ROZHOVOR | V Česku žijí zvířata, o kterých dosud nikdo neví, říká známý vědec

Český vědec Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd se vrátil z tříměsíční expedice na dosud téměř neprobádaný ostrov Bougainville na Nové Guinei. Spolu s kolegy Jacobem Yombaiem a Alim Posmanem z výzkumné organizace New Guinea Binatang Research Center vůbec poprvé zdokumentovali výjimečnou rozmanitost hmyzu v panenských pralesích tohoto tropického ostrova a objevili několik nových druhů mravenců i dalšího hmyzu. „Na Novou Guineu jsme se vypravili proto, že už dvacet let tam funguje naše výzkumné centrum. Máme tam dlouhodobý program, kde se zabýváme ekologií hmyzu i rostlin a evolucí biodiverzity,“ vysvětlil Janda pro EuroZprávy.cz důvod, proč se právě tento ostrov stal místem konání vědecké expedice.

Čím je ostrov Bougainville zajímavý pro vědce?

Je to jedna z tropických oblastí, která je druhově bohatá a geologicky složitá. Proto tam můžeme testovat celou řádu zajímavých otázek, týkajících se biodiverzity. Navíc na Bougainville je velká rozloha poměrně nedotčených lesů a o řadě druhů z tohoto regionu příliš moc nevíme, takže je tam co zkoumat.

Jsou na světě i další místa, kde se mohou vyskytovat doposud neobjevené druhy?

Objevit a popsat nové druhy není žádná velká vzácnost. Nové druhy se dá najít i ve městech tady v Čechách. Vědci se jim ale příliš nevěnují. Objev nových druhů se pochopitelně děje méně v Evropě a víc v tropických oblastech nebo odlehlých místech jako například i v pouštích či na severních a jižních pólech. Řada druhů bezobratlých v těchto územích ještě není popsána.

Jaká byla očekávání před expedicí? Předpokládal jste, že objevíte nové druhy?

Věděli jsme přibližně, jaká tam bude diverzita mravenců a dalšího hmyzu. Měli jsme předběžné odhady na základě naší předchozí práce z okolních ostrovů. Zároveň jsme se ale po dlouhé době ocitli v místě, kde jsme opravdu netušili, které druhy nalezneme, zvlášť na vyšších horách ve středozemí. Také jsme očekávali, že tentokrát bude výzkum sociálně náročnější kvůli složité historii občanského konfliktu na tomto ostrově. Částečně to byla pravda, nicméně jsme měli to štěstí, že jsme pracovali s kmeny a společnostmi, které měly velký zájem o náš výzkum. Poskytly nám podporu, díky které jsme mohli proniknout do oblastí, kde dosud žádný výzkum nebyl.

Jak vypadal výzkum samotný?

Zabýváme se především ekologií i evolucí mravenců a používáme je k řešení obecnějších otázek o vzniku druhové bohatosti. V případě této expedice jsme se zaměřili především na to, abychom vůbec zjistili, co na tomto území žije, jak se tyto druhy chovají a jak moc se liší od druhů z okolních ostrovů. Snažili jsme se dostat se do co nejvíce oblastí s různými typy lesa i krajiny a v každé z těchto oblastí jsme sbírali vzorky hmyzu i bezobratlých. Metody sběru jsou různé. Například se sbírá hrabanka a půda se poté suší ve vesnici a z ní získáváme vzorky hmyzu. Tyto vzorky se pak zpracovávají v laboratoři, sekvenují, třídí a fotografují. 

Co jste už zjistili o nalezených druzích?

Ještě bude trvat i několik let, než tyto druhy formálně popíšeme. Avšak vždycky poté, co se vracíme z pralesa, snažíme se nalezené organismy nějak zdokumentovat, pokud jsou ještě živé. Fotografujeme a porovnáváme je s tím, co známe z jiných ostrovů. V daném případě jsme k našemu překvapení nalezli řadu druhů mravenců, se kterými jsme se dřív nesetkávali. 

Čím se liší od už známých druhů mravenců?

Každý něčím jiným. Mají jinou morfologii a chovají se jinak. Někteří jsou například mnohem větší, než jejich příbuzní z novoguinejské pevniny. Další jsou na rozdíl od druhů z pevniny agresivnější, a jinak se chovají, nebo se živí jinou potravou. O biologii mnohých z nich ale víme zatím jen velmi málo. 

Jaká největší nebezpečí jsou spojená s pobytem v pralese v Nové Guinei?

Žádná nebezpečná zvířata tam nejsou, takže nejhorší věc, která se tam může člověku přihodit, je, že uklouzne nebo se sekne mačetou. Akorát si člověk musí dávat pozor na malarické komáry. Také bylo důležité úspěšně vyjednat s místními obyvateli, kterým ta půda patří. Museli jsme se předejít jakýmkoliv konfliktům nebo nedorozuměním, jinak by nás na své území nepustili. Takové věci se ale většinou nestávají, když dobře vysvětlíme, proč náš výzkum může být pro místní obyvatelstvo důležitý a užitečný.

Jaký jste měl dojem z panenských pralesů tohoto ostrova?

Je to součást naší práce, takže jsme na to docela zvyklí, i když občas trvá delší dobu takový neporušený les najít. Nicméně pro biologa je to jedno z nejlepších a nejzajímavějších míst. Dělat výzkum v pralese je zkrátka zábava, nikdy nevíte, na co narazíte každou minutu.

Čím se novoguinejské lesy liší od českých?

Především jsou druhově mnohem bohatší. Je tam mnohem víc druhů stromů na ploše sto metrů čtverečných, než je jich v celé Evropě. Ta vegetace má zcela jinou strukturu a ty lesy jsou plné různých dalších živočichů, které spolu navzájem interagují. Navíc v Evropě většina lesů jsou vysázeny, původních lesů máme velice málo.

Už jste zmínil, že jednou z klíčových součástí této expedice byla komunikace s místními kmeny. Nakolik těžké bylo se domluvit s místními obyvateli?

Vyjednávali jsme s představiteli místních kmenů a místními úřady, abychom se mohli vůbec do této oblasti dostat. Museli jsme vysvětlit, v čem se náš výzkum spočívá, jaké může mít výhody pro místní obyvatele a jak jim pomůže s ochranou životního prostředí nebo s environmentálním vzděláváním. Na Bougainville jsme pracovali vůbec poprvé a kvůli tomu to bylo obtížnější. Navíc tam pořád setrvávají některé historické kmenové spory. Je tam i velké nerostné bohatství, a ostrov z historických důvodů nebyl moc otevřený vůči vědě. Vyjednávání trvalo asi půl roku ale i v průběhu expedice jsme znovu museli vysvětlovat, o co jde v našem výzkumu, abychom mohli pokračovat dál. 

Poskytli jste místním obyvatelům pomoc s ochranou životního prostředí a vzděláním. Co jim přinese?

Doufáme, že jim to může pomoct zefektivnit ochranu lesa a zemědělský management, který bude ohleduplnější na zachování původních druhů. Je to moc důležité právě proto, že tyto ostrovní ekosystémy jsou obecně velmi křehké, takže se velice rychle mohou nenávratně zničit. 

Čím se místní obyvatelé liší od Evropanů?

Na novoguinejském prostoru je přes tisíc jazyků a na každý jazyk se váží svébytná kultura s různými zvyklostmi a rituály. Nedá se tedy říct něco obecně o obyvatelích této oblasti, protože co platí pro jeden kmen, neplatí pro ten sousední. V odlehlejších oblastech se některé kmeny stále stěhují. Nemají jednu vesnici a pohybují se po pralese. Celé místní obyvatelstvo je zcela závislé na lokálních přírodních zdrojích. Hlavním stylem života obyvatel Bougainville je stále drobné zemědělství. Kmen vlastní území, na kterém je závislý, a od toho se odvíjí jejich životní styl. V podstatě není možné se odstěhovat někam jinam, neboť okolní území patří dalším kmenům.