Vyvracíme fake news: Mohou vás roušky udusit? Internetem se šíří další dezinformace

Sociálními sítěmi koluje další fake news týkající se nového typu koronaviru. Dezinformační zprávy tvrdí, že nošení roušek může způsobit vážné zdravotní komplikace, protože přes roušky se do těla dostává méně kyslíku. Je sice známo, že roušky mohou jisté zdravotní obtíže způsobit, rozhodně ale ne tohoto rázu.

Prakticky po celou dobu trvání pandemie se kolem roušek točí vyhrocené debaty. Odpůrci tvrdí, že před koronaviry nechrání, a za určitých okolností mají z části pravdu. Už dříve totiž například Světová zdravotnická organizace varovala, že nesprávné nošení a sundávání roušek může více uškodit než pomoci.

Jiné studie ale prokázaly, že jakákoliv ochrana obličeje je lepší než žádná. Nejvíce pochopitelně fungují lékařské roušky a respirátory těch nejvyšších tříd, stejně jako roušky z nanovláken.

Pro mnoho lidí je ale každodenní ochrany obličeje něčím novým a nepřirozeným a ani lékaři se ve většině případů zatím nesetkali s takovou nutností jejich nošení. To spěje k tomu, že kůže pod rouškou trpí, a může začít bolet, svědět nebo se objevit vyrážka či jiné kožní projevy.

To potvrzuje například Adam Friedman, profesor a prozatímní vedoucí katedry dermatologie na Univerzitě George Washingtona pro server Washington Post.

Kůže podrážděná v důsledku nošení osobního ochranného vybavení je rizikem důvěrně známým všem zdravotníkům pracujícím v prostředí, kde je nutné mít pod kontrolou šíření infekcí. A nyní se s ním seznámili i mnozí lidé, kteří nosí ochrannou roušku na veřejnosti a často si myjí ruce. Friedman si několikrát denně natírá obličej zvlhčujícím krémem, aby snížil tření mezi kůží a maskou - a toto opatření doporučuje všem.

Kůže, která je největším orgánem těla, nás chrání před okolním prostředím, ale může se poškodit, připomněla Dawn Davisová, dermatoložka z Kliniky Mayo. "Kůže je velmi aktivním orgánem, stejně jako ostatní orgány v těle," uvedla. "Na rozdíl od mnoha jiných orgánů se neustále regeneruje a vytváří vlastní zvlhčující prostředky. Naše kůže je každý den velmi zaneprázdněná, aniž bychom si to uvědomovali."

Nadměrnou zátěž příliš často myté anebo pod maskou namáhané kůže přirovnala k nohám, které obujeme do špatně padnoucích nebo příliš těsných bot. "V takovém případě kůže vyrovnává zátěž tvorbou puchýřů," řekla Davisová. "Rozdíl mezi nohou a rukou nebo tváří je v tom, že kůže na nohou je mnohem silnější než kůže na hřbetě rukou nebo na obličeji, kde nemá přirozený mechanismus k tvorbě puchýřů. Reaguje proto podrážděním, suchostí a dermatitidou," dodala.

Mohou mít roušky vážnější následky?

To, že roušky mohou způsobovat kožní problémy, není překvapivé. Většinou jsou ale drobného rázu a za nějakou dobu tyto problémy zmizí. Internetem ale koluje i mnohem závažnější informace. Ta tvrdí, že roušky mohou být dokonce extrémně nebezpečné.

"Dlouhodobé používání masek způsobuje nedostatek kyslíku v krvi, což představuje extrémně zdravotní riziko," tvrdí například článek na serveru biosferaklub.info. Na konci článku je uvedeno, že ho napsal Russel Blaylock, uznávaný neurochirurg, lékař, autor a lektor. Ve skutečnosti mu ale podle agentury AFP vypršela lékařská licence například v amerických státech Mississippi, Severní Karolína či Jižní Karolína.

Samotný článek sdílely tisíce lidí a internetem kolují i jeho různé výtažky či překlady v různých jazycích. Podle dezinformačního článku může nošení roušek a zejména masek typu N95 způsobit bolesti hlavy, narušení správné funkce plic, nebo snížení imunity.

Je pravdou, že americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) masky N95 nedoporučuje pro běžné nošení, připomněla agentura AFP. Podle Shelley Payneové, ředitelky LaMontagneova centra infekčních nemocí při Texaské univerzitě v Austinu, ale správně nasazená rouška či maska vždy umožňují volné a bezproblémové dýchání.

Důvod, proč se respirátory vyšších tříd nedoporučuje nosit, je přitom mnohem prozaičtější. Nemá nic společného s konspiracemi ohledně nemožnosti dýchání. Je to proto, že jsou nejúčinnější a jejich nošení veřejností je zbytečné. Jak upozorňuje CDC, lidé by je měli přenechat zdravotníkům.

Univerzitní profesor a šéf krizového štábu Jonathan Karn pro agenturu AFP uvedl: "I když jste bezpříznakoví, měli byste nosit roušku. A jelikož se nedá s jistotou říci, zda jste či nejste nakaženi, všichni bychom měli nosit roušku."

Jeden z předních odborníků na koronaviry, mikrobiolog a profesor na Hongkongské univerzitě Jüan Kuo-jung zase pro změnu tvrdí: "Je zcela zřejmé, že účinek roušek u infikovaných, zejména pokud jsou asymptomatičtí, je mnohem důležitější, než cokoliv jiného." Ani on nevidí důvod, proč roušky nenosit. Nebyl zatím ani zmapován jediný případ, kdy by nošení roušky u někoho vyvolalo vážné zdravotní obtíže.

Související

Co způsobilo takový výbuch? O tom se na internetu živě spekuluje, o jaký druh bomby šlo ale zatím nikdo s jistotou neuvedl

Jak Seznam Zprávy mystifikují čtenáře: Článkem o bombě šíří ruskou propagandu

Server Seznam Zprávy přišel ve středu ve večerních hodinách se zdánlivě šokující zprávou. V titulku doslovně uvedl, že "Rusko svrhlo na ukrajinské město jednu z nejničivějších bomb." V článku se následně odkazuje na možné použití bomby ODAB-9000, ačkoliv její nasazení na Ukrajině nebylo prokázáno a řada zdrojů tuto informací vyvrací s tím, že se jedná o ruskou propagandu.

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news fake news Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy