Ženeva - Při léčbě bakteriálních infekcí přestávají zabírat i velmi silná antibiotika, která jsou při některých závažných onemocněních považována za "lék poslední záchrany". Uvedla to dnes ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO), která takový vývoj považuje za alarmující. Podle ní by zvyšující se rezistence bakterií na antibiotika mohla vést k tomu, že některé nemoci se po desítkách let pro lidi zase stanou smrtelnými.
Fakt, že nadužívání antibiotik vede k jejich neúčinnosti, je známý už delší dobu. Nyní ale odborníci varují, že účinek ztrácejí i přípravky do nedávna považované za "antibiotika poslední záchrany" při život ohrožujících infekcích. Týká se to například širokospektrálních antibiotik karbapenemů používaných proti bakteriím klebsiella a e.coli, které způsobují například zápal plic či záněty močových cest.
"V mnoha státech účinkují karbapenemy jen asi u poloviny pacientů nakažených klebsiellou," uvádí zpráva WHO.
"Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do postantibiotické éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými," varoval zástupce generálního ředitele WHO Keidži Fukuda.
"V naší uspěchané době se zdá, že to je rychlé a jednoduché řešení na všechny infekce, které se objevují nebo se kterými pacient bojuje. Jenže to tak není. Často hlavně dospělí preferují to, aby dostali předepsáno antibiotikum, než aby se snažili nemoc nějakým jiným způsobem vyléčit – zůstat doma, v klidu, vyležet ji s pomocí běžně dostupných domácích prostředků. Tak preferují rychlý způsob, který ale není správný," řekla MUDr. Barbara Taušová pro server cmcpraha.cz.
Antibiotika patří bezesporu k nejvýznamnějším objevům moderní medicíny. Jenom díky nim už dnes nejsou banální zranění tak nebezpečné, jak tomu bylo v minulosti. Historie antibiotik sahá až k starým Číňanům, Egypťanům a Núbijcům, kteří využívali různé potraviny napadené specifickými mikroorganismy (plísněmi, streptomycetami) k léčení ran, dokonce jsou zde náznaky perorální aplikace, i když se zřejmě mohlo jednat o náhodu. Novodobá historie antibiotik začíná pracemi významných mikrobiologů a lékařů Louise Pasteura, Roberta Kocha, Bartolomea Gosia, Ernesta Duchesneho, Paula Ehrlicha, Alexandra Fleminga a dalších.
Historie antibakteriálních chemoterapeutik začíná objevem Salvarsanu - preparátu 606, po kterém následoval Neosalvarsan. Další velký objev, který dokonce zastínil Salvarsan, byl objev antibakteriálního účinku sulfonamidů Gerhardem Domagkem. Tyto širokospektré chemoterapeutika byly hlavní léčbou bakteriálních infekcí až do objevení penicilinu Alexandrem Flemingem.
Objevení penicilinu vyvolalo obrovský zájem o studium antibiotických látek produkovaných některými bakteriemi a plísněmi. Po objevení streptomycinu a chloramfenikolu začíná křivka počtu objevů antibiotik exponenciálně narůstat. V posledních letech však byl zaznamenán pokles objevů nových antibiotik, přičemž rezistence bakterii k používaným antibiotikům má neustále vzrůstající trend, informuje mikrobiologie.xf.cz.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Vědci hlásí revoluční objev: S pomocí AI vyvinuli antibiotika proti superbakteriím
Léků bude dostatek, slibuje ministerstvo. Dodávky mají převyšovat spotřebu
antibiotika , WHO (Světová zdravotnická organizace) , zdraví
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák