Věda

Související články:

Roušky nás odnaučily dotýkat se pořád tváře, prokázala studie

Vyvracíme dezinformace: Covid není obyčejná chřipka, mají k sobě hodně daleko

Wu-chanská rýma, čínská chřipka, či nemoc, o které ani nevíte, že ji máte. Nejen těmito názvy se v posledních týdnech tituluje covid-19, o němž se říká, že je méně závažný, než obyčejná chřipka. Ve skutečnosti se ale jedná o dezinformační tvrzení založené na nedostatku faktů a dojmu, že nakažení lidé nepociťují žádné příznaky.

Pacienti nakažení covidem hlásí další příznak. Zaujal i lékaře

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) neuvádí ztrátu vlasů jako symptom COVID-19, ale existuje skupina na Facebooku pro pacienty s covid-19, kteří popisují dlouhodobé příznaky. Ztrátu vlasů začalo udávat čím dál více lidí, a dokonce i někteří lékaři si všimli, že jejich pacienti trpí tímto příznakem.

Přejídáte se? První studie svého druhu zjistila, co to s vaším tělem udělá

Pro Vánoce nebo grilování s přáteli je typické, že se stoly prohýbají pod nepřeberným množstvím jídla. Každý zná tu situaci, kdy se cítil už plný, ale stejně s jídlem pokračoval dál. Ačkoliv se mnoho studií zabývalo dopadem dlouhodobého přejídání na naše zdraví, nová studie se zaměřila na jednorázové příležitosti a jaký to může mít dopad na naše zdraví.

Vědci odhalili tajemství zápachu. Ví, proč zpocení lidé nevoní

Lidské podpaží je hostitelem různorodé komunity bakterií, které jsou součástí přirozené genetické informace mikrobiálních komunit. Nová studie odhalila enzym, který je odpovědný za tělesný zápach.

Nová studie zjistila, že některá zvířata jedí plasty. Nikdo zatím neví, jak to dokáží

Malé plastové částice představují velký problém pro životní prostředí. Neexistuje obecně uznává definice pojmu mikroplast, ale obvykle se jedná o nerozpustné částice menší než 5 mm. Nová studie ukázala, že různonožci mohou do čtyř dnů rozštěpit mikroplasty na kousky menší než buňka.

Jak zabránit rozvoji demence? Změňte životní styl, nabádají odborníci

Demence je kolektivní název pro zhoršování různých funkcí mozku, které ovlivňují paměť, myšlení, chování a emoce. Podle Alzheimer´s Disease International demence postihuje 50 milionů lidí na celém světě a nový případ se na světě objeví každé 3 sekundy. Nová studie představila další faktory, které mohou zvyšovat riziko demence.

Naše definice života už nestačí. Vědci přišli kvůli misi NASA s novou

Důkazy o životě na Marsu by mohl najít vesmírný rover Perseverance. Přistane na území, které bylo kdysi dávno pokryté vodou, tudíž možná nalezne známky bývalého života. Vesmírná mise startuje již dnes. Vědci proto dokonce upravili definici života.

Infekční koronaviry cirkulují u netopýrů několik desetiletí, tvrdí vědci

Koronaviry se schopností přenosu na člověka mohly být v tělech netopýrů přítomny po celá desetiletí. Podle aktuálního výzkumu se jeden z nejznámějších předchůdců SARS-CoV-9 způsobujícího onemocnění covid-19 vyskytl u netopýrů už před 40, možná dokonce 70 lety.

Analýza

Analýza prokázala souvislost mezi lithiem v pitné vodě a sebevraždami

Stopové množství lithia je obsaženo v tělech rostlin, živočichů i jiných organismů. Můžeme ho nalézt i v lidské krvi, v horninách po celém světě nebo v zásobách pitné vody. Od 90. let 20. století se vědci ptají, zda přirozeně se vyskytující lithium v pitné vodě může mít účinky na celou populaci. Nová metaanalýza poskytla hypotézu, že by tato neviditelná přítomnost mohla mít měřitelný dopad na naše životy.

Vědci oživili sto milionů let staré organismy. Našli je na dně oceánu

Život uvězněný ve vysokotlakém prostředí znamená, že se po dobu několika miliónů let vytvářejí fosilie, což jsou zkamenělé i nezkamenělé otisky vyhynulých organismů. Mikrobům uvězněným 6 kilometrů pod mořským dnem více než 100 milionů let ale vědci znovu vdechli život.

Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají "maskovat" koronavirus

K lepšímu zacílení léčby covid-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho "maskování" před imunitním systémem člověka.

Nejlepší ochranu poskytuje chirurgická rouška. K zahození ale není ani látková

Vědci testovali účinnost roušek. Nejúčinnější v blokování kapiček a aerosolů byla rouška chirurgická. Většina lidí v Česku ale nosí roušku látkovou. U té platí, že čím více vrstev, tím lépe. Velmi důležité je u jejího nošení také správné zacházení.

Covid-19 má podle studie dopad na srdce. Neví se však, zda trvalý

Koronavirová infekce zanechává následky na srdci mnoha pacientů i v případě, kdy nešlo o těžce nemocné, kteří by se museli léčit v nemocnici. Ukázaly to výsledky německé studie, o nichž informuje vědecký portál Statnews.com. Zatím není jasné, zda poškození srdce je dočasné nebo trvalé.

Velká Británie hlásí další případ zvířete nakaženého koronavirem

Po celém světě se doposud vyskytlo jen pár případů, kdy byla zvířata pozitivně testována na covid-19. Mezi pozitivní případy patří samice tygra z newyorské zoologické zahrady, dva psi z Hongkongu a dvě kočky v Belgii. Nyní odborníci informovali o další potvrzené nákaze u kočky z Velké Británie.

Proč jsou někteří lidé citlivější na bolest? Vysvětlení hledejme u neandrtálců

Mezi pozůstatky lidských genomů rozprostřených po celém světě můžeme najít i ty, jejichž původ sahá až do období neandrtálců, z nichž některé dokážou svého nositele učinit méně odolným vůči nemocem tím, že mu sníží práh bolesti. I tak ale není důvod k obavám, protože podle vědeckých odhadů tyto geny zdědilo ani ne procento lidí.

Unikátní výzkumný klastr v Brně: Vědci hledají lepší lék na cévní mozkovou příhodu

Brněnští vědci ze sedmi institucí společně vytvořili klastr Stroke Brno, aby společně vytvořili nové metody rozpoznávání i léčby cévních mozkových příhod. Ve střední Evropě je tak rozsáhlá spolupráce unikátní, řekli dnes zástupci všech zapojených institucí novinářům.

Zůstat doma dává smysl. Nová studie vědců se věnovala šíření covidu-19 v USA

V současné době se Spojené státy americké nachází na přední příčce nejvíce zasažených zemí světa covid-19 s více než 4 miliony pozitivních případů a téměř 150 tisíci úmrtími. Ačkoliv většina Američanů si zakrývá ústa, už tolik nedodržují sociální distancování. Nová studie ukázala, o kolik se sníží pravděpodobný přenos viru SARS-CoV-2 v USA v případě, že by americká populace sociální distancování dodržovala.

Pravé neštovice nejspíš měli už Vikingové. Lidstvo trápily až do 20. století

Během 20. století pravé neštovice způsobili smrt až 500 miliónů lidí, než je v roce 1980 Světová zdravotnická organizace prohlásila za vymýcené. Vědci nalezli důkaz v kostech lidí v Dánsku a Rusku, že vikingové mohli být „superpřenašeči“ pravých neštovic a roznesli je napříč severní Evropou.

Průlom v detekci rakoviny? Vědci tvrdí, že ji lze odhalit roky před příznaky

Příčina nádorového onemocnění spočívá v dělení buněk, které se vymknou řízení organismu a začnou nekontrolovatelně růst, až vznikne nádor. Rakovina je jedním z největších strašáků dnešní doby, ale vědci vyvíjejí test, který by mohl detekovat rakovinu až čtyři roky před prvními příznaky.