Věda

Související články:

Vědce zaujal roky starý případ záhadné nemoci. Tři čínští horníci jí podlehli

V Africe byl opět objeven vzácný savec. Vědci ho měli za dávno vyhynulého

Bércoun somálský je málo známý savec, který vzhledem připomíná myš s dlouhým čenichem, ovšem jeho příbuzným jsou sloni. Vědci ho měli od 70. let na seznamu "pravděpodobně vyhynulých" živočichů - nyní se ale tyto tvorečky podařilo znovu objevit vědecké výpravě v Džibutsku, malém státě ležícím v Africkém rohu, napsal zpravodajský server BBC News.

Vědci vymysleli koncept solárního panelu, který ukládá energii i v noci

Fotovoltaické články jsou tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, které mění elektromagnetickou energii světla na elektrickou. Vědci však přišli s novým konceptem panelu, který místo toho, aby absorboval světlo ze Slunce jako normální solární panel, funguje přesně opačně.

Placebo může pomoci. I když pacienti vědí, že jde o něj, tvrdí studie

Placebo se používá jako kontrolní vzorek při testování účinnosti nových léků. Je upraveno do stejné formy jako lék a v případě, že pacienti s placebem vykazují stejné zlepšení jako pacienti s lékem, je to výsledek sugesce tzv. placebo efektu. Nová studie prokázala, že placebo může mít terapeutickou účinnost na emoční tíseň i v případě, že pacienti vědí, že se jedná o placebo.

Průlom v testování covidu-19: Nový test je ze slin, stojí 10 dolarů

Na trhu se v brzké době objeví nový test na přítomnost koronaviru. Na rozdíl od v současnosti nejpoužívanějšího testu ale probíhá vyšetření mnohem příjemněji, není ani tak nákladné, jako současné výtěry.

Jíte rádi mořské plody? Nová studie odhalila, co každý z nich obsahuje

Plast neboli syntetický nebo polosyntetický polymerní materiál je velice odolný a je nedílnou součástí našich životů. Ač nejsou určeny ke konzumaci, přesto se plasty infiltrovaly do vody, potravin i vzduchu a vyhnout se je jim je velká výzva. Nová studie odhalila ze vzorků nejčastěji konzumovaných mořských plodů, že každý z nich obsahoval malé množství mikroplastů.

Jak bude vypadat konec vesmíru? Fyzik si ho představuje jako ohňostroj

Od pradávna se lidé zajímali o počátek vesmíru a můžeme najít zmínky v různých starověkých mýtech, náboženství nebo i ve filozofii. V současné době se otázkami vzniku, ale i konce vesmíru zabývá převážně astronomie, kosmologie a astrofyzika. Ačkoliv se dozvídáme stále více informací, stále se mluví v rovině teoretické. Převážně otázka konce vesmíru je velmi těžká a existují různé hypotézy. Nejnovější teorii o konci vesmíru představil americký fyzik, který předpokládá, že vše by mohlo skončit v záplavě supernov černých trpaslíků.

Lidé možná měli tajemného předka. Dosud o něm nikdo nevěděl

Nová studie zaměřená na neandrtálce a denisovany odhalila, že pravděpodobně existuje ještě jiný předek lidské rasy, který dosud nenese žádné označení.

Vědci se kvůli covidu vrací do historie. Zjistili, proč byla španělská chřipka tolik smrtící

Jedna z nejsmrtelnějších epidemií v dějinách lidstva se objevila v letech 1918-1920. Odhaduje se, že španělská chřipka mohla za smrt až 100 milionů lidí po celém světě. To bylo o mnoho více než počet obětí, které si vyžádala první světová válka. Ale proč byla tato chřipková epidemie tolik smrtelná a zemřelo až 5 % světové populace?

Grónské ledovce jsou oteplováním zničené. Už se neobnoví, tvrdí studie

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování.

Jednou letní deštík, jindy přívalové deště. Proč mají srážky rozdílnou intenzitu?

Proč jsou některé deště jako jemné osvěžení v letních parných dnech a některé jsou tak silné, že mají destruktivní schopnosti? Přívalový déšť je hlavní příčinu přívalové povodně a dešťové kapky bývají o poznání větší než kapky u běžného deště. Vědec poskytl vysvětlení, proč k tomu dochází.

Vědci chtějí zjistit, nakolik se krávy podílí na globálním oteplování

Jedním ze zdrojů skleníkových plynů, které se podílejí na globálním oteplování planety, jsou i stáda dobytka, která ročně vypouštějí do atmosféry miliony tun metanu. Přesnější představu o tom, kolik metanu z trávicího traktu krav uniká, chtějí vědci získat pomocí satelitu, který má na oběžnou dráhu vyrazit v roce 2022. Testovacím územím bude Nový Zéland, napsal britský list The Times.

Vědci se zaměřili na studium rakoviny. Zjistili, že k úspěšné léčbě stačí málo

Rakovina prsu je nejčastějším onemocněním žen a celosvětově její výskyt stále stoupá. V České republice onemocní zhruba 6000 žen ročně a zemře kolem dvou tisíc. Prevence neexistuje, a proto je důležité podstupovat mamografické vyšetření, aby mohl být nádor včas odhalen. Dlouhodobá studie ukázala, že včasný screening může zachránit mnoho životů.

Svět vs covid-19. Odborníci se zamýšlí nad tím, kdo vlastně vyhrává

Na konci ledna letošního roku Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii koronaviru SARS-CoV-2. V té době bylo hlášeno pouhých 10 000 případů a přes 200 úmrtí. Více než půl roku po vyhlášení globální krize je detekováno přes 21 miliónů pozitivních případů covid-19 a více než tři čtvrtě miliónů úmrtí. Vyhrává svět nad virem SARS-CoV-2?

Nachlazení je závažnější nemoc, než se zdá. Lékaři jsou na stopě trvalému řešení

Lidský respirační syncytiální virus (RSV) způsobuje závažná respirační onemocnění, a to převážně u předškolních dětí. Nachlazení je tolik běžné, že se nakazí více než 90 % dětí, ale ve skutečnosti jsou infekce velmi závažné. Způsobuje bronchitidy, bronchiolitidy a pneumonie a doposud není na trhu očkování, které by zabránilo těmto těžkým respiračním onemocněním. Vakcína německé společnosti ale přinesla slibné výsledky a na trhu by se mohla objevit již za pár let.

Zemřel vynálezce pixelu Russell Kirsch (†91), naskenoval první digitální fotku

V 91 letech zemřel americký počítačový vědec Russell Kirsch, kterému se připisuje vynález pixelu a naskenování první digitální fotografie na světě. Informoval o tom ve čtvrtek list The Oregonian, podle něhož Kirsch zemřel už 11. srpna.

Průlom v testování na covid-19. Belgická univerzita vyzkouší novou metodu

Belgie od září zahájí zkušební testování na koronavirus, které má pomoci výrazně zvýšit počet provedených testů a zkrátit čekání na jejich výsledky. Univerzita v Lutychu bude na desítkách tisíc studentů zkoušet, jak spolehlivé jsou domácí testy pracující se vzorkem slin. Experti tvrdí, že jejich nižší spolehlivost proti současným testům může jít částečně kompenzovat opakovaným testováním.

Vědce roky zajímal původ záhadných vesmírných jevů. Letos došlo k průlomu

Rychlé radiové záblesky jsou přechodné radiové impulsy, které mohou trvat od milisekundy až po několik sekund a mají více energie než několik stovek Sluncí. Vědci radiové záblesky detekovali již v roce 2007, kdy byly velkou záhadou. Dlouho se totiž vědcům nedařilo odhalit, odkud vlastně pocházejí.

Jaké jsou dopady covidu-19 na funkce mozku? Neurovědkyně prozradila, co víme

Koronavirus SARS-CoV-2 související s akutním respiračním syndromem se projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, případně bolestmi kloubů nebo svalů. Závažný průběh nemoci může vést až k zápalu plic, selhání orgánů nebo zánětu srdce. Zdá se, že onemocnění Covid-19, které virus způsobuje, není jen respirační chorobou. Podle vědců má dopad i na lidský mozek.

"Úlovek" olomouckých přírodovědců: Na Borneu objevili nejmenší druh hvězdnatky

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh hvězdnatky. Pojmenovali ji Thismia minutissima, hvězdnatka nejmenší. Rostlina má unikátní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli díky zářivě bílému stonku.