Zní to jako dobrý nápad. Klimatu to ale může uškodit, varují experti

Ačkoliv se v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám velmi často hovoří o nutné výsadbě nových stromů, dvě renomované studie ukázaly, že to za určitých okolností může být i kontraproduktivní. Důvodem je častokrát špatně nastavená dotační politika, která může ohrožovat biodiverzitu, a tudíž i schopnost nově vytvořených lesů ukládat uhlík.

Britská BBC navíc potvrdila, že množství uhlíku, které by nově vytvořené lesní plochy byly schopné absorbovat pomocí fotosyntézy bývá častokrát nadhodnocené. Hlavním poselstvím zmiňovaných dokumentů tedy je, že nelze jednoznačně říci, že vysazování stromů je oním všelékem na klimatickou změnu, jak jsme si ještě donedávna mysleli.

Přitom dřívější studie končily závěry, že stromy disponují obrovským potenciálem absorbovat a ukládat v sobě uhlík, a proto spousta zemí vedla kampaně za jejich masovou výsadbu. Ta se měla stát předním nástrojem boje za klima. V loňských britských parlamentních volbách se o tomto tématu zmiňovaly snad všechny kandidující politické strany. 

Masové vysazování stromů podpořil dokonce i americký prezident Donald Trump. Kongres USA se momentálně zabývá i prvními návrhy příslušných zákonů pokrývajících tuto agendu. Další hlavní iniciativou za umělé vytváření lesních ploch je Bonn Challenge, která si klade za cíl zalesnit do roku 2030 až 350 milionů hektarů zdevastovaných a odlesněných ploch. 

Podporu této myšlence vyjádřilo už 40 států. Vědci ale varují před přílišnou unáhleností a raději vyzývají k opatrnosti. Varují například před skutečností, že Bonn Challenge počítá s 80 % výsadbou homogenních plantáží a lesů bez biodiverzity. Růst by na nich měly pouze ovocné stromy a gumovníky. 

Autoři zmiňovaných studií se proto rozhodli zaměřit na analýzu dotací na výsadbu nových stromů, které jsou poskytovány soukromým vlastníkům půdy. Ty by měly být oním klíčovým prvkem pro rozsáhlé zvětšení počtu nových lesů. Například chilský zákon platící od roku 1974 do roku 2012 byl celému světu dáván za vzor, jelikož pokrýval až 75 % nákladů na tento proces.

Přestože se nemělo jednat o stávající lesní plochy, tak laxní vymáhání příslušných zákonů a systém dotací měly za následek, že se někteří vlastníci půdy rozhodli nahradit původní porosty výsadbou stromů, které jim zároveň také přinesly zisk. Studie totiž ukázaly, že sice došlo k rozšíření zalesněné plochy, ale na úkor té původní.

Vědci už dříve avizovali, že původní chilské lesy díky své biodiverzitě uchovávají značné množství uhlíku. Špatně nastavený dotační režim měl ale naopak za následek jejich zničení, tudíž menší schopnost nově vytvořených lesních ploch snižovat emise. Autoři studií proto varovali před špatně nastavenou a vedenou zelenou politikou, která může v přímém důsledku přinést víc škody než užitku.

Související

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

Klimatické změny lesy Stromy Ekologie životní prostředí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy