V boji za lepší klima jde o prioritu. Výsledky nebudou hned, upozorňují vědci

Hlavní myšlenkou Pařížské dohody je omezit emise skleníkových plynů po roce 2020 a navázat tak na rámcovou úmluvu OSN, tzv. Kjótský protokol, v němž se průmyslové země zavázaly snížit koncentraci skleníkových plynů o 5,2 %. Vědec Bjorn Samset z Centra pro mezinárodní výzkum klimatu v Norsku uvedl, že výsledky nebudou vidět okamžitě.

„Musíme být trpěliví,“ tvrdí vědec a dodává, že měřitelné výsledky mohou být k dispozici nejdříve za jedno desetiletí, a to pouze tehdy, když lidstvo vytrvá v boji. Podle Science Alert se během padesáti let naplnila atmosféra více jak bilionem tun oxidu uhličitého, který je hlavním viníkem globálního oteplování.

Samset udává dva faktory, které by mohly ovlivnit měřitelný pokles povrchové teploty Země. Jeden z faktorů, který vědec udává je pomalá zpětná vazba. „Změna klimatu, kterou vyvolal člověk, můžeme srovnat se zaoceánským tankerem ve velkých vlnách,“ říká Samset.

„Můžeme dát zpětný tah, ale trvá to nějakou chvíli, než si všimneme, že loď pluje pomaleji,“ vysvětluje hlavní autor studie. Druhým faktorem je podle Samseta přirozená proměnná. Během posledního půl století se planeta každých deset let ohřeje o 0,2 stupně Celsia, a to hlavně kvůli spalování fosilních paliv. „Existují velké rozdíly mezi roky,“ míní Samset, který to přirovnal k vlnám na moři, které se houpají tam a zpět.

Samset a jeho kolegové ve studii uvedli, že do výpočtů zahrnuli nejen oxid uhličitý, ale i metan a vedlejší produkty neúplného spalování, tzv. „černý uhlík“. Ačkoliv má metan větší potenciál ke zvýšení teploty Země, nevydrží v atmosféře tak dlouho jako oxid uhličitý, který je zodpovědný ze tří čtvrtin za globální oteplování. Vědci uvedli, že do roku 2035 nebude možné změřit, jestli země naplňují závazky Pařížské dohody a zdůrazňují, že „viditelná budou až od poloviny našeho století.“