Čelíme sekundární pandemii, tvrdí lékaři. Jde ruku v ruce s koronavirem

Neurologické odchylky u pacientů s covid-19 potvrdilo více než 300 studií z celého světa. Pacienti převážně trpěli bolestmi hlavy, ztrátou čichu nebo mravenčením v končetinách, ale i závažnějšími příznaky jako neschopností mluvit, mrtvicemi a záchvaty. Podle BBC nedávná zjištění poskytla důkazy o dopadu covid-19 na ledviny, játra a téměř na každý orgán v těle.  

Podle slov neuroložky Ellissi Foryové zatím není jisté, jestli je encefalopatie závažnější u covidu-19 než u jiných virů, ale podle jejího názoru je k dispozici mnoho průkazných zjištění. Encefalopatie je globální dysfunkce mozku. Podle příčiny se může jednat o celou řadu poruch s primární příčinou v mozku, ale i mimo něj. „Tím, jak se zvyšuje počet případů covidu-19, začali jsme pozorovat i neobvyklé projevy a vidíme je všude. Nikdo z nás nic takového ještě neviděl,“ řekla Foryová z Nadace Henryho Forda v Michiganu.

Testy se provádějí v případě, že lidé trpí horečkou a kašlem, v případě neurologických obtíží tomu tak není. „Ve skutečnosti existuje významné procento pacientů s covid-19, kteří mají jediný příznak, a to je zmatek. Čelíme sekundární pandemii neurologických chorob,“ tvrdí docent medicíny Robert Stevens z Univerzity Johnse Hopkinse a dodává, že poslední měsíce ukázali, že ačkoliv je virus SARS-CoV-2 zodpovědný za respirační onemocnění, nemoc postihuje i mnoho jiných systémů v těle. „Pacienti mohou zemřít nejen na selhání plic, ale také na selhání ledvin, na krevní sraženiny, abnormalitu jater a neurologické projevy,“ poznamenal Stevens.

Studie, které se zabývaly onemocněním covid-19, byly od začátku roku publikovány rychlostí světla, ale stále máme více otázek než odpovědí. Vědci se domnívají, že neurologické problémy vznikají, protože mozek není dostatečně okysličován. Převážná část pacientů s covidem-19 měla hladinu kyslíku mezi 70% - 80%, ale pro správné fungování musí být mozek okysličován zhruba 95%.

Zvláštností u covidu-19 je, že ačkoliv je saturace takto nízká, pacienti ji nepociťují. Lékaři tomu dali nový název „happy hypoxie“. Člověk s nízkou saturací s hodnotami, které vykazuje covid-19, by modral a lapal po dechu, ale pacienti s covid-19 se chovají naprosto normálně. „Kdybyste se mě zeptali před měsícem, jestli je covid-19 schopný překonat hematoencefalickou bariéru, řekl bych, že ne. Teď si tím nejsem tak jistý,“ míní Stevens. Hematoencefalická bariéra odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví.

Překonání hematoencefalické bariéry není nic nového. Již v minulosti se lidstvo mohlo setkat s tímto druhem viru, který je schopný dostat se do centrálního nervového systému. Herpes zoster způsobující plané neštovice infikuje nervové buňky v páteři. Vůbec nejznámější chřipkový vir, který napadl mozek, se začal šířit pandemicky v letech 1916-1927 a nazýval se „ospalá chřipka“. Virus napadal mozek a nejhůře zasažení lidé nemohli mluvit a zůstávali nehybní. U nemocných se projevovaly symptomy jako bolesti v krku, horečka a poté třas, škytavka, tiky a letargie. Až třetina infikovaných zemřela, přeživší se po týdnech zotavili, ale mnozí zůstali letargičtí do konce svého života.

Stevens plánuje dlouhodobou studii pacientů s covidem-19, kterým bude provádět skenování mozku, zkoumat jejich paměť a provádět kognitivní testy.