Nobelovu cenu za ekonomii mají Card, Angrist a Imbens

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.

"Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu," uvedla v prohlášení švédská akademie. Polovinu ceny dostane Card, o druhou polovinu se rozdělí Angrist a Imbens.

"David Card s využitím přírodních experimentů analyzoval dopady minimální mzdy, imigrace a vzdělání na pracovní trh. Výsledky mimo jiné ukázaly, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst. Nyní rovněž víme, že na příjmy lidí, kteří se narodili v určité zemi, může mít pozitivní dopad nová imigrace, zatímco lidé, kteří imigrovali v dřívější době, mohou být novou imigrací negativně ovlivněni. A také jsme pochopili, že zdroje ve školách jsou mnohem důležitější pro budoucí úspěch studentů na pracovním trhu, než se předpokládalo," uvedla akademie věd.

"Data z přírodních experimentů je ale složité interpretovat. Pokud například o rok prodloužíme povinnou školní výuku pro jednu skupinu studentů, nebude to mít na všechny studenty ve skupině stejný vliv. Někteří studenti by stejně ve studiu pokračovali a význam vzdělání v jejich případě není reprezentativní pro celou skupinu. Otázkou tedy zůstává, zda je možné z prodloužení studia o rok vyvozovat nějaké závěry. V polovině 90. let Joshua Angrist a Guido Imbens tento metodologický problém vyřešili, když ukázali, jak přesné závěry týkající se příčiny a následků lze vyvodit z přírodních experimentů," dodala akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Dnešním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

Více souvisejících

nobelova cena

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 53 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 1 hodinou

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 2 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 4 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 5 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy