Senzace: Čeští vědci našli novou zbraň proti bakteriím. Konec antibiotik?

Brno - Jsou malé jako jedna miliardtina metru, selenové nanočástice však dokáží rychle ničit bakterie. Poradí si například se zlatým stafylokokem a dalšími nemocemi, na které antibiotika nemusejí vždy zabírat. S objevem přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Teď vědci hledají způsob, jak nanočástice selenu uchytit a fixovat na různých materiálech, jako jsou obvazy, gely a další.

V posledních letech se mezi lidmi vyvíjejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Právě použití nanočástic selenu v léčbě by problém rezistentních bakterií mohlo vyřešit.

"Testovali jsme nanočástice stříbra a selenu. Testy nám ukázaly, že tyto kovy ve formě nanočástic zlatého stafylokoka zabíjejí, ale zároveň nepředstavují nebezpečí pro lidské tělo," uvedl vedoucí výzkumné skupiny René Kizek. Selenové nanočástice přitom podle něj předčily ty stříbrné.

"V současné době brněnští vědci hledají způsob, jak nanočástice uchytit a fixovat na nejrůznějších látkách a materiálech, jako jsou obvazy, gely ale i podlahové krytiny či obklady stěn. Ty mohou sloužit například v nemocnicích nebo laboratořích jako účinná ochrana proti nežádoucím bakteriím. K zavedení selenových nanočástic jako alternativy antibiotik při léčbě bakteriálních onemocnění u člověka musí však ještě proběhnout náročné klinické zkoušky, které budou trvat několik let. Ty teprve ukáží, zda se selenové nanočástice uplatní i v běžné lékařské praxi," informovala EuroZprávy.cz Denisa Ranochová z Centra transferu technologií Mendelovy univerzity v Brně.

Rozvoj nanotechnologií nastal na počátku nového tisíciletí. Své uplatnění nalezly velmi rychle i v praxi, jak v oborech technických, tak v medicíně. Obecně lze nanotechnologii definovat jako technický obor pracující s materiály o velikostech v řádu nanometrů (jeden nanometr je jedna miliardtina metru). Výhoda nanočástic je právě v jejich velikosti. Disponují velkou aktivní plochou, díky svým rozměrům mohou prostupovat i buněčnými membránami. „Pokud použijeme magneticky aktivní nanočástice, získáme ideální prostředek pro cílený transport léčiv v lidském těle. Tato metoda by přinesla výrazný pokrok při léčení různých onemocnění," doplňuje Kizek.

Propojení vědeckých poznatků s praxí přitom není pro brněnské výzkumníky ojedinělé. Ústav chemie a biochemie při Mendelově univerzitě v Brně dokázal aplikovat své poznatky v mnoha oborech. Zdejší experti například objevili způsob, jak dopravit léky proti rakovinotvornému bujení přímo k postižené tkáni.

Zázrak jménem selen

Selen je v přírodě vzácně se vyskytující minerál a proto se i v potravě nachází v malém množství. Pro lidský organismus má však zásadní účinky. Bylo zjištěno, že funguje jako vynikající antioxidant, tedy že chrání náš organismus před nebezpečnými volnými radikály. Ještě důležitější roli sehrává v oblasti rakovinného bujení. Několik studií prokázalo, že dostatečné dávky selenu mají pozitivní vliv na vznik rakoviny, informuje Vitalion.cz.

Krom rakoviny má selen blahodárný vliv také v prevenci šedého zákalu a makulární degenerace, což je hlavní příčina zrakových poruch u lidí v pokročilém věku života. Dále napomáhá imunitnímu systému, je důležitý pro přeměnu hormonů štítné žlázy, účastní se syntézy prostaglandinů, s vitaminem E zajišťuje elasticitu buněčných tkání, zlepšuje průběh některých chronických onemocnění (revmatická artritida, lupus, psoriáza...), zlepšuje využiti kyslíku srdečním svalem a také redukuje tvorbu krevních sraženin, což má za následek menší riziko srdečních a mozkových příhod.

Selen se rovněž využívá i v kosmetickém průmyslu. Bylo prokázáno, že odstraňuje poruchy vyvolané stářím, zmírňuje vrásky a vyhlazuje pleť.

Antibiotika selhávají. Co s tím?

Světová zdravotnická organizace tvrdí, že pokud se rychle nezmění přístup k léčbě, brzy se vrátíme do dob, kdy lidé běžně umírali na zápal plic a další doposud snadno léčitelné infekce. Může se tak naplnit katastrofický scénář, podle něhož většinu lidstva vyhubí jedna neléčitelná infekční choroba.

Podle BBC rezistentní bakterie každý rok zabijí 25 tisíc obyvatel Evropské unie. Tito lidé umírají, přestože jsou léčeni nejnovějšími medikamenty. Bakterie se už prostě antibiotikům přizpůsobily a jediným řešením je tedy vyvinout zcela nové léky.

Vytváření odolnosti vůči lékům je přirozený biologický proces, kterým se mikroorganismy brání proti látkám, které je zabíjejí. Tomuto lidé zabránit nemohou. Tento proces odolnosti však urychlujeme svým nesprávným chováním.

Jaké je řešení? Přirozenému biologickému procesu bakterií nezabráníme, můžeme však posílit svůj imunitní systém natolik, aby si s nimi poradil. Náš imunitní systém je velmi silný a dokáže si poradit téměř se vším, ale jen za předpokladu, že jej trvale neoslabujeme chronickým stresem, chemickými látkami z jídla, léků a dalších látek, nedostatkem pohybu a nedostatkem čerstvého vzduchu. Neužívejte zbytečně antibiotika, analgetika ani jiné chemické léky. Jezte co nejvíce přirozenou stravu, otužujte se, pohybujte se co nejvíce venku v přírodě, uvolňujte psychické napětí přirozeným pohybem, píše server serafinbyliny.cz.

Související

Ilustrační foto

Léků bude dostatek, slibuje ministerstvo. Dodávky mají převyšovat spotřebu

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka budou dodávky antibiotik v tabletách v České republice v příštích měsících převyšovat spotřebu. Řekl to novinářům po jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků na ministerstvu zdravotnictví. Náměstek také upozornil, že místně by mohly chybět sirupy, které jsou určeny pro malé děti.

Více souvisejících

antibiotika Vědci léky

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy