Zabije nás i malá infekce? Už nezabírá ani "lék poslední záchrany"

Ženeva - Při léčbě bakteriálních infekcí přestávají zabírat i velmi silná antibiotika, která jsou při některých závažných onemocněních považována za "lék poslední záchrany". Uvedla to dnes ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO), která takový vývoj považuje za alarmující. Podle ní by zvyšující se rezistence bakterií na antibiotika mohla vést k tomu, že některé nemoci se po desítkách let pro lidi zase stanou smrtelnými.

Fakt, že nadužívání antibiotik vede k jejich neúčinnosti, je známý už delší dobu. Nyní ale odborníci varují, že účinek ztrácejí i přípravky do nedávna považované za "antibiotika poslední záchrany" při život ohrožujících infekcích. Týká se to například širokospektrálních antibiotik karbapenemů používaných proti bakteriím klebsiella a e.coli, které způsobují například zápal plic či záněty močových cest.

"V mnoha státech účinkují karbapenemy jen asi u poloviny pacientů nakažených klebsiellou," uvádí zpráva WHO. 

"Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do postantibiotické éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými," varoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.

"V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není. Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků. Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný," řekla MUDr. Barbara Taušová pro server cmcpraha.cz.

Antibiotika patří bezesporu k nejvýznamnějším objevům moderní medicíny. Jenom díky nim už dnes nejsou banální zranění tak nebezpečné, jak tomu bylo v minulosti. Historie antibiotik sahá až k starým Číňanům, Egypťanům a Núbijcům, kteří využívali různé potraviny napadené specifickými mikroorganismy (plísněmi, streptomycetami) k léčení ran, dokonce jsou zde náznaky perorální aplikace, i když se zřejmě mohlo jednat o náhodu. Novodobá historie antibiotik začíná pracemi významných mikrobiologů a lékařů Louise Pasteura, Roberta Kocha, Bartolomea Gosia, Ernesta Duchesneho, Paula Ehrlicha, Alexandra Fleminga a dalších.

Historie antibakteriálních chemoterapeutik začíná objevem Salvarsanu - preparátu 606, po kterém následoval Neosalvarsan. Další velký objev, který dokonce zastínil Salvarsan, byl objev antibakteriálního účinku sulfonamidů Gerhardem Domagkem. Tyto širokospektré chemoterapeutika byly hlavní léčbou bakteriálních infekcí až do objevení penicilinu Alexandrem Flemingem.

Objevení penicilinu vyvolalo obrovský zájem o studium antibiotických látek produkovaných některými bakteriemi a plísněmi. Po objevení streptomycinu a chloramfenikolu začíná křivka počtu objevů antibiotik exponenciálně narůstat. V posledních letech však byl zaznamenán pokles objevů nových antibiotik, přičemž rezistence bakterii k používaným antibiotikům má neustále vzrůstající trend, informuje mikrobiologie.xf.cz.

Související

Ilustrační foto

Léků bude dostatek, slibuje ministerstvo. Dodávky mají převyšovat spotřebu

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka budou dodávky antibiotik v tabletách v České republice v příštích měsících převyšovat spotřebu. Řekl to novinářům po jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčivých přípravků na ministerstvu zdravotnictví. Náměstek také upozornil, že místně by mohly chybět sirupy, které jsou určeny pro malé děti.
Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek slíbil dodávku dalších 360 000 balení penicilinu

Do konce listopadu bude v České republice k dispozici 360 000 balení penicilinu, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v dnešním vysílání pořadu Partie na CNN Prima News. Podle něj je penicilin postupně dodáván do lékáren, avšak distributoři zatím nezajišťují rovnoměrné dodávky léku do všech lékáren.

Více souvisejících

antibiotika WHO (Světová zdravotnická organizace) zdraví

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 19 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy