Proč koronavirus prakticky nenapadá děti? Záhada, na kterou nikdo nezná odpověď

Koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc Covid-19, znepokojuje celý svět. Pochopitelně nenechává chladnými ani rodiče, i když podle lékařů trochu zbytečně. Děti totiž nemoc prakticky nenapadá a stejně tak na ni naštěstí neumírají. 

Koronaviry byly objeveny v 60. letech 20. století a svůj název dostaly podle koruny, resp. korony proteinů obklopujících virus. Ačkoliv obvykle u lidí způsobují respirační onemocnění, převážně napadají pouze zvířata. Či spíše napadaly.

V tomto století se totiž věci změnily. Objevily se tři nové koronaviry, které vyděsily svět. V letech 2002 - 2003 se z Číny rozšířil do Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Evropy SARS. Bylo identifikováno více než 8 000 nakažených a přibližně 10 procent infikovaných zemřelo.

V roce 2012 se v Saúdské Arábii objevil MERS, který eskaloval v Jižní Koreji v roce 2015. Bylo hlášeno téměř 2 500 případů a 34 % infikovaných zemřelo. Oba tyto případy měly ale jednu věc společnou. Prakticky nenapadaly děti.

Počet nakažených dětí se v případě SARS i MERS pohyboval v řádu jednotek procent. Z nějakého důvodu nemoc osoby mladší 14 let téměř nenapadala. A historie se nyní opakuje.

Studie Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí na 44 000 pacientech ukázala, že počet nakažených dětí je neuvěřitelně nízký. V době výzkumu tvořili pouze dvě procenta nakažených lidé ve věku do 19 let. Konkrétně 416 nakažených má méně než 10 let a 549 nakažených mezi 10 a 19 lety.

Proč tomu tak je? To v tuto chvíli nikdo neví. Existuje několik hypotéz, podle jedné z nich je to proto, že děti a mladiství viru nebyli vystaveni tak často, jako dospělí. Další hypotéza ale staví na zajímavějších základech. Tvrdí totiž, že děti prakticky nemají symptomy nemoci. 

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí na svém webu potvrzuje, že počet nákazy je u dětí velmi nízký, v případě příznaků nemoci se už ale odkazuje pouze na zjištění čínských lékařů. Podle nich patří mezi dětské symptomy horečka, rýma a kašel. 

Nová čínská studie ale odhaluje další podrobnosti této záhady. Výše zmínění příznaky jsou totiž pozorovatelné u méně než poloviny nakažených dětí. Většina z nich nemá příznaky vůbec žádné.

Paradoxem je, že při epidemii respiračních onemocnění bývají nejvíce zasaženy právě děti. Každoročně to ukazují například chřipkové epidemie. Koronavirus ale na děti a mladistvé z nějakého důvodu téměř nepůsobí. A dokonce i ty děti, které jsou náchylnější k těžkým infekcím dýchacích cest, měly průběh nemoci relativně klidný.

Z tohoto důvodu děti nakažené Covidem-19 léčbu prakticky nepodstupují. Antivirotika totiž mají řadu vedlejších příznaků včetně zvracení a alergických reakcí, hrozí tedy, že by reakce dětského organismu na tyto léky byly horší než na nemoc samotnou.

Léky jako takové navíc proti koronaviru zatím oficiálně nezabírají. Západní i východní země sice testují určité medikamenty, potvrzené léčba ale dosud není. Na státních webech mnoha ministerstev zdravotnictví se proto lze dočíst jednoduchou informaci: Léčba proti této nemoci neexistuje. 

Nejmladší nakažený v Česku je roční kojenec, nově k němu přibylo dvouleté dítě. Ačkoliv informace o jejich zdravotním stavu nejsou známy, pravděpodobně nikdo z nakažených není v přímém ohrožení života.

Z části je to dáno i tím, že samotný koronavirus způsobuje naprosté minimum úmrtí. Jsou to totiž další nemoci a celkový zdravotní stav člověka, které si nakonec mohou vyžádat lidský život. Statistiky ale jasně ukazují, že pouze 0,9 % zemřelých bylo před nákazou zcela zdravých.