Prach a popel z požárů se rozptýlil nad oceánem, do jehož vod donesl živiny, které způsobily bezprecedentní nárůst fytoplanktonu. Celková oblast události předčila svou rozlohou celou Austrálii a její produktivita dosahovala travnímu porostu o rozloze Saharské pouště.
Planetu Zemi bychom si mohl velmi zjednodušeně představit jako obrovskou uzavřenou zavařovací sklenici – je to vlastně takové terárium, v němž má každá událost nějaké konsekvence. Loni sužovaly Austrálii velké požáry buše, během nichž se velká část jihovýchodní Austrálie proměnila ve zpustošenou vyprahlou krajinu. Většina kouře a prachu, který se při požárech uvolnil, byl unášen nad Tichý a Jižní ledový oceán, kde se vlivem povětrnostních podmínek promísil s jejich vodami.
Nová studie vědců, kteří porovnávali satelitní snímky s měřením v terénu, odhalila nečekaný nárůst množství fytoplanktonu v nejsevernější části Jižního ledového oceánu, v oblasti rozkládající se jihovýchodně od Austrálie.
Ač se může zdát přínosné, že došlo k takovému nárůstu života, který slouží jako potrava malým i těm největším obyvatelům širých vod, opak může být pravdou. Přemnožení fytoplanktonu může totiž z mořské vody udělat toxickou polévku, která je pro ostatní obyvatele oceánu devastující. Množství planktonu v dané oblasti bylo největší za dvacet dva let, během nichž probíhá jeho mapování.
Dalším zajímavým faktem je skutečnost, že k rozkvětu fytoplanktonu došlo v době, kdy je normálně jeho množství ve vodě poměrně nízké. Příval živin, které přivanul vítr z běsnících požárů, však vše převrátil naruby.
K těmto závěrům vědci došli díky trasování pohybu kouře v atmosféře, na jehož základě dospěli k závěru, že je právě jeho přítomnost v lokalitě zodpovědná za explozivní růst mikroskopických mořských řas.
Zajímavá je také rychlost reakce fytoplanktonu, která za požáry zaostávala o několik týdnů a v určitých lokalitách dokonce pouze o několik dní. Jen pro představu, během 8. ledna se do dané oblasti dostalo takové množství uhlíku a železa, které odpovídá úhrnu za čtvrtinu měsíce.
Další důkaz o skutečně bezprecedentní situaci přinesla jiná studie, v níž zcela jiný tým vědců odhaduje, že Australské požáry během jediného měsíce vyprodukovaly do atmosféry 715 miliónů tun oxidu uhličitého.
Na druhou stranu, plankton ukládá na dno oceánu oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě, do níž se zase dostává z atmosféry. Podle vědců je možné, že naprostá většina emisí z požáru byla pohlcena mikro řasami, které je ve svých tělech uložily na dno oceánu. Ovšem schopnost fotosyntézy fytoplanktonu je ovlivňována množstvím faktorů, takže není jisté, kolik emisí bylo skutečně mikro řasami pohlceno.
Pro představu o enormní síle a produktivitě fytoplanktonu lze uvést, že změna v množství zachycených emisí byla asi taková, jako by byla celá Sahara proměněna na několik měsíců na vzkvétající pastviny.
Každá taková událost, při níž dojde k bezprecedentnímu nárůstu planktonu má potenciál vymazat ze světa tisíce živočichů a zanechat za sebou opuštěnou mrtvou zónu bez života. K tomu si připočtěte tisíce mrtvých živočichů, jež má na svědomí samotný požár. Je jisté, že velké katastrofy mají rovněž velké dopady na celé ekosystém. Vztah mezi mnohými z těchto událostí je odhalen často až zpětně, protože nejsou tak zřejmé, jako například zbarvení Novozélandských ledovců do hněda, což bylo také jedním z důsledků pekelného léta.
Související
Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech
Lesní požáry loni decimovaly Evropu. Byly mezi nejhoršími za sto let
Požáry , Austrálie , věda , Požáry v Austrálii , Klimatické změny , emise , Oceán
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 42 minutami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 1 hodinou
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 2 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 2 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 3 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 3 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 3 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 4 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 4 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 5 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 5 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 5 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 5 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 6 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 6 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 6 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 7 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 7 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 8 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák