Překvapivé výsledky studie o klimatu. Může z toho být více škody než užitku

Odlesňování má emise skleníkových plynů větší než doprava po celém světě. Stromy jsou plíce planety, které pohlcují oxid uhličitý, zadržují uhlík a dávají nám tolik potřebný kyslík. Proti odlesňování se snaží bojovat kolem 40 zemí a do roku 2030 by mělo být opět zalesněno až 350 miliónů hektarů. Ale dvě nové studie se soustředili na hlavní myšlenku, jestli výsadba nových stromů může zastavit změnu klimatu. Výsledky jsou překvapivé.

Výsadba nových stromů může mít dobrý vliv na životní prostředí. Tato myšlenka se dostala k zemím po celém světě, protože studie již v minulosti naznačily, že stromy mají obrovský potenciál zadržovat uhlík. Mnoho zemí po celém světě zahájilo politické kampaně, kde byla klíčovým prvkem výsadba nových stromů jako řešení klimatické krize. Například americký prezident Donald Trump se postavil za myšlenku vysadit bilión nových stromů a Kongres zavedl právní předpisy na podporu této myšlenky. Podle BBC byla myšlenka výsadby nových stromů také tématem politických stran ve Velké Británii.

Bonn Challenge je hlavní iniciativa, která celosvětově vyzývá k výsadbě, v současné době tuto myšlenku podpořilo asi 40 zemí. Dvě nové studie ale varují, že výsadba nových stromů může mít opačný efekt. Jedna studie se zaměřila na otázku financování a druhá studie uvádí, že množství zadržovaného uhlíků je nadhodnoceno, ale obě studie se shodují, že výsadba nových stromů není jednoduchým řešení otázky změny klimatu.

Vědci poukázali na iniciativu Bonn Challenge, která z 80 % zahajuje výsadbu jednodruhových plantáží, které produkují například jen ovoce. Autoři studie se zaměřili na finanční příspěvky států, kdy jsou poskytovány prostředky soukromým vlastníkům půdy na pěstování stromů.

„Pokud budou politiky na výsadbu nových stromů špatně navrženy, existuje vysoké riziko plýtvání veřejných peněz, ale znamenalo by to také větší uvolňování uhlíku a ztrátu biologické rozmanitosti,“ řekl autor studie Eric Lambin. Studie zjistila, že například v Chile dotační systém zapříčinil, že mizí původní lesy, protože farmáři za vidinou zisku vysazují stromy nové. Chile dotuje až 75 % nákladů na výsadbu nových stromů.

Druhý výzkum se soustředil na uhlík. Vědci zkoumali, kolik uhlíku stromy absorbují z atmosféry. Zaměřili se na Čínu, která začala stromy intenzivně sázet převážně kvůli prachu z pouště Gobi. Vědci odebrali 11 000 vzorků a zjistili, že v půdě již bohaté na uhlík se výsadbou nových stromů hodnota snížila. Podle těchto zjištění se autoři studie domnívají, že je myšlenka vyšší absorpce uhlíku pravděpodobně nadhodnocena.  „Doufáme, že lidé pochopí, že zalesňování není jedinou věcí, která může vyřešit problémy s klimatem,“ řekl hlavní autor studie Anping Chen

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.
Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

Více souvisejících

lesy Klimatické změny Ekologie věda Stromy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy