Země po celém světě zavádějí kvůli koronaviru opatření, která mají zabránit jakémukoliv mezilidskému kontaktu. Právě osobní styk s lidmi je jedním ze způsobů, jak se nemoc COVID-19 šíří. Jak dlouho tato opatření potrvají nyní nikdo netuší, historie ale ukázala, proč je nutné takzvaný sociální distanc dodržovat.
Na konci první světové války se po celém světě začala šířit nepříjemná chřipka. Virus zodpovědný za tuto chorobu, která vstoupila do dějin jako španělská chřipka, infikoval více než čtvrtinu světové populace. S odhadovaným počtem obětí mezi 50 a 100 miliony to byla jedna z nejsmrtelnějších pandemií v historii lidstva.
Uprostřed této pandemie, v září roku 1918, plánovala města ve Spojených státech přehlídky na podporu dluhopisů, které byly prodávány, aby pomohly zmírnit ekonomické škody vzniklé válkou. Ve Philadelphii v Pensylvánii, kde již bylo nakažených 600 vojáků, se starostové měst rozhodli průvod uspořádat. Mezitím se město Saint Louis v Missouri rozhodlo průvod zrušit.
O měsíc později zemřelo na španělskou chřipku ve Philadelphii více než 10 000 lidí, zatímco počet úmrtí v Saint Louis zůstal pod 700. Přehlídka podle televize BBC nebyla jediným důvodem rozdílu v úmrtnosti, ukázala ale, jak důležité je udržovat v případě pandemie sociální distanc.
"Sociální distanc je způsob, jak vytvořit bariéru fyzické vzdálenosti mezi dvěma nebo více lidmi, aby bylo možné zabránit přenosu viru nebo jej zastavit," uvedl pro BBC Arindam Basu, docent epidemiologie na University of Canterbury na Novém Zélandu.
Navzdory tomu, že o španělské chřipce spousta statistik a záznamů chybí nebo jsou neúplné a neurčité, jedna z analýz ukázala, že města, která zakázala veřejná shromáždění, uzavřela divadla, školy a kostely, měla mnohem nižší úmrtnost než ta, která k těmto opatřením nepřistoupila.
O více než 100 let později čelí svět další pandemii, tentokrát jiného viru. Koronaviru SARS-CoV-2. Dnešní světová populace je o šest miliard vyšší než v roce 1918. Zatímco nemoc COVID-19 je v mnoha ohledech odlišná od španělské chřipky, je důležité nezapomínat na přínosy omezení mezilidských kontaktů. Právě to může být stále jeden z nejlepších způsobů, jak s touto pandemií bojovat.
"V tuto chvíli nevíme o bezpečné a účinné vakcíně a ani nevíme, jestli budou fungovat léky. Dokud nejsou, naše nejlepší možnosti jsou založeny na prevenci," upozorňuje Basu.
Mnoho zemí po celém světě zavedlo různá opatření ve snaze vynutit sociální distanc za účelem zpomalení šíření koronaviru. Vlády sahají od ukončení hromadných shromáždění, přes uzavírání veřejných prostor, jako jsou hospody a kluby, až po zavírání škol. V některých zemích došlo k totální izolaci veřejnosti a částečnému či úplnému zákazu vycházení.
Cílem izolace a karantény je zabránit tomu, aby lidé, kteří jsou infikováni nebo o kterých je známo, že byli v kontaktu s nakaženými lidmi, nemohli předávat virus dál. Sociální distanc je prevence, opatření zaměřené na zastavení hromadění lidí na jednom místě, které by umožnilo šíření infekce napříč populací. A jako takové může trvat i několik let.
Nový výzkum provedený vědci na Harvardské univerzitě, který dosud nebyl publikován v žádném akademickém časopise, podle BBC uvádí, že jen v USA může být nutné zachovat preventivní opatření až do roku 2022. Za předpokladu, že do té doby lidstvo nenajde vakcínu nebo lék.
Je tomu tak proto, že jednorázové sociální distancování může posunout vrcholnou fázi šíření až na konec roku, zároveň je ale pravděpodobné, že právě ke konci roku dojde k opětovnému výskytu nemoci, pokud se u viru projeví sezónní výkyvy.
Má se za to, že každá osoba infikovaná koronavirem, předá nemoc COVID-19 v průměru 2 až 3 dalším lidem. Tuto nakažlivost měří epidemiologové, kteří používají takzvané "reprodukční číslo". Pro srovnání, chřipka má reprodukční číslo 1,06 až 3,4 v závislosti na kmeni. Bylo zjištěno, že španělská chřipka má reprodukční číslo asi 1,8. Rhinovirus, který je jedním z těch, které způsobují běžné nachlazení, má reprodukční číslo 1,2 až 1,83. Většina odhadů pro COVID-19 stanovila reprodukční číslo mezi 1,4 až 3,9. Což je více, než má klasická i španělská chřipka.
Co to znamená v praxi? Inkubační doba, tedy doba mezi nakažením a objevením prvních příznaků, činí u koronaviru kolem pěti dní, i když podle výzkumu v Číně může jíž až o 14 dnů. Pokud jste nakaženi a nadále se budete normálně stýkat s lidmi, je pravděpodobné, že virus předáte mezi dva až tři další. Každý z nich by pak mohl nakazit další 2 až 3 lidi. Během jednoho měsíce může jeden nakažený tímto způsobem infikovat 244 lidí. Za dva měsíce už je to 59 604 lidí.
To ale není vše. Má se za to, že se virus šíří také lidé, kteří byli infikováni, sami ale nevykazují jakékoliv příznaky nemoci. Jde zhruba o 1 až 3 % nakažených. Podle studie vědců z University of Texas v Austinu se odhaduje, že tento tichý přenos nastává až v 10 % případů.
Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.
Pro snížení reprodukčního čísla ve Wu-chanu, potažmo v celém regionu Hubei, bylo klíčové právě zavedení sociálního distancování. Experti dospěli k závěru, že čím dříve je epicentrum ohniska odříznuto od světa i samo od sebe, tím méně se nemoc šíří.
Jedním z hlavních cílů sociálního distancování je snaha o zmírnění nemoci. Nejde o zastavení nákazy, ale o umělé prodlužování šíření viru tak, aby se k lidem dostával postupně. Grafy ukazující počet nakažených by bez sociálního distancování stoupaly mnohem rychleji, což by v praxi znamenalo, že se během krátké chvíle nakazí velké množství lidí.
Díky zpřetrhání sociálních vazeb je křivka mnohem plošší, což znamená, že v každém okamžiku je určitý počet infikovaných lidí, který by měl být tak velký, jak dostatečné jsou kapacity lékařů a zdravotnických zařízení v dané zemi. V praxi jde o to bojovat s nemocí delší dobu, ale postupně, tak, aby počet infikovaných nepřevýšil lékařské kapacity každého státu.
Modelová situace ukázala, že bez jakýchkoliv opatření by Velká Británie mohla čelit 510 000 úmrtím, zatímco v USA by COVID-19 zabil 2,2 milionu lidí. Před zveřejněním této studie se Spojené království zaměřilo na dosažení plošné imunity, tedy situace, kdy podstatná část společnosti nemoc prodělá a stane se vůči ní imunní.
V reakci na tento výzkum ale Británie od svého plánu ustoupila. Zjistilo se totiž, že situace by mohla velmi rychle eskalovat. A dosud nikdo neví, kolik lidí si dokáže jak velkou imunitu vytvořit.
11. května 2025 12:46
Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli
Související

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce
Vědci , nemoci , viry a bakterie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Poláci volili nového prezidenta, který nahradí Dudu. Bude druhé kolo, naznačují odhady
včera

Léčba Madlenky zabírá. Příběh holčičky výrazně zvýšil zájem o dárcovství
včera

Trump neunesl kritiku z hudebních kruhů. Nikdy jsem ho neměl rád, řekl o Springsteenovi
včera

Důchody prošly změnou ohledně výplatních termínů. Lidé si stále nezvykli
včera

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež
včera

Čínské stíhačky na vzestupu. Důkazy přišly z pomezí Indie a Pákistánu
včera

Extrémy počasí v sousedství Česka jsou během léta pravděpodobné, tvrdí experti
včera

Švédsko si poradilo s Francií, Kanada se Slovenskem. Dánsko čeká přímý souboj o čtvrtfinále
včera

Papež Lev XIV. se oficiálně ujal úřadu. Ve Vatikánu odsloužil inaugurační mši
včera

Jak dopadnou volby? První průzkum po vyhlášení termínu ovládlo ANO
včera

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ
včera

Papež Jan Pavel II. se narodil před 105 lety. Svatořečil mnohé postavy z českých dějin
včera

Nový návrh dohody o příměří. Hamás nabízí další rukojmí, když se zastaví boje
včera

Zimní počasí je zpět. Na horách se udrželo asi 10 centimetrů nového sněhu
včera

Ebola to není. Testy u Američana vyloučily krvácivou horečku
včera

Počasí za týden. Před víkendem přejde studená fronta, pak se oteplí
17. května 2025 21:57

Princezna Kate překonala rakovinu. V novém klipu odhalila, co jí pomohlo
17. května 2025 21:02

Starostové odhalili program pro podzimní sněmovní volby
17. května 2025 19:56

Česko výrazně zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce v sousedních zemích
Aktualizováno 17. května 2025 18:44
Česko - Kazachstán 8:1. Řádil Červenka, při stém startu na MS dal hattrick
I když se českému týmu, který ještě v dánském Herningu ani jednou neprohrál, daří a postupem času se jeho hra lepší, přesto počítá ztráty. Poté, co už byl realizační tým v čele s Radimem Rulíkem nucen rozloučit se s útočníkem Jáchymem Kondelíkem kvůli jeho zlomenině ruky, visí stále otazník nad aktuálním stavem obránce Tomáše Kundrátka, jenž nenastoupí ani proti Kazachstánu. Na ledě se o sobotním odpoledni neobjeví ani Jakub Lauko, který byl loktem do obličeje udeřen v zápase s Maďarskem. Nastoupil však brankář Karel Vejmelka, jenž se po pauze vrací do branky, a také pochopitelně kapitán Roman Červenka, pro kterého jde o jubilejní 100. start na MS. Jak si Češi povedou proti Kazachstánu, to sledujte třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.
Zdroj: David Holub