Čeští vědci boří dosavadní hypotézu. Analýza ptačího zpěvů přinesla nečekané závěry

Studii o současném výzkumu publikoval časopis Ecology Letters. Podle AV ČR v 70. letech 20. století vědci zformulovali takzvanou akusticko-adaptační hypotézu. Podle ní druhy zvířat obývající hustě zarostlé lesnaté prostředí vydávají hlubší zvuky, protože se v takovém prostředí lépe šíří. V otevřených plochách naopak zvířata vydávají zvuky s vyšší frekvencí. Ověření hypotézy bylo podle AV mnohokrát testováno, ovšem s rozporuplnými výsledky.

Český tým pod vedením Tomáše Albrechta zjistil, že mezidruhovou rozdílnost ve výšce zpěvu, která se pohybuje od 200 po více než 10.000 hertzů, ovlivňuje hlavně tělesná hmotnost. Větší druhy mají obecně níže položený zpěv. Výšku zpěvu částečně ovlivňuje i pohlavní výběr. Analýza zjistila, že druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by odpovídalo jejich velikosti. Oproti tomu hustota porostu či typ biotopu, kde ptáci žijí, podle výzkumu nemají na podobu zpěvu vliv. Výsledky výzkumu by tak mohly změnit současné převládající paradigma o vztahu prostředí a vokalizace u obratlovců.

"Abychom rozhodli, jak se věci mají, vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje kolem 19.000 nahrávek asi 5.000 druhů ze skupiny pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa," řekl k postupu Albrecht. Spoluautor výzkumu Petr Mikula dodal, že jen sběr dat zabral dva roky. Právě velikost souboru měla podle Albrechta zásadní vliv na získané výsledky. "Nikdo před námi netestoval zmíněné hypotézy na tak obrovském datovém souboru. Jedině tento globální přístup umožnil přesvědčivě zodpovědět některé otázky, na které vědci hledali dlouho odpovědi," vysvětlil vědec. Dodal, že data dal tým volně k dispozici dalším vědcům.

Albrechtův tým se věnuje výzkumu toho, jak ptáci upravují investice do růstu, přežívání či reprodukce. Podle AV by tak jeho další výzkumy mohly přinést nové poznatky třeba k vlivu pohlavního výběru na bohatost ptačího zpěvu či dopad života v tropech na tempo ptačího života.