Pandemie nemoci covid-19 není poslední, varují vědci lidstvo

Vědci z univerzity v Liverpoolu naznačili, že plenění biotopů zvířat v divokých částech planety pravděpodobně přispívá ke vzniku chorob, které se rychle šíří po celém světě, a proto pandemie covid-19 není podle odborníků poslední, která zasáhne svět ve větším měřítku. „V posledních 20 letech jsme měli šest významných hrozeb – SARS, MERS, ebola, ptačí a prasečí chřipku. Pěti jsme se dokázali ubránit, té šesté ne,“ řekl pro web BBC Matthew Baylis z liverpoolské univerzity.

Vědci z Liverpoolu vyvinuli vzorec v rozpoznávacím systému, který předpovídá největší riziko chorob pro člověka pocházejících od volně žijících živočichů. Podle slov Baylise je důležité se podrobněji zabývat chorobami u volně žijících zvířat, aby se v budoucnu zabránilo případným ohniskům.

Vzorec je schopný priorizovat patogeny z globální databáze obsahující tisíce virů, parazitů a bakterií a podle vědců lze díky tomuto vzorci utřídit směr výzkumu a zvýšit tak šanci na nalezení léčby nebo prevence. „Tento krok je důležitý, abychom byli schopni zjistit, které nemoci mohou způsobit pandemii. I tento malý krok je předzvěstí velkého pokroku,“ řekl Baylis.

Vědci již v minulosti vyjádřili obavy nad zvyšováním urbanizace divokých oblastí planety, která bude mít za následek větší výskyt chorob pocházející ze zvířat. „Ztráta biologické rozmanitosti může vytvořit nové krajiny, které zvyšují kontakt člověka s volně žijícími druhy živočichů a tím se zvyšuje šance na přenos virů, bakterií a parazitů, kteří se šíří dál,“ domnívá se ekoložka Kate Jonesová z univerzity v Londýně a dodává, že i zemědělská pole jsou často spojována se zvýšeným rizikem mnoha infekcí.

Podle BBC vir nipah v Malajsii jasně ukazuje, jak lidská činnost může ovlivnit možné riziko nemocí. Vir nipah pochází z netopýrů, kteří se živili ovocem blízko prasečí farmy, která byla vybudována na kraji lesa. Prasata jedla spadané ovoce ze stromů, které bylo od netopýrů nakousané a virus se následně přenesl na člověka. Během prvního rozpoznaného ohniska v Malajsii a Singapuru byla většina lidských infekcí důsledkem přímého kontaktu s nemocnými prasaty nebo jejich kontaminovanými tkáněmi. Podle BBC virus nipah zabije 40-75 % lidí, kteří se nakazí, ve srovnání s 1% úmrtností koronaviru.

Eric Fevre z Mezinárodního institutu pro výzkum hospodářských zvířat v Nairobi v Keni podotkl, že nové patogeny se v lidské populaci objevují zhruba třikrát až čtyřikrát ročně, nejen v Asii, ale také v Evropě a USA a rizika možné pandemie se budou objevovat znovu a znovu. Fevre upozorňuje na možnost k zamyšlení, jaké dopady má lidská činnost na přírodu.

„Všechny věci, které považujeme za samozřejmé, jako je jídlo nebo materiály v našich chytrých telefonech, jsou konzum, který slouží pouze jako prostředek k vydělání peněz společností. Je na nás, abychom přemýšleli o zdrojích, které potřebujeme a o dopadu, který to má na naši planetu,“ řekl Fevre pro BBC.