Lidé zanedbávaní v dětství mají menší mozky

Vědci na základě studia snímků mozků zjistili, že někdejší chovanci rumunských ústavů mají tento klíčový orgán o 8,6 procenta menší než jiné adoptované děti, které v rané fázi života zanedbávány nebyly. Autoři výzkumu tvrdí, že i když se děti nakonec ocitly v rodinách, kde se jim dostalo lásky a dobré péče, špatné podmínky, v nichž v raném období života vyrůstaly, zanechaly na struktuře jejich mozků následky.

"Myslím, že nejpozoruhodnější na této studii je skutečnost, že následky na mozcích zůstaly," řekl podle internetového portálu listu The Guardian Edmund Sonuga-Barke, který výzkum vedl. Zúčastnilo se ho 67 lidí ve věku 23 až 28 let, které adoptovaly britské rodiny z rumunských sirotčinců, kde strávili od čtyř do 41 měsíců svého věku.

Po pádu komunistického režimu v Rumunsku se ukázalo, že děti v tamních ústavech byly po psychické i fyzické stránce zanedbávány, chyběl jim sociální kontakt, neměly hračky a často trpěly různými nemocemi. "Čím více byly zanedbávány, tím menší mají mozky," uvedl Sonuga-Barke.

Vědci snímky mozků těchto lidí porovnávali se snímky pořízenými u 21 dospělých podobného věku, kteří se narodili v Británii a byli zde adoptováni před dosažením šestého měsíce života. Tím, že "rumunské děti" mají menší mozky, vysvětlují odborníci i jejich snížený inteligenční kvocient a častější výskyt ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).

Podle autorů studie ale stále není jasné, co konkrétně negativně ovlivnilo vývoj mozků dětí z rumunských sirotčinců. Hovoří se v této souvislosti o chybějících zážitcích, jež jsou klíčové pro normální vývoj nejdůležitějšího lidského orgánu, nebo o chronickém stresu.