Nobelovu cenu za fyziku mají letos Američan, Němec a Ital

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.

"Byli oceněni za průlomové příspěvky k pochopení komplexních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos," uvedla akademie v prohlášení. "Letošní cena vyzdvihuje nové metody jejich popisu a předpovídání jejich dlouhodobého chování," dodala akademie. Polovina ocenění připadne meteorologům Manabemu (90) a Hasselmannovi (89), druhá polovina ceny pak fyzikovi Parisimu (73).

Podle švédské akademie věd Manabe a Hasselmann položili základy naší znalosti zemského klimatu a toho, jak ho lidstvo ovlivňuje. Manabe, který s výzkumem začal v 60. letech minulého století, ukázal, že zvyšování množství oxidu uhličitého v atmosféře zvyšuje globální teploty, z čehož vycházejí i současné klimatické modely. Hasselmann asi o deset let později vytvořil model, který spojoval počasí a klima, a pomohl vysvětlit, proč mohou být klimatické modely spolehlivé navzdory zdánlivě chaotické povaze počasí. Rovněž pak objevil způsoby, jak sledovat specifické známky vlivu člověka na klima.

Parisi pak objevil "skryté vzorce", které řídí zdánlivě náhodné fenomény. Jeho model umožnil pochopit fungování komplexních systémů, k nimž zemské klima patří.

Agentura AFP připomněla, že ocenění zmíněné trojice vědců přichází v době zvyšujících se obav z rychlosti klimatických změn a také měsíc před klimatickou konferencí OSN (COP26), která se bude konat ve skotském městě Glasgow. Po vyhlášení ocenění Parisi řekl, že "je naléhavé přijmout pevná rozhodnutí při řešení klimatických změn". "Je jasné, že kvůli příštím generacím musíme nyní jednat," prohlásil.

Více než týdenní série ohlašování nositelů prestižních ocenění začala v pondělí, kdy stockholmský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství dostali dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Ocenění, které je dotované deseti miliony švédských korun (zhruba 25 milionů korun), bude tento týden uděleno ještě za chemii, za literaturu, za mír a na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii.

Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896). Ceny ve vědeckých oborech a za literaturu si laureáti stejně jako loni kvůli koronavirové krizi nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích.

Související

Donald Trump

Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír

Bývalý americký prezident Donald Trump byl znovu navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Kongresmanka za Republikány Claudia Tenney tvrdí, že Trump sehrál klíčovou roli při zprostředkování mírových dohod mezi Izraelem a arabskými zeměmi - Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem - v roce 2020. 

Více souvisejících

nobelova cena fyzika věda

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy