Vědec: Zpráva OSN není překvapení, na Česko dopadají hlavně vyšší teploty

"Pro mě je zásadní sdělení, jaký je vliv člověka na oteplování, jakým procentuálním způsobem se k němu dostává. Je tam sdělení nových klimatických scénářů, místních scénářů, to je zásadní věc. Podle toho se teď pojede většina vědeckých studií a všech vědeckých výzkumů je právě pro ty nové scénáře," uvedl Zahradníček. "Samozřejmě je tam nově uhlíková kalkulačka počítání, která může přidat nový metodický rámec," podotkl vědec.

Podle Přibyly, který vede projekt Fakta o klimatu, patří k hlavním sdělením současné zprávy to, že uhlíkový rozpočet má jako koncept smysl a budoucnost je možné stále ovlivnit příznivým způsobem. Zároveň se podle něj ukazuje, že dekarbonizace je technologicky možná a ekonomicky smysluplná.

Uhlíkový rozpočet, který má lidstvo podle závěrů zveřejněné zprávy od ledna 2020 ještě k dispozici, činí 400 miliard tun CO2. Právě tolik CO2 lze ještě vypustit do atmosféry k zajištění 67procentní pravděpodobnosti, že se průměrná globální teplota nezvýší do konce století o víc než o 1,5 °C. Bez výrazného omezení současných emisí ale bude zbývající rozpočet spotřebován už kolem roku 2030, uvedli dnes zástupci Klimatické koalice.

Zahradníček také ČTK sdělil, že ve zveřejněných závěrech zprávy není něco, co by klimatology překvapilo. Spíš je to podle něj jakýsi "generální výstup" zveřejněných vědeckých prací.

"Klasicky na pevninách ta teplota roste rychleji než nad oceány a prostě všechno vesměs souhlasí," konstatoval klimatolog. "Nejteplejší roky v České republice se shodují s těmi globálními roky v posledním pětiletí," doplnil.

Právě nárůst teploty vzduchu je podle Zahradníčka nejviditelnějším dopadem změny klimatu v Česku. "Samozřejmě to jsou projevy dopadů těch horkých vln, ale třeba v zimě i menší studené vlny," popsal vědec. To podle něj sice může být pozitivní v úbytku mrazových dnů, negativem je však méně sněžení. "A ten sníh my potřebujeme," zdůraznil vědec.

"Ale nejvíce se to samozřejmě projevuje v nárůstu extrémních teplot nebo dlouhých horkých vln, což má dopad na sucho a přívalové srážky. Když se dostane více energie do atmosféry, tak se nám to nějakým způsobem musí vrátit. Takže to je ta nejvýraznější změna v rámci Česka," řekl. "Česká republika má 20 let částečně deficit vláhové bilance. Částečně nám schne, ale zároveň máme i extrémní povodně, ale ten dopad prostě je tady v tom hledisku komplexní jak na zemědělství, tak lesnictví a jsou to většinou ty teploty vzduchu," řekl klimatolog.

Zahradníček v dnešní prezentaci uvedl, že pokud je nyní průměrná roční teplota vzduchu 7,9 stupně, při nejhorším z dosavadních scénářů pro Česko by na konci století mohla být až 11,9 stupně. Vědec dnes pro porovnání také uvedl, že zatímco v 60. letech bylo na našem území v průměru čtyři až pět tropických dnů ročně na celé Česko, v současnosti je to téměř 14 dní, což už může mít významné zdravotní dopady.

Zahradníček také připomněl, že je od roku 1775 patrná variabilita teplot na našem území, kdy se střídaly teplé a chladné roky, od 80. let 20. století ale roste teplota "zásadním způsobem" nahoru a růst teplot byl nejintenzivnější právě v poslední dekádě.

Jako další neblahý jev Zahradníček připomněl změnu v roční distribuci srážek, kdy v minulých letech statisticky významně poklesly srážky v dubnu až v červnu a v létě pak nastaly přívalové deště. Vědec také poznamenal, že zatímco v minulosti bylo sucho důsledkem především deficitu srážek, v posledních 20 let se citelně navýšil vliv teploty vzduchu.