Věda

Související články:

Vědci možná přišli na kloub jedné z největších záhad covidu-19

Olomoučtí vědci vyvinuli nový test na covid-19, výsledky je do hodiny

Vědci z olomoucké lékařské fakulty vyvinuli nový screeningový rychlotest na covid-19, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Jedno vyšetření přijde na 100 až 500 korun.

Měsíc začal rezavět, ačkoliv tam není vzduch. Nikdo přesně neví proč

Vědci řeší v posledních měsících nebývalou záhadu. Měsíc totiž začal na obou svých pólech rezavět. Teoreticky je to ale nemožné, protože na na něm není vzduch. Vědci tuší, co může být příčinou, přesto mají jejich teorie určité nedostatky.

Starší než tyranosaurus. Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové druhy hmyzu

Vědci z Ostravské univerzity objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z období dinosaurů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosilií se dostali také na stránky prestižních vědeckých časopisů. Novinářům to dnes sdělila mluvčí univerzity Lucie Fremrová.

Vědci poprvé vypočítali délku prehistorického žraloka megalodona

Britský vědecký tým vypočítal velikost obřího prehistorického žraloka, ze kterého se do dnešní doby dochovaly pouze zuby či obratle.

Čeští vědci úspěšně testují biosenzor na koronavirus

Čeští vědci pokročili ve vývoji biosenzoru pro odhalování koronaviru. Testy na vzorcích odebraných od pacientů podle nich zatím pokračují úspěšně. Nyní zvažují, zda zůstat u "jednodušší" verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.

Dosud vyhynulé druhy savců jsou jen špičkou ledovce. Bude hůř, varuje nová studie

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Prognóza pandemie: Institut vypracoval možné scénáře, nejhorší počítá s miliony mrtvých

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770.000 úmrtí nemocných s covidem-19, pokud se budou dodržovat prověřená ochranná opatření jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie covidu-19 to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Vědci identifikovali novou mutaci koronaviru. Má mírnější příznaky, ale i jednu nevýhodu

Není novinkou, že viroví původci nemocí nemocí mutují a covid-19, resp koronavirus, který jej způsobuje, na tom není jinak. Vědci evidují tisíce mutací, přičemž jedna z nich, která se šíří, má mírnější příznaky, než ostatní.

Test na covid ze slin nebo výtěr z nosohltanu: V čem se liší?

Česko by mělo mít od října rychlejší testy na koronavirus, které by probíhali ze slin a výsledek by byl zhruba do 45 minut. Biochemik Jan Konvalinka je považuje za nadějné a tvrdí, že kdyby byly zdarma, vyplatilo by se to. Dodal, že mezi touto metodou a stávajícím testem jsou sice rozdíly, ovšem nijak markantní.

Kolik lidí mohou infikovat nakažení přenašeči? Vědci zjistili, jak probíhá přenos covidu v autobuse

Když 19. ledna nastoupilo do autobusu v čínském městě Ning-po 67 buddhistických pasažérů a řidič, pravděpodobně byla jedna osoba nakažená. Nikdo nevěděl ani nepředpokládal, že ten den onemocní, nikdo z nich tedy neměl ochranu obličeje. O několik dní později se nákaza potvrdila u 24 pacientů.

Vědci se zaměřili na rozdílný průběh covidu u mužů a žen. Zjistili, proč k němu dochází

Již v minulosti se objevily studie, které naznačovaly, že covid-19 má horší průběh u mužů než u žen. Byla zaznamenána i větší smrtnost, ale vědci nyní zjistili, co se odehrává u mužů jinak než u ženského pohlaví.

Mužská neplodnost: Znečištěné ovzduší nabourává DNA ve spermiích, zjistili čeští vědci

Vliv znečištěného ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky na dnešní tiskové konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš.

S pandemií jde ruku v ruce další znečišťování planety, varují aktivisté

S nástupem celosvětové pandemie covid-19 začátkem letošního roku začaly postupně téměř všechny vlády světa zavádět povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest, jako je respirátor, rouška či obyčejný šátek. Aktivisté varují, že jednorázové roušky společně s dalšími ochrannými prostředky, které jsou většinou vyrobené z plastu, způsobily další vlnu znečišťování naší planety.

Stárnutí mohou urychlit špatné stravovací návyky, ukázala studie

Na Evropské a mezinárodní konferenci o obezitě vědci představili novou studii, která poukázala na změnu v chromozomech zodpovědných za stárnutí lidského organismu v souvislosti s průmyslově zpracovanými potravinami.

O nošení roušek kolují mýty. Které z nich jsou ty nejčastější?

Od začátku celosvětové pandemie covid-19 je internet plný debat a konfliktů převážně kvůli nošení roušek. Existuje mnoho rad a tipů, jak správně roušky nosit nebo jak jsou pro celou společnost přínosné. V přívalu nových zpráv o účinnosti roušek se objevuje mnoho mýtů, kterým lidé v zajetí dezinformací věří a jsou příčinou mnoha online konfliktů.

Případ pro vědce. Muž se opakovaně nakazil, podruhé u něj měl covid těžší průběh

Začátkem minulého týdne se objevila zpráva z Hongkongu, že se vyskytl první pacient s opakovanou nákazou covid-19. Dva pacienti se objevili minulý týden také v Evropě, jeden v Belgii a druhý v Nizozemí. Čtvrtý případ opakované nákazy se objevil v americkém státě Nevada.

Ničivé hurikány budou častější, pokud se nezlepší ochrana klimatu, varují vědci

Ničivý hurikán Laura se přehnal přes Karibik a americký stát Louisiana. Ačkoliv po přesunu na pevninu značně zeslábl, z hurikánu čtvrté kategorie na kategorii prvního stupně, zanechal za sebou poničené domy, výpadky proudu, záplavy a zapříčinil několik úmrtí. Laura se stala jednou z nejsilnějších bouří, které kdy zasáhly tuto část světa a vědci varují, že pokud svět nezačne bojovat s globálním oteplováním, stanou se tyto hurikány normou.

Požár pařížské katedrály Notre-Dame uvolnil do vzduchu tunu olova, zjistila studie

K požáru pařížské katedrály Notre-Dame došlo v půlce dubna roku 2019. Jedna z nejslavnějších staveb přišla o téměř celou olověnou střechu a zřítila se prostřední věž. Požár byl uhašen zhruba po 12 hodinách a hasičům se podařilo zachránit její konstrukci. Nová studie zjistila, že právě z požáru olověné střechy se do vzduchu uvolnila vysoká koncentrace těžkého kovu do vzdálenosti až 50 kilometrů.

Vědci jsou na stopě léčbě zákeřné kožní nemoci

Atopický ekzém je chronické onemocnění kůže, které se u dospělých vyskytuje velmi zřídka. Spíše se jedná o nejčastější onemocnění kůže u dětí a vědci po deseti letech výzkumu přišli s novými poznatky, které by mohly pomoci při vývoji účinné léčby.