Grónské ledovce jsou oteplováním zničené. Už se neobnoví, tvrdí studie

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.

To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

"Pořád přicházíme o více ledu, než kolik jsme ho získali díky nahromadění sněhu v lepších letech," upozorňuje Michalea Kingová, geoložka z Ohijské státní univerzity a vedoucí autorka studie. Situace v oblasti severního pólu podle ní může ovlivnit i další regiony. "To, co se stane v polárních oblastech, nezůstává v polárních oblastech," varuje Kingová.

Tání již nyní způsobuje, že se hladina světových oceánů zvedá v průměru o milimetr ročně. Pokud by ledovce v Grónsku roztály zcela, uvolněná voda by zvedla mořskou hladinu v průměru o šest metrů, což je dost na to, aby voda zaplavila přímořská města po celém světě. Tento proces by však trval desítky let.

"Grónsko sehraje roli kanárka v dole a ten kanárek je už v podstatě mrtvý," říká Ian Howat, který se zabývá výzkumem ledovců na Ohijské státní univerzitě a je spoluautorem studie.

Arktida se v uplynulých 30 letech oteplovala nejméně dvakrát rychleji než zbytek světa. Objem ledu kolem severního pólu dosáhl v červenci tohoto roku svého minima za posledních 40 let, připomínají autoři výzkumu.

Voda uvolněná táním z ledovců v Grónsku přeje lodní dopravě i těžbě fosilních paliv a dalších zdrojů. Vědci ale ze ztráty ledu radost nemají. Podle studie bude nyní ke zvětšení masy ledového příkrovu docházet jen v jednom roce za každých sto let, zatímco v letech před rokem 2000 byly šance na zvětšení masy ještě 50procentní.

Snižování emisí s cílem zpomalit klimatické změny ale má podle vědců pořád smysl. I když se již nepodaří obnovit ledovou masu, která dříve v Grónsku pokrývala dva miliony kilometrů čtverečních, zpomalení růstu průměrné globální teploty může zpomalit odtávání ledu a zvyšování hladiny oceánů.

Související

Grónsko

Jaké počasí letos čeká Evropu? Vědci to dokáží určit z grónského ledovce

Nová studie naznačuje, že rychlost tání grónského ledovce může poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.
Nuuk

Velká část Grónska v příštím roce změní časové pásmo

Grónsko se přesune do východnějšího časového pásma. Od příštího podzimu se tak ostrovní země, která je autonomní součástí Dánského království, časově o hodinu přiblíží Evropě, informovala dnes agentura DPA. Oproti Kodani nebo také Praze bude mít o tři hodiny méně, zatímco nyní je časový posun čtyřhodinový.

Více souvisejících

grónsko Vědci

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruské ropné rafinerie a vojenské letiště v rámci rozsáhlého útoku, který Kyjev podnikl v noci na sobotu, uvedl podle AFP zdroj z prostředí tamního resortu obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy