Ačkoliv se v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám velmi často hovoří o nutné výsadbě nových stromů, dvě renomované studie ukázaly, že to za určitých okolností může být i kontraproduktivní. Důvodem je častokrát špatně nastavená dotační politika, která může ohrožovat biodiverzitu, a tudíž i schopnost nově vytvořených lesů ukládat uhlík.
Britská BBC navíc potvrdila, že množství uhlíku, které by nově vytvořené lesní plochy byly schopné absorbovat pomocí fotosyntézy bývá častokrát nadhodnocené. Hlavním poselstvím zmiňovaných dokumentů tedy je, že nelze jednoznačně říci, že vysazování stromů je oním všelékem na klimatickou změnu, jak jsme si ještě donedávna mysleli.
Přitom dřívější studie končily závěry, že stromy disponují obrovským potenciálem absorbovat a ukládat v sobě uhlík, a proto spousta zemí vedla kampaně za jejich masovou výsadbu. Ta se měla stát předním nástrojem boje za klima. V loňských britských parlamentních volbách se o tomto tématu zmiňovaly snad všechny kandidující politické strany.
Masové vysazování stromů podpořil dokonce i americký prezident Donald Trump. Kongres USA se momentálně zabývá i prvními návrhy příslušných zákonů pokrývajících tuto agendu. Další hlavní iniciativou za umělé vytváření lesních ploch je Bonn Challenge, která si klade za cíl zalesnit do roku 2030 až 350 milionů hektarů zdevastovaných a odlesněných ploch.
Podporu této myšlence vyjádřilo už 40 států. Vědci ale varují před přílišnou unáhleností a raději vyzývají k opatrnosti. Varují například před skutečností, že Bonn Challenge počítá s 80 % výsadbou homogenních plantáží a lesů bez biodiverzity. Růst by na nich měly pouze ovocné stromy a gumovníky.
Autoři zmiňovaných studií se proto rozhodli zaměřit na analýzu dotací na výsadbu nových stromů, které jsou poskytovány soukromým vlastníkům půdy. Ty by měly být oním klíčovým prvkem pro rozsáhlé zvětšení počtu nových lesů. Například chilský zákon platící od roku 1974 do roku 2012 byl celému světu dáván za vzor, jelikož pokrýval až 75 % nákladů na tento proces.
Přestože se nemělo jednat o stávající lesní plochy, tak laxní vymáhání příslušných zákonů a systém dotací měly za následek, že se někteří vlastníci půdy rozhodli nahradit původní porosty výsadbou stromů, které jim zároveň také přinesly zisk. Studie totiž ukázaly, že sice došlo k rozšíření zalesněné plochy, ale na úkor té původní.
Vědci už dříve avizovali, že původní chilské lesy díky své biodiverzitě uchovávají značné množství uhlíku. Špatně nastavený dotační režim měl ale naopak za následek jejich zničení, tudíž menší schopnost nově vytvořených lesních ploch snižovat emise. Autoři studií proto varovali před špatně nastavenou a vedenou zelenou politikou, která může v přímém důsledku přinést víc škody než užitku.
Související
Počasí se mění a svět nic nedělá. První stát bude bojkotovat klimatickou konferenci COP29
Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí
Klimatické změny , lesy , Stromy , Ekologie , životní prostředí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 1 hodinou
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 2 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 3 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 4 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 4 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 5 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 5 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 7 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 8 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 9 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 10 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 10 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 12 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Zdroj: Lucie Žáková