Čelíme sekundární pandemii, tvrdí lékaři. Jde ruku v ruce s koronavirem

Virus SARS-CoV-2, který je označován za respirační onemocnění, může mít za následek i poškození mozku, tvrdí odborníci. Řada studií odhalila, že až polovina pacientů s covidem-19 měla neurologické problémy.

Neurologické odchylky u pacientů s covid-19 potvrdilo více než 300 studií z celého světa. Pacienti převážně trpěli bolestmi hlavy, ztrátou čichu nebo mravenčením v končetinách, ale i závažnějšími příznaky jako neschopností mluvit, mrtvicemi a záchvaty. Podle BBC nedávná zjištění poskytla důkazy o dopadu covid-19 na ledviny, játra a téměř na každý orgán v těle.  

Podle slov neuroložky Ellissi Foryové zatím není jisté, jestli je encefalopatie závažnější u covidu-19 než u jiných virů, ale podle jejího názoru je k dispozici mnoho průkazných zjištění. Encefalopatie je globální dysfunkce mozku. Podle příčiny se může jednat o celou řadu poruch s primární příčinou v mozku, ale i mimo něj. „Tím, jak se zvyšuje počet případů covidu-19, začali jsme pozorovat i neobvyklé projevy a vidíme je všude. Nikdo z nás nic takového ještě neviděl,“ řekla Foryová z Nadace Henryho Forda v Michiganu.

Testy se provádějí v případě, že lidé trpí horečkou a kašlem, v případě neurologických obtíží tomu tak není. „Ve skutečnosti existuje významné procento pacientů s covid-19, kteří mají jediný příznak, a to je zmatek. Čelíme sekundární pandemii neurologických chorob,“ tvrdí docent medicíny Robert Stevens z Univerzity Johnse Hopkinse a dodává, že poslední měsíce ukázali, že ačkoliv je virus SARS-CoV-2 zodpovědný za respirační onemocnění, nemoc postihuje i mnoho jiných systémů v těle. „Pacienti mohou zemřít nejen na selhání plic, ale také na selhání ledvin, na krevní sraženiny, abnormalitu jater a neurologické projevy,“ poznamenal Stevens.

Studie, které se zabývaly onemocněním covid-19, byly od začátku roku publikovány rychlostí světla, ale stále máme více otázek než odpovědí. Vědci se domnívají, že neurologické problémy vznikají, protože mozek není dostatečně okysličován. Převážná část pacientů s covidem-19 měla hladinu kyslíku mezi 70% - 80%, ale pro správné fungování musí být mozek okysličován zhruba 95%.

Zvláštností u covidu-19 je, že ačkoliv je saturace takto nízká, pacienti ji nepociťují. Lékaři tomu dali nový název „happy hypoxie“. Člověk s nízkou saturací s hodnotami, které vykazuje covid-19, by modral a lapal po dechu, ale pacienti s covid-19 se chovají naprosto normálně. „Kdybyste se mě zeptali před měsícem, jestli je covid-19 schopný překonat hematoencefalickou bariéru, řekl bych, že ne. Teď si tím nejsem tak jistý,“ míní Stevens. Hematoencefalická bariéra odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví.

Překonání hematoencefalické bariéry není nic nového. Již v minulosti se lidstvo mohlo setkat s tímto druhem viru, který je schopný dostat se do centrálního nervového systému. Herpes zoster způsobující plané neštovice infikuje nervové buňky v páteři. Vůbec nejznámější chřipkový vir, který napadl mozek, se začal šířit pandemicky v letech 1916-1927 a nazýval se „ospalá chřipka“. Virus napadal mozek a nejhůře zasažení lidé nemohli mluvit a zůstávali nehybní. U nemocných se projevovaly symptomy jako bolesti v krku, horečka a poté třas, škytavka, tiky a letargie. Až třetina infikovaných zemřela, přeživší se po týdnech zotavili, ale mnozí zůstali letargičtí do konce svého života.

Stevens plánuje dlouhodobou studii pacientů s covidem-19, kterým bude provádět skenování mozku, zkoumat jejich paměť a provádět kognitivní testy.

Související

Thomayerova nemocnice

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání

V pražské Fakultní Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání, je jediná na východ od Mnichova. Bude uchovávat vzorky mozků pacientů s neurodegenerativními nemocemi, jako je Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence. Má jako instituce pomoci s jejich výzkumem a vývojem nových léků. U příležitosti otevření banky to řekl přednosta Neurologické kliniky nemocnice Robert Rusina.
Ilustrační foto

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Více souvisejících

mozek zdraví chřipka věda viry a bakterie lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 35 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy