Věda

Související články:

Přinesla na Zemi život? Halleyova kometa slaví 260 let

Fascinující věda: Tato fakta jsme na začátku roku 2018 ještě neznali

Každý rok vědci přicházejí s celou řadou objevů a zjištění. některé jen potvrzují to, co si experti už mysleli, některé nálezy ale naprosto překonávají až dosud zažité představy. Podívejte se spolu s námi, co na poli vědy přinesl rok 2018.

Matka jistá, otec nejistý? Nový objev mění pohled na dědičnost DNA

Až doposud se myslelo, že tuto mtDNA dědíme od matky. Jenomže nedávno se objevil případ pacienta, který měl podezření na dědičnou chorobu přenášenou skrze mtDNA. Při jejím zkoumání lékaři narazili na nestandardní věc – DNA byla z velké části zděděná po otci, a nikoliv pouze po matce, jak se doposud předpokládalo.

VIDEO: Blesky z pekla. Krakatoa nechrlí jen lávu a rozžhavené pumy, „lovec sopek“ zachytil fascinující fenomén

Při prudké erupci vychrlí sopka oblaka popelu či prachu, plyny, lávu a pyroklastika, což jsou kusy hornin sopečného kužele rozmetané do okolí. Z nich jsou nejnebezpečnější sopečné pumy. To však není vše. Vědci zaznamenali, že vulkán dokáže vytvořil i svou vlastní bouřku. Tento jev byl nafilmován například při výbuchu sopky Krakatoa.

Otázku "kolik je hodin" naši předci neznali. Od kdy se lidé řídí podle času?

V západní Evropě je dnes zvykem chodit všude načas, mít své aktivity pevně ohraničené časovou periodou a zejména se podle času orientovat. Když se na chvíli ocitneme bez hodinek nebo mobilu připadáme si úplně ztracení. Nicméně vnímání času je subjektivní záležitost a v historii lidé vždy nepotřebovali vědět, kolik je hodin.

Další fáze klimatických změn: Ovzduší zaplaví tichý zabiják

Klimatické změny s sebou nepřináší jen stoupání teplot a hladiny světových vod. Důsledků globálního oteplování je mnohem více, a můžeme je pozorovat i ve svém blízkém okolí. Jsou ale i takové, které zůstaly na okraji veřejného zájmu, a právě tyto změny nás již brzy mohou začít ničit.

Asteroid, který vyhubil dinosaury, zapřičinil ještě jednu katastrofu. Ta trvá dodnes

Asteroid Chicxulub o průměru 10 kilometrů, který před 66 miliony let dopadl do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu, je známý především díky tomu, že vyhubil dinosaury a téměř veškerý život na planetě. Podle vědců ale můžeme jeho účinky pozorovat dodnes.

Infarkt na Štědrý den? Vědci přesně zjistili, která hodina je nejrizikovější

Riziko, že člověk dostane infarkt, je nejvyšší na Štědrý den v deset hodin večer, napsal na svém webu list The Daily Telegraph, který se přitom odvolával na zjištění odborníků. Stres, smutek a nadměrné požitkářství může být smrtící, píše deník.

Proč žijí ženy déle než muži? Studie přinesla překvapivé důkazy

Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži. Podle odborníků existuje mnoho faktorů, které rozdílnou délku života ovlivňují. Nová studie však naznačuje, že by se odpověď mohla alespoň z části skrývat v chromozomu X.

Tlačí obézním lidem tloušťka na mozek? Pokus, který překvapil vědce i veřejnost

Z dřívějších výzkumů je známo, že obezita je často příčinou různých zdravotních komplikací a někdy i závažných onemocnění. Vědci ale postupně zjišťují, jak tloušťka působí na mozek člověka.

Nově objevený tvor byl pojmenován po Trumpovi, strká hlavu do písku

Nově objevený obojživelník, který strká hlavu do písku a kterému hrozí vyhynutí kvůli globálním změnám klimatu, byl pojmenován po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.Informoval o tom dnes britský zpravodajský web BBC.

Případ jako z Dr. House: Matka se synem záhadně onemocněli, lékaři nemohli uvěřit příčině

Americký magazín tropické medicíny a hygieny informoval o podivném případu, který se odehrál v Číně. 78letá žena a její 46letý syn záhadně onemocněli a skončili v nemocnici. Lékaři nakonec zjistili, co je příčinou jejich obtíží, ačkoliv tomu zpočátku nechtěli uvěřit.

Pozor na běžné léky proti bolesti, mohou způsobit vážné zdravotní komplikace

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA), které se běžně užívají proti bolesti, by mohly mít více vedlejších účinků, než se předpokládalo, a jejich užívání by mohlo být nebezpečné pro lidi trpící srdečními onemocněními. Informoval o tom server Science Daily.

Vědci hlásí nevídaný objev. Pod oceány našli něco neuvěřitelného

Hlubiny oceánů patří k nejméně probádaným oblastem na naší planetě. Potvrzuje to i nejnovější objev severoamerických výzkumníků, kteří v oceánu poblíž Mexika objevili pole hydrotermálních průduchů s dosud neviděným ekosystémem.

Milostné kvákání? Žáby ve městech jsou rafinovanější než žáby v přírodě, zjistili vědci

Žáby žijící ve městech kvákají jinak a lépe než jejich kolegyně žijící v přírodě. Nečekaný příklad úspěšné adaptace zvířat a jejich komunikační strategie na městské prostředí zveřejnil kolektiv amerických vědců v odborném časopisu Nature Ecology & Evolution.

Budeme jíst hlínu? Nejnovější studie přináší zvrat v léčbě obezity

Dát si při večeři jako přílohu určitý druh hlíny možná pomáhá při prevenci obezity. Hlína z organismu vyplavuje tuk, tvrdí nová studie, o níž informoval britský server Mail Online.

VIDEO: Starověký Egypt vydal další tajemství, objev vyrazil archeologům dech

Egyptští archeologové objevili v oblasti Sakkára nedaleko Káhiry hrobku kněze starou více než 4400 let. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na egyptské ministerstvo pro staré památky. Vysoce postavený duchovní nejspíš sloužil během vlády páté dynastie, tehdy v čele s faraonem Neferirkarem.

Proč vyhynul pravěký predátor megalodon? Vědci přišli se zajímavou teorií

Vědci přišli s novou hypotézou, která může pomoci vysvětlit vyhynutí pravěkého Megalodona. Obrovský žralok, který vymřel asi před 2,6 miliony let, mohl doplatit na výbuch supernovy vzdálené asi 150 světelných let od Země.

Jak se v antice stavěly lodě? Tajemství poodhalil vrak starý 2400 let

Archeologové, kteří u břehu Kypru zkoumají vrak starý 2400 let, přišli s poznatky, jež přispívají k poznání toho, jak se ve starověku vyvíjela konstrukce lodí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Výzkum vraku začal v roce 2007 a díky osmdesátičlennému týmu archeologů z osmi zemí bude pokračovat i příští rok.

Vědci s nadějí pokukují po moderních technologiích: Pomohou při luštění klínového písma?

Klínové písmo bylo poprvé rozluštěno zhruba před 150 miliony let, přesto dodnes zůstává většina nalezených artefaktů nepřeložena. Vědci doufají, že se to v dohledné době změní díky novým technologiím. Již nyní pracují na digitalizaci objevů a počítačových algoritmech, které by pomohly s jejich následným překladem.