Koronavirus není největší hrozba pro svět. Vědec upozornil na závažnější problém

Australský paleoklimatolog Andrew Glikson z Australské národní univerzity, který se zabývá vlivem podnebí na vývoj člověka, upozorňuje na alarmující stav klimatu a tvrdí, že současný vývoj směřuje k dalšímu masovému vyhynutí živočišných druhů.

Podle něj bude lidstvo v dohledné době čelit mnohem větším existenčním problémům, než je současná pandemie. Spouštěčem klimatických změn bude alarmující podíl oxidu uhličitého v ovzduší, který v minulosti už dvakrát ovlivnil život na naší planetě.

Zvyšující se množství tohoto prvku v atmosféře vede ke globálnímu oteplování, což mělo za následek například vymření dinosaurů. V minulosti ale byly tyto jevy vyvolané například sopečnými výbuchy nebo dopady asteroidů.

Například před 66 miliony lety, kdy Zemi zasáhl asteroid, uvolněné horniny a rozsáhlé požáry vypouštěly do ovzduší obrovské množství oxidu uhličitého v průběhu přibližně 10 000 let. To mělo za následek vyhynutí asi 80 procent živočišných druhů včetně dinosaurů.

Před 55 miliony let globální teploty opět stouply, když se z neznámých příčin v ovzduší zvýšil podíl oxidu uhličitého. Podle vědce to pravděpodobně způsobila metanová bouře vyvolaná masivní sopečnou erupcí. 

V současnosti podle vědce vede Zemi do záhuby lidská aktivita. Výzkum australského vědce potvrzuje, že současná míra růstu emisí oxidu uhličitého je rychlejší než míra růstu, která se již dvakrát podepsala na masivním vyhynutí života na Zemi.

Několik živočišné druhy se dokáží environmentálním změnám přizpůsobit, pokud k nim dochází pomaleji. Podle serveru The Conversation ale tak radikální změny, které Země zažívá nyní, příroda ještě nezažila.

Glikson zjistil, že současné emise uhlíku jsou shodné s extrémními jevy zaznamenanými v historii, které předcházely vyhynutí živočišných druhů. Roční emise oxidu uhličitého jsou ale nyní intenzivnější než po pádu asteroidu či po metanové bouři.

"Masivní přísun oxidu uhličitého způsobuje, že klima se mění rychleji a tomuto tempu se nedokáže přizpůsobit množství rostlin a živočichů," varuje expert. Jeho slova potvrdila i zpráva OSN zveřejněna loni. Její autoři upozornili na to, že vyhynutí hrozí přibližně milionu živočišných a rostlinných druhů.

Vědci také varují, že Země měla přirozeně vstoupit do příští doby ledové přibližně za 20 000 let, ale díky produkci oxidu uhličitého se doba ledová oddaluje o dalších přibližně 50 000 let. I tato zjištění potvrzují výsledky Gliksonovy studie.