Čeští vědci boří dosavadní hypotézu. Analýza ptačího zpěvů přinesla nečekané závěry

O tom, jak různé druhy ptáků zpívají, rozhoduje velikost těla a intenzita pohlavního výběru, zjistili čeští vědci. Výsledky výzkumu "nabouraly" dosavadní hypotézu, podle které výšku či frekvenci zpěvu ovlivňuje prostředí, kde ptáci žijí. Zpěv ptáků zkoumal tým vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Studii o současném výzkumu publikoval časopis Ecology Letters. Podle AV ČR v 70. letech 20. století vědci zformulovali takzvanou akusticko-adaptační hypotézu. Podle ní druhy zvířat obývající hustě zarostlé lesnaté prostředí vydávají hlubší zvuky, protože se v takovém prostředí lépe šíří. V otevřených plochách naopak zvířata vydávají zvuky s vyšší frekvencí. Ověření hypotézy bylo podle AV mnohokrát testováno, ovšem s rozporuplnými výsledky.

Český tým pod vedením Tomáše Albrechta zjistil, že mezidruhovou rozdílnost ve výšce zpěvu, která se pohybuje od 200 po více než 10.000 hertzů, ovlivňuje hlavně tělesná hmotnost. Větší druhy mají obecně níže položený zpěv. Výšku zpěvu částečně ovlivňuje i pohlavní výběr. Analýza zjistila, že druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by odpovídalo jejich velikosti. Oproti tomu hustota porostu či typ biotopu, kde ptáci žijí, podle výzkumu nemají na podobu zpěvu vliv. Výsledky výzkumu by tak mohly změnit současné převládající paradigma o vztahu prostředí a vokalizace u obratlovců.

"Abychom rozhodli, jak se věci mají, vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje kolem 19.000 nahrávek asi 5.000 druhů ze skupiny pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa," řekl k postupu Albrecht. Spoluautor výzkumu Petr Mikula dodal, že jen sběr dat zabral dva roky. Právě velikost souboru měla podle Albrechta zásadní vliv na získané výsledky. "Nikdo před námi netestoval zmíněné hypotézy na tak obrovském datovém souboru. Jedině tento globální přístup umožnil přesvědčivě zodpovědět některé otázky, na které vědci hledali dlouho odpovědi," vysvětlil vědec. Dodal, že data dal tým volně k dispozici dalším vědcům.

Albrechtův tým se věnuje výzkumu toho, jak ptáci upravují investice do růstu, přežívání či reprodukce. Podle AV by tak jeho další výzkumy mohly přinést nové poznatky třeba k vlivu pohlavního výběru na bohatost ptačího zpěvu či dopad života v tropech na tempo ptačího života.

Související

Více souvisejících

Ptactvo Příroda akademie věd Vědci

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vlaky

České dráhy se chlubí. Cestujících bylo ve vlacích meziročně více

České dráhy se pochlubily čísly za loňský rok. Největší tuzemský železniční dopravce přepravil téměř 169 milionů cestujících, kteří dohromady ujeli přes osm miliard kilometrů. Cestujících bylo o čtyři miliony více než v předchozím roce. Meziročně došlo k růstu počtu pasažérů ve vnitrostátních i mezinárodních vlacích národního dopravce. 

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump jde Rusům na ruku, protože nesnáší Zelenského, píše CNN

Americký prezident Donald Trump otevřeně přebírá ruské propagandistické narativy a naznačuje, že mír na Ukrajině by mohl být dosažen právě jejich přijetím. Svými výroky nejen zpochybňuje legitimitu ukrajinského vedení, ale také relativizuje odpovědnost Ruska za rozpoutání války. Tím nahrává Kremlu, který se i bez ústupků postupně posouvá do role vítěze.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Vchod do hrobky faraona Thutmose II. byl původně objeven koncem roku 2022, ale vědci se nejprve domnívali, že hrobka patřila královské manželce.

V Egyptě objevili hrobku faraona po více než sto letech

Egyptští archeologové oznámili mimořádný objev – hrobku faraona Thutmose II. Tento nález je považován za jeden z nejvýznamnějších za poslední století, jelikož jde o první královskou hrobku od roku 1922, kdy Howard Carter objevil slavnou hrobku Tutanchamona.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Fiala nastínil, co musí Evropa udělat, aby ji ostatní brali vážně

Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání evropských lídrů o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Fiala se také vyjádřil k výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

před 7 hodinami

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Co skrývá Matrjoška? Němci jsou před volbami na pozoru ohledně vlivů z Ruska

Bezpečnostní analytici varují před systematickou snahou Moskvy ovlivnit veřejné mínění v Německu prostřednictvím falešných zpráv a manipulativního obsahu na sociálních sítích. Dezinformační operace, zachycené krátce před nedělním hlasováním, se zaměřují na diskreditaci demokratických institucí a vyvolávání nedůvěry vůči vládě i médiím.

včera

Aktualizováno včera

včera

BERLINALE: Benedict Cumberbatch bojuje s truchlením a opeřenou příšerou

Recenze filmu The Thing With Feathers z mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Fantasmagorický snímek v silně expresivních obrysech rozkresluje pocity muže, který se vyrovnává s náhlou smrtí své ženy. Uhrane svou lyrikou i konceptem, nedokáže však plně pohltit.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy