Diverzita ve vědě? Analýza ukázala, na koho se často zapomíná

Podle britské BBC, která se na zmiňovanou analýzu odvolává, je obecně podíl informování o mužích a ženách ve vědecké literatuře značně nevyvážený. Na sedm vědců připadá jedna vědkyně, přičemž jeden čas dostupné odborné texty vůbec neinformovaly o barevných expertkách.

Tento fenomén lze možná připsat faktu, že v dřívějších dobách byly ženy ve vědeckých profesích raritou, a proto se o nich také logicky nemohou učebnice zmiňovat, jelikož jich ve srovnání s muži tolik nebylo. "V učebnicích jsme například nenarazili na žádnou vědkyni černošku," konstatovala Dr. Cissy Ballenová z Auburn University v Alabamě.

Studie se blíže zajímala o více než 1000 zmiňovaných vědeckých osobností v sedmi učebnicích moderní biologie, které používají pro své studium američtí studenti vědy a medicíny. Nejedná se pouze o historické osobnosti z dob, kdy byl tento obor ženám nepřístupný, jako jsou například George Darwin nebo Gregor Mendel. Proto se mezi nimi vyskytla například britská bioložka Jane Goodallová. 

Z celkového počtu zkoumaných byly ženy zastoupeny pouze z 13 %. Co se týče jiných ras a etnických menšin, tak ty tvořily pouhých 6,7 %. Ballenová přitom zastává názor, že i ve vědě hraje významnou roli diverzita a její nedostatek může mít negativní dopady na kvalitu jejího studia.

Ačkoliv se situace z hlediska dostupnosti vědeckých profesí všem lidem bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnikum v poslední době lepší, je zde stále patrná nevyváženost ve skriptech. To může některé budoucí talenty od studia nepřímo odrazovat. Nejhůř jsou na tom asijské a hispánské ženy. Černošky nejsou v odborných textech zmiňovány vůbec.

Přitom třeba taková biologie patří z hlediska rovnosti mezi jedny z nejvíce genderově vyrovnaných exaktních věd ve srovnání například s fyzikou, která u ženského pohlaví přeci jenom není tak populární, a tudíž lze předpokládat, že se mezi těmi nejlepšími kapacitami nějaká žena tmavší pleti logicky musela vyskytnout.