Tichý boj s koronavirem. Covid-19 chtějí porazit hrdinové z laboratoří

Když před několika dny médii prolétla zpráva o vakcíně proti koronaviru, která by mohla být k dispozici za rok až rok a půl, v diskuzích a na sociálních sítích bylo patrné rozhořčení veřejnosti. Nebyla to však zdaleka první ani poslední zpráva tohoto typu, a ani první a poslední odhad termínu, kdy by se lidstvo mohlo dočkat léku.

Skutečná situace je přitom podstatně složitější. A vědci ji jen stěží mohou ovlivnit. Je však třeba důrazně odlišit vakcínu, která má minimalizovat či odstranit riziko nákazy, a lék, který se nasazuje poté, co člověk virem onemocní.

Odborníci se shodují v tom, že lék na koronavirus bude pravděpodobně vytvořen dříve, než vakcína. Vývoj léků sice není jednoduchou záležitostí, pořád je ale z mnoha důvodů lehčí vytvořit reakci, než prevenci. Tak či tak na obou formách léčby pracují desítky laboratoří po celém světě, vědci z amerických, čínských, indických a dalších farmaceutických společností.

Předpokládá se, že jedním z prvních léků, který by mohl spatřit světlo světa, bude mediálně nejznámější remdesivir. Lék před několika lety vyvinul tým vědců kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář.

Možnou účinnost remdesiviru proti koronaviru přiznává i Světová zdravotnická organizace (WHO), chybí ale testy, které by ji prokázaly. Ty sice probíhají a aktuálně vstupují do třetí fáze, než bude lék připraven k masové výrobě ale nějakou dobu ještě potrvá.

"Studie třetí fáze zahrnuje přibližně 1 000 pacientů ze zdravotnických středisek především v asijských zemích, ale i v jiných zemích po celém světě s velkým počtem diagnostikovaných případů," uvádí web společnosti Gilead s tím, že třetí fáze testů vypukne v březnu.

Lék se podává nitrožilně a pokud se testování osvědčí, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) může remdesivir schválit jako lék proti Covidu-19. Nakolik bude úspěšný nyní nelze odhadovat, co ale některé vědce trápí více jsou možné vedlejší účinky.

Právě ty jsou jedním z důvodů, proč vývoj léků zabere mnohdy i roky. Zatímco s bakteriemi umí lékaři bojovat poměrně úspěšně a antibiotika známe více než sto let, virové infekce se léčí vzácně. Dosud totiž nejsou látky dostatečně účinné, aniž by měly vysoký počet nežádoucích účinků.

Remdesivir je nadějný, ale zdaleka ne jediný

Zatímco Spojení státy sází na remdesivir, vědci z Číny a nově i Tchaj-wanu se obrací k jinému medikamentu. Experimentálně byl úřady schválen lék Favilavir, který údajně prokázal účinnost při léčbě onemocnění s minimálními vedlejšími účinky v klinické studii zahrnující 70 pacientů.

Tamní laboratoře podle serveru FocusTaiwan nyní ve velkém spouští výrobu tohoto léku s cílem zajistit dostupnost všem nemocným. Podobných vědeckých pracovišť je ale po celém světě mnohem více, a každé pracuje na unikátním léku.

Jedním z nich je i výzkumný ústav MIGAL v Izraeli, který vidí naději ve vakcíně proti infekční bronchitidě. Ta byla vyvinuta k léčbě ptačí chřipky, vědcům se ale povedlo upravit ji k léčbě Covid-19. Vakcína prokázala účinnost v předklinických studiích prováděných Volcanským institutem.

Americká společnost Tonix Pharmaceuticals spolupracovala se Southern Research, neziskovou výzkumnou organizací, na vývoji vakcíny proti koronaviru s názvem TNX-1800. Vakcína je modifikovaný koňský virus vyvinutý na patentované platformě Tonix pro vakcíny pro koně.

Jiná americká společnost, Innovation Pharmaceuticals, v současné době vyhodnocuje účinky léku Brilacidin používaného na podporu imunitního systému. Brilacidin má totiž prokazatelné antibakteriální, protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti, což potvrdilo několik klinických studií.

Společnost Inovio Pharmaceuticals spolupracuje s pekingskou Advaccine Biotechnology Company na vývoji vakcíny INO-4800 proti koronaviru. Společnost už dokonce zahájila předklinické testování.

Vývoj této vakcíny je poměrně slibný a vědci disponují grantem ve výši 9 milionů dolarů, který jim věnovala Koalice pro inovace v připravenosti na epidemie (CEPI). Ta vznikla v Norsku v roce 2017 s cílem financovat a koordinovat vývoj nových vakcín. Mezi její zakladatele patří vlády Norska a Indie, Wellcome Trust a Bill & Melinda Gates Foundation.

Tím ale výčet laboratoří, které pracují na vývoji nějaké formy léku, ani zdaleka nekončí. Jiné se navíc nezaměřují na vývoj samotný, ale zkouší kombinace již známých léků, jako společnost Regeneron. 

Ta zjistila, že kombinace neutralizujících protilátek REGN3048 a REGN3051 by mohla být účinná proti koronaviru a prokázala to v první klinické studii, kterou sponzoroval Národní institut pro alergie a infekční nemoci (NIAID). Bezpečnost a snášenlivost léčiva bude nyní studována u 48 pacientů.

Jiné firmy, jejichž přehled je dostupný například na webu Clinical Trials Arena se snaží své léky postavit na lécích proti HIV, nanotechnologiích nebo se zaměřují čistě na vakcíny jako takové. 

Léky mají naději, vakcíny čas

Vakcíny jsou ale samy o sobě poměrně problematické. Ačkoli je genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Poté následují laboratorní testy, testy na zvířatech a nakonec testování na lidech. Celý proces může zabrat měsíce i roky, navzdory tomu, že vakcínu hledá hned několik farmaceutických společností. Dosavadní zprávy o tom, že byly vakcíny už vytvořeny, jsou proto nepřesné a neúplné. Testovací proces je totiž zdlouhavý a zatím neproběhl.

Při vypuknutí epidemie SARS v roce 2003 se vědci dostali od získání genomové sekvence viru do klinického hodnocení vakcíny za 20 měsíců. Někteří vědci tvrdí, že tento čas nyní dokáží zkrátit na tři měsíce. To ale ukáže až praxe.

Generální ředitel CEPI Richard Hatchett odhaduje, že by v létě mohly začít testy vakcín a za 12 až 18 měsíců by mohly být považovány za bezpečné a účinné. Tato časová osa představuje "obrovské urychlení ve srovnání s historií vývoje vakcín."

Ani úspěšný test ale nemusí být spásný. "Důležitým hlediskem je, zda základní postup vývoje může být v následujících letech upraven tak, aby v nadcházejících letech vyprodukoval miliony nebo dokonce miliardy dávek," dodal Hatchett.

Ředitel amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthony Fauci ale neskrývá obavy. Přes všechny pokroky ve vědě a medicíně totiž proces vývoje nemůže postoupit k vytvoření skutečné vakcíny bez rozsáhlého klinického testování, což vyžaduje výrobu mnoha testovacích vakcín a pečlivé sledování testů.

Tento proces by nakonec mohl stát stovky milionů dolarů, tedy peníze, které podniky a univerzity nemají. Nemají ani výrobní zařízení a technologii pro hromadnou výrobu a distribuci vakcín. Výroba je zkrátka obtížná, nákladná a riziková, dodnes má navíc řada firem v paměti 80. léta, kdy farmaceutické společnosti začaly finančně odpovídat za údajné škody způsobené jejich vakcínami. Mnoho společností se následně rozhodlo vakcíny přestat vyrábět.