Brno - Jsou malé jako jedna miliardtina metru, selenové nanočástice však dokáží rychle ničit bakterie. Poradí si například se zlatým stafylokokem a dalšími nemocemi, na které antibiotika nemusejí vždy zabírat. S objevem přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Teď vědci hledají způsob, jak nanočástice selenu uchytit a fixovat na různých materiálech, jako jsou obvazy, gely a další.
V posledních letech se mezi lidmi vyvíjejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Právě použití nanočástic selenu v léčbě by problém rezistentních bakterií mohlo vyřešit.
"Testovali jsme nanočástice stříbra a selenu. Testy nám ukázaly, že tyto kovy ve formě nanočástic zlatého stafylokoka zabíjejí, ale zároveň nepředstavují nebezpečí pro lidské tělo," uvedl vedoucí výzkumné skupiny René Kizek. Selenové nanočástice přitom podle něj předčily ty stříbrné.
"V současné době brněnští vědci hledají způsob, jak nanočástice uchytit a fixovat na nejrůznějších látkách a materiálech, jako jsou obvazy, gely ale i podlahové krytiny či obklady stěn. Ty mohou sloužit například v nemocnicích nebo laboratořích jako účinná ochrana proti nežádoucím bakteriím. K zavedení selenových nanočástic jako alternativy antibiotik při léčbě bakteriálních onemocnění u člověka musí však ještě proběhnout náročné klinické zkoušky, které budou trvat několik let. Ty teprve ukáží, zda se selenové nanočástice uplatní i v běžné lékařské praxi," informovala EuroZprávy.cz Denisa Ranochová z Centra transferu technologií Mendelovy univerzity v Brně.
Rozvoj nanotechnologií nastal na počátku nového tisíciletí. Své uplatnění nalezly velmi rychle i v praxi, jak v oborech technických, tak v medicíně. Obecně lze nanotechnologii definovat jako technický obor pracující s materiály o velikostech v řádu nanometrů (jeden nanometr je jedna miliardtina metru). Výhoda nanočástic je právě v jejich velikosti. Disponují velkou aktivní plochou, díky svým rozměrům mohou prostupovat i buněčnými membránami. „Pokud použijeme magneticky aktivní nanočástice, získáme ideální prostředek pro cílený transport léčiv v lidském těle. Tato metoda by přinesla výrazný pokrok při léčení různých onemocnění," doplňuje Kizek.
Propojení vědeckých poznatků s praxí přitom není pro brněnské výzkumníky ojedinělé. Ústav chemie a biochemie při Mendelově univerzitě v Brně dokázal aplikovat své poznatky v mnoha oborech. Zdejší experti například objevili způsob, jak dopravit léky proti rakovinotvornému bujení přímo k postižené tkáni.
Zázrak jménem selen
Selen je v přírodě vzácně se vyskytující minerál a proto se i v potravě nachází v malém množství. Pro lidský organismus má však zásadní účinky. Bylo zjištěno, že funguje jako vynikající antioxidant, tedy že chrání náš organismus před nebezpečnými volnými radikály. Ještě důležitější roli sehrává v oblasti rakovinného bujení. Několik studií prokázalo, že dostatečné dávky selenu mají pozitivní vliv na vznik rakoviny, informuje Vitalion.cz.
Krom rakoviny má selen blahodárný vliv také v prevenci šedého zákalu a makulární degenerace, což je hlavní příčina zrakových poruch u lidí v pokročilém věku života. Dále napomáhá imunitnímu systému, je důležitý pro přeměnu hormonů štítné žlázy, účastní se syntézy prostaglandinů, s vitaminem E zajišťuje elasticitu buněčných tkání, zlepšuje průběh některých chronických onemocnění (revmatická artritida, lupus, psoriáza...), zlepšuje využiti kyslíku srdečním svalem a také redukuje tvorbu krevních sraženin, což má za následek menší riziko srdečních a mozkových příhod.
Selen se rovněž využívá i v kosmetickém průmyslu. Bylo prokázáno, že odstraňuje poruchy vyvolané stářím, zmírňuje vrásky a vyhlazuje pleť.
Antibiotika selhávají. Co s tím?
Světová zdravotnická organizace tvrdí, že pokud se rychle nezmění přístup k léčbě, brzy se vrátíme do dob, kdy lidé běžně umírali na zápal plic a další doposud snadno léčitelné infekce. Může se tak naplnit katastrofický scénář, podle něhož většinu lidstva vyhubí jedna neléčitelná infekční choroba.
Podle BBC rezistentní bakterie každý rok zabijí 25 tisíc obyvatel Evropské unie. Tito lidé umírají, přestože jsou léčeni nejnovějšími medikamenty. Bakterie se už prostě antibiotikům přizpůsobily a jediným řešením je tedy vyvinout zcela nové léky.
Vytváření odolnosti vůči lékům je přirozený biologický proces, kterým se mikroorganismy brání proti látkám, které je zabíjejí. Tomuto lidé zabránit nemohou. Tento proces odolnosti však urychlujeme svým nesprávným chováním.
Jaké je řešení? Přirozenému biologickému procesu bakterií nezabráníme, můžeme však posílit svůj imunitní systém natolik, aby si s nimi poradil. Náš imunitní systém je velmi silný a dokáže si poradit téměř se vším, ale jen za předpokladu, že jej trvale neoslabujeme chronickým stresem, chemickými látkami z jídla, léků a dalších látek, nedostatkem pohybu a nedostatkem čerstvého vzduchu. Neužívejte zbytečně antibiotika, analgetika ani jiné chemické léky. Jezte co nejvíce přirozenou stravu, otužujte se, pohybujte se co nejvíce venku v přírodě, uvolňujte psychické napětí přirozeným pohybem, píše server serafinbyliny.cz.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Vědci hlásí revoluční objev: S pomocí AI vyvinuli antibiotika proti superbakteriím
Léků bude dostatek, slibuje ministerstvo. Dodávky mají převyšovat spotřebu
antibiotika , Vědci , léky
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Okamura chce zatlačit na Schillerovou ohledně valorizace
před 1 hodinou
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 2 hodinami
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 3 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 4 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 5 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 7 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 9 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 10 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 12 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Zdroj: Libor Novák