Věda

Související články:

Opravdu velký krok pro lidstvo? Čeští experti hodnotí přínos mise Apollo

50 let od přistání na Měsíci: Původně Zemi obíhaly Měsíce dva. Kam se jeden poděl?

Při pohledu na noční oblohu považujeme za samozřejmé, že na ní spatříme měsíc. Původně ale naši planetu obíhaly měsíce dva. Ten druhý ale zmizel, a vědci konečně zjistili kam.

Česko dnes čeká zatmění Měsíce. Podle astronomů na dlouho poslední

V noci z úterý na středu budou moci Češi od 22 hodin pozorovat částečné zatmění Měsíce. Země sice nezastíní více než polovinu Měsíce, i tak ale bude možné pozorovat většinou nepostřehnutelné planety a hvězdy. Příští viditelné zatmění se odehraje až v roce 2022.

Noční show na obloze: Měsíc při dnešním zatmění získá unikátní barvu. Dívejte se

Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.

Jupiter má v plynném obalu záhadné "díry". Objev českých vědců zaujal ve světě

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají hloubku až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.

Čeští vědci se vydali na tichomořský ostrov, objevili nové druhy mravenců

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického biologického centra akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců.

Lék pro lenochy? Vědci objevili bakterii, která umí zázraky

Atleti, běžci, maratonci a další sportovci mají něco navíc nejen v nohou, ale i v mikrobiomu. Vědci z Joslinova centra pro výzkum cukrovky v Bostonu prokázali, že ve střevním mikrobiomu sportovců je bakterie, která kupodivu přispívá k fyzické výkonnosti, píše italský deník La Repubblica.

Jantar nalezený v Barmě ukrýval bizarního tvora, odborníci jsou zaskočeni

V Barmě objevili zkamenělé pozůstatky ptáka, který žil před 99 miliony let a měl bizarně dlouhý třetí prst. Informoval o tom dnes deník The Daily Telegraph, podle nějž se fosilie ukrývala v kusu jantaru.

Nejhorší epidemie světa v Česku. Parazit požírající mozek zabíjí do několika dní

V České republice způsobila nejhorší epidemii na světě. Je extrémně vzácná a prakticky neléčitelná. Šance na přežití je nízká a zabíjí do několika dní. Ačkoliv se o ní příliš nemluví, Naegleria fowleri zvaná též améba je prvok, který dokáže evakuovat akvaparky i celá města.

Kozy rozpoznají emoce? Vědci analyzovali mečení, výsledek je zaskočil

Domácí hospodářská zvířata jsou mnohem empatičtější, než bychom si mohli myslet. Tvrdí to nová studie, podle níž jsou kozy schopné rozlišit pozitivní a negativní emoce v mečení jiných koz a reagovat na jejich pocity, napsal zpravodajský server CNN.

Astronauti po 50 letech přiznali: Po přistání na Měsíci jsme udělali chybu. Ohrozili jsme Zemi

Astronauti po 50 letech od přistání Apolla 11 na Měsíci přiznali, že udělali zásadní chybu. Mohli Zemi vážným způsobem ohrozit.

Blíží se částečné zatmění Měsíce. Na brněnské hvězdárně připravují speciální pozorování

V Česku bude možné už za pár dní sledovat částečné zatmění Měsíce. Hvězdárna a planetárium Brno chystá speciální pozorování, kterého se může zúčastnit široká veřejnost.

Analýza

Analýza budí obavy, za červnová vedra může klimatická změna

Vědci publikovali studii zaobírající se neobvyklým extrémním červnovým vedrem. Podle jejich zjištění bylo extrémní počasí projevem globální klimatické změny, na niž se podílí i lidská činnost.

Umělá inteligence poprvé simulovala vesmír. Vědci se nestačili divit

Vědci zadali umělé inteligenci, aby simulovala vesmír. K jejich překvapení program vytvořil 3D model vesmíru, při kterém projevil i ty komplexní znalosti, které by dle zadaných parametrů neměl mít. Vědci vůbec netuší, jak k tomu došlo.

Kdy přišel Homo sapiens z Afriky do Evropy? Fragment lebky zcela mění dějiny migrace

Homo sapiens neboli člověk moudrý se přesunul z Afriky do Evropy možná až o 150.000 let dříve, než se původně uvádělo. Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén to napsali ve studii zveřejněné v novém čísle odborného časopisu Nature. Analyzovali fragment lebky moderního člověka nalezený v jeskyni Apidima v jižním Řecku.

Lidstvo prohrává s klimatem 0:100, odborník má řešení, kterému neuvěříte

Podnikatel a vizionář Paul Hawken spolupracoval s Martinem Lutherem Kinga a dnes třiasedmdesátiletý Američan bojuje s klimatickou změnou. Řešení problémů jsou podle jeho názoru poněkud odlišná, než jak bývají prezentována.

Převratný objev: Nová technologie dokáže vyřešit dva zásadní problémy lidstva

Tým vědců ze saúdskoarabské univerzity přišel na způsob, jak vyrábět elektřinu a zároveň odsolovat mořskou vodu za pomoci jednoho zařízení. Informoval o tom server BBC. Vedoucí týmu Pcheng Wang věří, že zařízení, jehož základem je solární panel, by mohlo být k dispozici pro komerční účely do pěti let.

Kanadské peklo. Zkáza, kterou překonaly až jaderné zbraně, dodnes děsí svou krutostí

Obří tragédii v kanadském Halifaxu umocnila souhra několika náhod. Zpočátku to vypadalo jen na běžnou lodní nehodu, která vyústila v ten nejmohutnější výbuch na světě. Silnější byly až exploze atomových bomb v japonských městech Hirošima a Nagasaki.

Tančící papoušek Snowball šokoval vědce. Něco takového bychom nedokázali, tvrdí

Papoušek se žlutým chocholem jménem Snowball, pohupující se v rytmu hudby, zaujal publikum na serveru YouTube už před desetiletím, nyní se ale stal předmětem seriózního vědeckého bádání. Studie, zveřejněná v americkém časopise Current Biology, "poprvé dokazuje, že jiný živočišný druh skutečně tančí podle lidské hudby, spontánně a bez výcviku, prostě na základě vlastního vývoje a sociálních interakcí", řekl agentuře AFP spoluautor studie Aniruddh Patel. Badatelé u slavného papouška napočítali přinejmenším 14 tanečních variací.

Jak zachránit svět před katastrofou? Vědci zjistili jak zamezit globálnímu oteplovaní

Nejen ekologové bijí na poplach. Země se ohřívá a ani dodržování klimatických dohod nemusí situaci uspokojivě vyřešit. Nabízí se však určité řešení pomocí metod tzv. solárního geoinženýrství. Nicméně technologické zásahy do atmosféry mají svá rizika.