Grónsko je největší ostrov na světě a nachází se na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Je autonomní součástí Dánského království a zhruba 20 % jeho území není trvale zaledněno. Ledovec, který pokrývá značnou část ostrova, je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě. Nová studie uvedla, že taje rychleji než kdykoliv předtím, což to je znepokojivá zpráva převážně pro pobřežní města, protože by se hladina moře mohla zvednout až o několik metrů.
Od roku 2003 až do roku 2016 byla průměrná ztráta grónského ledovce přibližně 255 miliard tun ledu ročně. Vědci uvedli, že ztráty se začaly rapidně zvyšovat, v roce 2019 zjistili více než dvojnásobnou ztrátu. Celková ztráta ledu činí 532 miliard tun ledu. Největší ztráty zaznamenali výzkumníci v červenci, kdy se během pouhého měsíce ztratilo 223 miliard tun.
„Zdokumentovali jsme další roční ztráty Grónska. To ukazuje, že zalednění je mimo rovnováhu a pravděpodobně budeme zaznamenávat ještě větší ztráty,“ uvedl Ingo Sasgen, který se zabývá studiem ledovců a ledovcové činnosti a je také autorem nové studie.
Podle CNN se výzkum o obrovské ztrátě ledu v Grónsku opírá o studii zveřejněnou minulý týden. Ta informovala o tání grónského ledovce, který ustupuje velmi rychle a roztál do bodu, kdy není návratu. To povede k náhlému zvýšení hladiny moří.
Podle slov Sasgena se kvůli emisím skleníkových plynů bude planeta nadále ohřívat a tyto neustále se zvyšující teploty společně s nízkým výskytem sněžení a jasných podmínek bez mračen povedou k nekontrolovatelnému tání ledovce. První důkazy se objevily právě v roce 2019. Zajímavostí je, že nejteplejšímu období v roce 2019 v Grónsku předcházely nejchladnější dva roky. Podle údajů z družic v letech 2017 a v 2018 byla ztráta ledu nejnižší než v jakémkoliv období od roku 2003.
Sasgen tvrdí, že tyto dva chladné roky nevyrovnávají ztrátu dramatického tání ledu v roce 2019. „Extrémy se zvyšují a my nechápeme, jak bude ledová pokrývka reagovat na extrémnější variabilitu klimatu,“ řekl glaciolog.
Extrémní tání ledovců se dotkne asi 300 miliónů lidí po celém světě. Podle zprávy by se do konce století měla zvednout hladina moří asi o jeden metr, čímž dojde k zaplavení nízko položené oblasti na pobřeží. Vědci varují, že během tří desetiletí budou lidé ohroženi v Evropě, Asii i v USA, přičemž mnoho z nich ztratí své domovy.
Sasgen vidí jedinou naději ve snížení emisí skleníkových plynů a uvedl příklad Římanů, kteří vynalezli kanalizaci. „Pokud budete přemýšlet o naší civilizaci za 2 000 let, kdy se ledovce značně zmenšovaly a hladina moří rostla, bude naše společnost považována za společnost, která zabránila poklesu kontinentálního ledu,“ míní vědec. „Nejde jen o čtyři roky, deset let nebo jedno století, je to proces, který musí pokračovat značnou dobu a my jsme u jeho začátku,“ uvedl Sasgen závěrem.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
Ledovec , Klimatické změny , věda , grónsko
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák