Daně

Daně, ilustrační fotografie

Dnes by měl ve sbírce vyjít daňový balíček platný od 1. ledna

Dnes, v poslední den roku, má vyjít ve Sbírce zákonů takzvaný daňový balíček. Ruší například superhrubou mzdu, snižuje spotřební daň z nafty a zaměstnavatelům i zaměstnancům přináší stravenkový paušál. Pokud dnes balíček ve sbírce vyjde, v účinnost vstoupí již v pátek, tedy 1. ledna, a většina změn tak začne platit.
Marek Benda (ODS)

Zeman zákon nevetoval, jen na sebe strhl pozornost. Kauzu mám za absurdní, říká Benda

Předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) je přesvědčený, že prezident Miloš Zeman v žádném případě nevetoval takzvaný daňový balíček, jehož součástí je i zrušení superhrubé mzdy. Hlava státu zákon nepodepsala s tím, že jej vrací k dalšímu opatření, a to vyvolalo podezření o jeho vetu. „Podle mého názoru je vše v pořádku, zákon bude vyhlášen. Pan prezident kolem sebe strhl pozornost, a to se mu líbí. Jeho záměr se mu povedl,“ říká pro EuroZprávy.cz Marek Benda.
Daně, ilustrační foto

Superhrubá mzda končí, mění se daně. Kvůli Zemanovi žijí podnikatelé v ještě větší nejistotě

Nejvýznamnějšími změnami v daních bude příští rok zrušení superhrubé mzdy používané od roku 2008, zavedení dvou sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent a zvýšení daňové slevy na poplatníka. Zároveň bude zaveden stravenkový paušál jako alternativa k stravenkám a podnikatelé budou moci využít paušální daň. Změní se rovněž daňový řád, který například automaticky prodlužuje základní tříměsíční lhůtu na podání daňového přiznání na čtyři měsíce, pokud přiznání podá poplatník elektronicky.
Alena Schillerová

Odborníci tepou Schillerovou: Změny daní nebudou mít přínos, který ministerstvo očekává

Daňové změny schválené dnes Sněmovnou v senátní úpravě nepodpoří růst spotřeby, a tím i růst ekonomiky v takové míře, jak očekává ministerstvo financí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a daňových odborníků. Podle výpočtů hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské mohou změny příští rok podpořit růst ekonomiky o 0,7 procentního bodu. Zároveň ale změny znamenají výpadek příjmů veřejných financí kolem 100 miliard korun, tedy 1,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Sněmovna stvrdila zrušení superhrubé mzdy, budou dvě nové sazby daně z příjmů

Sněmovna stvrdila zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140.000 korun měsíčně. Sněmovna dnes také ve vládním daňovém balíčku schválila zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám. Balíček přijali poslanci v senátní podobě, která kromě jiného navyšuje slevu na poplatníka v příštím a přespříštím roce vždy o 3000 korun.
Andrej Babiš

Sněmovna znovu řeší daňový balíček. Výrok Babiše vyvolal nevoli opozice

Stát v důsledku změn letošního státního rozpočtu vyplatil do konce listopadu na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun. Poslancům to dnes v debatě o Senátem vráceném daňovém balíčku řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda letos postupně kvůli ztrátám způsobeným epidemií nového koronaviru zvyšovala schodek rozpočtu z původně schválených 40 miliard až na 500 miliard. Pro příští rok schválila Sněmovna schodek 320 miliard.
Daně, ilustrační fotografie

Daňové změny začnou podle odborníků platit asi později

Schvalování daňového balíčku Sněmovnou až koncem roku zřejmě povede k účinnosti daňových změn až během ledna nebo dokonce od února příštího roku. To zkomplikuje především vedení účetnictví a úpravu informačních systémů podnikatelů. Celkově kritizují, že schvalování zásadních změn daní na úplném konci roku se stalo v ČR téměř tradicí, která odporuje snaze o předvídatelné daňové prostředí.
Miloš Zeman, ilustrační foto

Zeman ohlásil, že daňový balíček nepodepíše

Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u prezidenta Miloše Zemana nenarazí, byť je kritický i k jeho senátní verzi. Zeman v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Sněmovna v úterý rozhodne o daních a prodloužení stavu nouze

Poslanci budou v úterý hlasovat o podobě daňového balíčku se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmů zaměstnanců, který jim vrátil Senát. Posoudit by také měli další, v pořadí již čtvrtou žádost menšinové vlády ANO a ČSSD o souhlas s prodloužením nouzového stavu při podzimní vlně epidemie nového koronaviru.
Miroslav Kalousek

Kalousek si nemyslí, že Česku hrozí dlouhé rozpočtové provizorium

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) si nemyslí, že Česku hrozí dlouhé rozpočtové provizorium. V rozhovoru s ČTK u příležitosti svých čtvrtečních 60. narozenin řekl, že se podle něj ve Sněmovně najde někdo v uvozovkách poctivý a odpovědný, kdo podporu rozpočtu vlády ANO a ČSSD za něco vymění. Dopad dlouhého rozpočtového provizoria bez jasného konce by byl podle něj pro zemi fatální.
Mikuláš Ferjenčík a Petr Třešňák

ČSSD a Piráti nepodpoří senátní verzi daňového balíčku

Vládní ČSSD ve Sněmovně nepodpoří senátní verzi daňového balíčku, řekl dnes novinářům předseda sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hlasovat pro ni nebudou opoziční Piráti. Opoziční hnutí SPD zase podporuje spíše původní sněmovní verzi, která by zaměstnancům ponechala více peněz.
Miloš Zeman jedná s Andrejem Babišem

Babiš chce jednat se Zemanem o daňovém balíčku

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chtějí s prezidentem Milošem Zemanem jednat o daňovém balíčku. Babiš to řekl novinářům na tiskové konferenci v Bruselu. Prezidentovi chce vysvětlit okolnosti jeho schvalování.
Senát ČR, ilustrační foto

Senát poslal zrušení superhrubé mzdy zpět do Sněmovny

Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má podle Senátu zvýšit z dosavadních 24.840 korun ročně na 27.840 Kč v příštím roce a na 30.840 Kč v roce 2022. O úpravách, s nimiž ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) souhlasila, nyní rozhodne Sněmovna.
Senát ČR, ilustrační foto

Senát o daňovém balíčku zatím nerozhodl, stane se tak po poradě frakcí

Senát o úpravách daňového balíčku rozhodne po poradě senátorských frakcí. Přestávku si na ni vyžádala ODS. Úpravy by mohli podpořit i senátoři STAN, kteří neprosadili návrh na zamítnutí balíčku. Pro zamítnutí bylo jen 30 ze 75 přítomných senátorů převážně z klubu Starostů a hnutí Senátor 21 a Pirátů.

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 7 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 12 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 14 hodinami

včera

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy