CVVM

Důchody, ilustrační fotografie.

Víc než dvě třetiny Čechů si přejí změnu důchodového systému

Většina Čechů je stále přesvědčena o nutnosti změny důchodového systému. Podobně jako uplynulých devíti letech si na 70 procent lidí myslí, že je potřeba stávající systém důchodů změnit. Největší podporu z nabízených opatření má nadále rozdělení důchodů na první a druhý pilíř a druhým nejčastěji podporovaným opatřením je zvýšení sociálního pojištění, případně daní pro udržení výše důchodů.
Češi bojují proti koronaviru rouškami a respirátory.

Jen čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření covidu zlepší

Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Nejvyšší důvěru mají u Čechů i nadále starostové a obecní zastupitelstva

Nejvyšší důvěru mají u Čechů i nadále starostové a obecní zastupitelstva. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z listopadu a prosince loňského roku. Starostům podle něj důvěřuje 70 procent lidí, obecním zastupitelstvům zhruba tři pětiny. Prezidentovi vyslovilo důvěru 36 procent respondentů, podobně jako v předchozím průzkumu.
Vláda Andreje Babiše

S Babišovou vládou nebylo spokojeno přes 60 procent lidí

S činností vlády, jejím složením i s premiérem Andrejem Babišem (ANO) bylo v září nespokojeno více než 60 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Od února 2020 se hodnocení kabinetu výrazně zhoršilo, tehdy ale v Česku ještě nebyla epidemie koronaviru.
Lidé v rouškách, ilustrační foto

Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie v červenci opadl

Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie nemoci covid-19 v červenci značně opadl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). V červnu čekaly zlepšení situace ještě více než tři pětiny lidí, zatímco o měsíc později už jen zhruba čtvrtina.
Nemocnice, ilustrační foto

Se zdravotním systémem je spokojeno nejvíce lidí od roku 2002

Se zdravotním systémem v ČR jsou spokojeny zhruba tři pětiny obyvatel. Ve srovnání s posledním výzkumem na toto téma, který se uskutečnil v roce 2019, spokojenost vzrostla o 17 procentních bodů a je vůbec největší od roku 2002, kdy se dotazování koná. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ilustrační foto

Většina Čechů se stále zajímá o vývoj pandemie, bojí se o zdraví blízkých

Většina Čechů se stále zajímá o situaci okolo šíření nového typu koronaviru. V červnu to byly více než tři čtvrtiny lidí. Podobný podíl občanů se kvůli covidu bojí o zdraví svých blízkých a také zhoršení ekonomické situace České republiky. Ohledně dalšího vývoje jsou ale lidé spíše optimističtí, zlepšení čekají tři pětiny dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Češi bojují proti koronaviru rouškami a respirátory

Dvě třetiny Čechů mají z něčeho obavy. Nejčastěji je vyvolává koronavirus

Obavy z něčeho mají nyní zhruba tři pětiny lidí, přičemž nejčastěji je vyvolává nemoc covid-19. Vedle toho se Češi bojí zejména o své zdraví, válek a zhoršení životní úrovně. Většina lidí, přibližně 90 procent, se ale dál cítí v ČR i místě svého bydliště bezpečně. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které ho provedlo v červnu mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Volby, ilustrační fotografie.

Volby by podle nejnovějšího průzkumu vyhrálo vládní hnutí ANO

Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do Sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný.
Lidé, ilustrační foto

Lidé hodnotí opatření proti koronaviru opět o něco hůře

Hodnocení občanů reakce státu na koronavirovou epidemii se opět zhoršilo. Jako přiměřená vnímá vládní opatření proti šíření koronaviru 44 procent lidí, což je o 17 procentních bodů méně než loni v prosinci. Naopak o 21 bodů na 34 procent se zvýšil počet těch, kteří si myslí, že vláda dělá v této souvislosti příliš málo.
Očkování, ilustrační fotografie

Očkovat proti koronaviru se v Česku chce 59 procent lidí

Nechat se očkovat proti nemoci covid-19 chce 59 procent lidí v Česku, naopak třetina občanů vyjádřila k očkování negativní postoj. Největší ochotu k očkování projevili senioři, kteří v nynější epidemii patří k nejzranitelnějším skupinám a začali se očkovat mezi prvními. Dosavadní průběh vakcinace v zemi hodnotí většina české společnosti kriticky.
Jaderná elektrárna Dukovany

S rozšířením Dukovan souhlasí necelá polovina Čechů, ukázal průzkum

S výstavbou nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech souhlasí 47 procent Čechů. Proti je 38 procent lidí, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj si zhruba třetina dotázaných myslí, že by se podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny měl zvyšovat, přibližně dvě pětiny Čechů jsou pro zachování současného stavu.
Policie ČR, ilustrační foto

Češi věří armádě a policii, politickým stranám a církvím nikoliv

Češi nadále nejvíce důvěřují armádě a policii. Naopak nejnižší důvěře veřejnosti se těší politické strany a hnutí spolu s církvemi. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti březnu důvěra lidí ve většinu sledovaných institucí klesla. Výjimkou jsou pouze armáda a odbory, ale i u nich od jara mírně stoupl podíl nedůvěřujících.
Ilustrační foto

Proti plošnému zavření škol kvůli covidu těsná většina Čechů, ukázal průzkum

Proti opětovnému plošnému zavření škol při zhoršení situace s koronavirem byla v polovině září těsná většina lidí v Česku, zhruba dvě pětiny měly opačný názor. Povinné by mělo být vzdělávání na dálku na základních a středních školách při jejich uzavření podle zhruba dvou třetin dotázaných. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 7 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy