Lidé v čase šíření koronaviru důvěřují hlavně vědcům a dalším odborníkům, celkově více vyhledávají zpravodajství a hovoří o poměrně častém kontaktu s dezinformacemi.
To jsou některé ze závěrů pracovníků Reuters Institute for the study of Journalism, kteří zmapovali postoje respondentů z Evropy, Ameriky i Asie. Většina z nich uváděla, že zpravodajské organizace jim osvětlily pandemii i kroky nutné k jejímu potlačení, skoro třetina ovšem souhlasila se stanoviskem, že média problém zveličovala.
Autoři studie, jejichž pracoviště je součástí univerzity v Oxfordu, se na nakládání s informacemi ptali na přelomu března a dubna více než 8500 lidí ze šesti zemí: Německa, Británie, Španělska, Spojených států, Argentiny a Jižní Koreje. Konstatují, že ve všech státech bylo sledování zpráv na vzestupu, přičemž informace se k veřejnosti dostávají z různých zdrojů. Z internetových nástrojů byl nejvíce používaný vyhledávač firmy Google a sociální síť Facebook, na digitální platformy nejvíce spoléhali dotazovaní z Koreje a Argentiny.
Ačkoli napříč zkoumanými zeměmi lidé nejčastěji jako zdroj zpráv o koronaviru uváděli zpravodajská média, v hodnocení důvěryhodnosti skončily tyto organizace výrazně za vědci a lékaři nebo národními zdravotnickými orgány. Jako převážně důvěryhodná označila mediální sdělení o covid-19 jen těsná většina respondentů z USA a Španělska, kteří zároveň většinou hodnotili svoji vládu jako spíše nedůvěryhodnou.
Velké rozdíly nebyly jen mezi údaji z různých zemí, ale také u různých skupin v rámci jednotlivých států. "Lidé s nižšími úrovněmi formálního vzdělání často zprávám důvěřují méně. A obzvláště ve Spojených státech lidé s jiným politickým přesvědčením hodnotí zpravodajství a vládu velmi odlišně," shrnul na twitteru jeden z autorů výzkumu Rasmus Kleis Nielsen.
News organizations are most widely used source of information about #covid19 in almost every country, but many rely on a range of sources, and especially those with low levels of formal education (and often young) are much less likely to say that they rely on news orgs.2/10 pic.twitter.com/FgMuA8bdir
— Rasmus Kleis Nielsen (@rasmus_kleis) April 15, 2020
Jeho tým zkoumal také faktické znalosti lidí o koronaviru a vyjma Španělska a Argentiny zjistil spojitost mezi lepší informovaností a využíváním výstupů tradičních médií. Celkově pak 60 procent účastníků výzkumu souhlasilo s tvrzením, že "zpravodajská média mi pomohla pochopit pandemii", zatímco 65procentům z nich prý média vysvětlila, co se od nich v nastalé situaci očekává.
Necelá třetina respondentů (32 procent) se zároveň přiklonila k pohledu, že "zpravodajská média pandemii zveličila". Web Politico si všímá, že zhruba stejná část dotázaných uvedla, že se za předchozí týden setkala s velkým množstvím dezinformací šířených lidmi, které osobně neznali. Celkově vnímali v daném období nepravdivá a zavádějící sdělení nejméně lidé v Německu a Británii, nejvíce pak ti ze Španělska. Z tamních respondentů se údajně 44 procent v předchozích dnech setkalo s řadou dezinformací na sociálních sítích, 34 procent z nich pak označilo jako významný zdroj manipulací vládu.
Na platformách jako je facebook nebo YouTube, či prostřednictvím komunikačních aplikací, se v posledních týdnech šířily nejrůznější dezinformace o původu nemoci covid-19, její léčbě nebo o přijímaných preventivních opatřeních. Například v Británii jsou s nepodloženými teoriemi o roli technologie označované jako 5G spojovány množící se útoky na vysílače mobilního signálu.
Přední technologické společnosti jako Facebook a Google uvádí, že pro potlačení falešných zpráv o koronaviru dělají vše, co mohou, a na svých platformách zároveň propagují informace od zdrojů jako je Světová zdravotnická organizace. Podle serveru jsou ovšem obviňovány z nedostatečné aktivity, přičemž zjištění oxfordských akademiků dokládají omezený úspěch jejich snažení.
"Stimuly, které stojí za vznikem mnohých dezinformací, jsou stále přítomné. Ten problém se sám od sebe nevyřeší. Bude to vyžadovat rozsáhlejší spolupráci," komentoval tento aspekt profesor Nielsen.
12. května 2024 11:58
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , fake news , Vědci , sociální sítě , Media , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Další perná noc. Ukrajina sestřelila všechny ruské drony, Rusko údajně 25 ukrajinských raket
před 45 minutami
Kyjev: Putinovy změny ukazují na totální militarizaci ekonomiky
před 1 hodinou
USA: Putin svým posledním krokem dokázal, že je zoufalý
před 1 hodinou
Zákaz evropské vlajky na Eurovizi způsobil poprask. EK žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Blinken nečekaně přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny
před 3 hodinami
Výhled počasí až do června: Meteorologové řekli, kam vyšplhají teploty
včera
Češi ve třetím zápase na MS poprvé padli. Po bojovném výkonu prohráli se Švýcary až na nájezdy
včera
Vzácné prohlášení. Princ William promluvil o zdraví nemocné manželky Kate
včera
Tragická nehoda autobusu v Indonésii. O život přišli úspěšní studenti střední školy
včera
Nečekaná rána pro program MS v České televizi. Expert Antoš měl autonehodu na skútru
včera
Zemřel Arthur L. Irving, kanadský miliardář a naftař
včera
Rusové se připravují na nekonečnou válku, tvrdí Zelenského poradce
včera
Rusové odhalili hlavní problém ukrajinské armády
včera
RECENZE: Anifilm prořízl podvratný (anti)western Slide od animátorské legendy Billa Plymptona
včera
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
včera
Tragický odpolední pád ultralightu na Jihlavsku nepřežil pilot
včera
Šance na polární záři bude i v dalších letech. Kvůli aktivitě Slunce
včera
Černý kašel v Česku: SZÚ eviduje dvě další úmrtí. Případů přibylo přes 1200
včera
Putin učinil osudové rozhodnutí: Zaútočí na NATO a tyto země, varují experti
včera
Ukrajina chce zvrátit postup Ruska. Vyměnila velitele zodpovědného za linii v Charkovské oblasti
Ukrajinské vojenské velení v pondělí oznámilo výměnu na postu velitele zodpovědného za frontovou linii v Charkovské oblasti. Stalo se to po obnovení tamní ofenzívy ruské armády minulý týden, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák