Zákeřná bakterie útočí na Čechy. Antibiotika nezaberou, varuje bioložka

"Výsledky našeho výzkumu v prostředí volné přírody nás velmi překvapily. U volně žijících zvířat se běžně antibiotika nepoužívají, ale i přesto jsme nalezli velké množství vysoce rezistentních bakterií. Některé z těchto bakterií navíc mohou způsobovat závažné infekce člověka. Stav rezistence ve volné přírodě je bohužel odrazem naší činnosti," uvedla. Odolné bakterie se do přírody rychle šíří hlavně cestou městských a nemocničních odpadních vod a odpady ze zemědělské produkce.

Až dvě třetiny zkoumaných vzorků přečištěné odpadní vody ukázaly, že se vysoce rezistentní bakterie Escherichia coli dostávají do přírody a vodních toků nedostatečným čištěním odpadových vod, dodala.

Odolnost bakterií se stala celosvětovým problémem. V Česku podobné výsledky z veterinární sféry a oblasti životního prostředí doposud chyběly. Spotřebu antibiotik se snaží ve veterinární oblasti omezovat například Velká Británie, v Česku se k ní ale ještě nepřistoupilo.

Bakterie vykazují odolnost vůči takzvaným cefalosporinům, což jsou antibiotika používaná k léčbě širokého spektra bakteriálních infekcí ve veterinární i humánní medicíně.

Zvýšené množství odolných bakteriálních kmenů Escherichia coli se zjistilo například i u některých chovů prasat, skotu a na krůtích farmách, přestože použití cefalosporinů u drůbeže není v ČR povoleno. Bakterie se mohou tak šířit potravinovým řetězcem až k člověku a vyvolávat závažná onemocnění.

Antibiotický paradox

"Pouhých sedmdesát let od objevení antibiotik stojíme na prahu nové éry, kdy nebudou mít žádný efekt při léčbě infekcí," upozorňuje Zsuzsanna Jakab, ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). "Rezistentní bakterie kolonizují ekologické niky na celém světě, a proto se všechny zeměpisné oblasti stávají v léčbě bakteriálních onemocnění bezbrannými," uvádí americký profesor Stuart B. Levy (specialista na molekulární biologii a mikrobiologii) ve své knize Antibiotický paradox.

Dle serveru nicm.cz už teď každým rokem zemře v zemích Evropské unie 25 tisíc nemocných na infekce způsobené rezistentními bakteriemi. Náklady na léčbu těchto nemocí se každý rok vyšplhají na jeden a půl miliard EUR (asi 37,5 miliardy korun).

Světová zdravotnická organizace předpokládá, že během pouhých čtyř let vzroste počet rezistentních případů, které se léčí jen velmi obtížně, pokud je léčba vůbec možná, až sedminásobně.

Vědci celosvětovým vývojem překvapeni nejsou, do jisté míry jej předvídali. Existuje však nějaké východisko? Možná zní až příliš banálně a mentorsky, začít u sebe a chovat se rozumně: užívat antibiotika, jen když je potřeba, ve správných dávkách, v předepsanou dobu, mýt si ruce a dodržovat hygienu, protože nižší počet infekcí vede k menšímu používání antibiotik, omezit dezinfekční prostředky v domácnostech.