vyšší množství těchto plynů by teoreticky mělo přinést další zvyšování teploty.

Zvýšení teplot do konce 21. století by mělo být v závislosti na tom, jaké scénář se naplní o 1,1 až 6,4 °C oproti konci 20. století. Toto široké rozpětí má ukázat, že máme velké možnosti ovlivnit budoucí vývoj klimatu. Ve výsledku bude růst mořské hladiny ve stejném období o 18 až 59 centimetrů, píše meteocentrum.cz.

Vědecká studie PESETA dospěla ke zjištění, že oteplení klimatu bude ekonomicky výhodné pro země na severu Evropy, vcelku neutrální pro střední Evropu a velmi nevýhodné pro jižní Evropu. V úvahu byly vzaty potenciální vývoje zejména u zemědělství, výskytu povodní, vlivu na lidské zdraví a zaplavování území mořem a turistiky. Závěry udávají i konkrétní čísla, např. pro střední Evropu by zvýšení teploty o 2,5 °C znamenalo růst výnosů v zemědělství o 5 %, počet lidí zasažených povodněmi by vzrostl o 117 tisíc a škody o 3,5 milionu eur, příjmy z turistiky by vzrostly o 0,93 mil. eur a na vedra y zemřelo o 17 lidí na 100 000 obyvatel více.