Emmanuel Macron

Evropská unie, ilustrační foto

Kdo povede EU? Nejdřív se musí lídři srovnat s problémem uhlíkové neutrality

Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU dnes večer na summitu unie v Bruselu zdržuje spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtějí, vystupuje především polský premiér Mateusz Morawiecki. Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat.
Evropská Unie

Začíná dvoudenní summit EU: Jaké agendě se budou evropští lídři věnovat?

V Bruselu se bude během dnešního a zítřejšího dne konat summit předních zástupců členských států Evropské unie. Jedná se o tradiční shromáždění čelní lídrů unie před létem. Letošní summit je nicméně díky mnoha aspektům zcela jedinečný. Představitelé unijních zemí se tentokrát do Bruselu sjíždějí za poměrně nejisté situace, která dvoudenní vyjednávání zcela jistě neučiní lehkými. Na stole leží zcela zásadní agenda, se kterou se hlavy států či jejich vlád musí vypořádat. O jakých tématech se tedy dnes a zítra bude v Bruselu jednat?
Emmanuel Macron, prezident Francie

Macronův návrh minimální unijní mzdy by poškodil ekonomiky zemí střední a východní Evropy, varují ekonomové

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden na konferenci Mezinárodní organizace práce v Ženevě znovu předložil svůj nápad na zavedení celounijní minimální mzdy. Minimální mzda, kterou doposud nezavedly všechny státy současné EU-28, se napříč kontinentem výrazně liší. Důvodem je především rozdílnost výkonu ekonomik jednotlivých členských zemí. Ekonomové varují před negativními dopady, které by zavedení jednotné minimální mzdy v EU přineslo.
Nathalie Loiseau

Macronova kandidátka urazila kolegy, šéfkou frakce v europarlamentu nebude

Bývalá francouzská ministryně pro Evropu a číslo jedna na vládní kandidátce do Evropského parlamentu Nathalie Loiseauová po sérii urážlivých výroků na adresu evropských politiků musela vzdát boj o funkci šéfa liberální frakce europarlamentu zvoleného minulý měsíc. Píše o tom francouzský tisk.
Velká Británie se rozhodla vystoupit z EU a vydat se vlastní cestou. Ilustrační fotografie

Komentář: Bude Británie potřebovat další odklad brexitu?

KOmentář: Když lídři Evropské unie letos v dubnu odsouhlasili další odklad brexitu, tentokrát na 31. října tohoto roku, tvrdilo se, ale hlavně také doufalo, že se jedná o odložení poslední. Jsou tomu už téměř tři roky od konání referenda o členství Spojeného království v EU a více než dva roky od toho, co Theresa Mayová aktivovala článek 50 Lisabonské smlouvy, který ukotvuje mechanismus vystoupení země z evropského bloku. Napříč britskou politickou reprezentací však ohledně podoby brexitu doposud nepanuje shoda a roztříštěnost uvnitř politického systému země pak způsobuje stále hlubší roztříštěnost a polarizaci i u občanů. Země, která měla Evropskou unii opustit na konci letošního března, tak stále nemá jasno, kdy a jak brexit uskuteční. Nebylo by proto lepší vyjednávací dobu opět prodloužit, a tím Británii poskytnout více času na promyšlenou?
Emmanuel Macron

Uhynulý doubek? Macron odmítl spekulace o zlém znamení, Trump dostane náhradu

Francouzský prezident Emmanuel Macron hodlá do Bílého domu poslat nový dub jako náhradu za strom, který přivezl jako dar při své loňské návštěvě USA. Doubek, který spolu s prezidentem Donaldem Trumpem zasadil, nepřežil podmínky následné karantény. Macron v rozhovoru poskytnutém švýcarské stanici RTS zároveň uvedl, že by lidé neměli uhynutí stromu přikládat přílišný význam. Řada médií spatřovala v osudu doubku metaforu napětí ve francouzsko-amerických vztazích.
Emmanuel Macron

Zlé znamení? Macronův doubek přivezený do USA nepřežil karanténu

Doubek, který francouzský prezident Emmanuel Macron loni přivezl jako dar při své návštěvě Bílého domu, zašel. Nepřežil podmínky karantény, do které ho v USA umístili coby nepůvodní rostlinný druh. Macron stromek věnoval prezidentu USA Donaldu Trumpovi jako symbol pevnosti americko-francouzských vztahů.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Oslavy Dne D vrcholí, Macron v projevu vzpomněl i Čechoslováky

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na oslavách 75. výročí vylodění v Normandii připomněl i československé vojáky, kteří se na invazi podíleli. Francie na oběti spojeneckých vojáků, kteří přišli osvobodit pro ně většinou neznámou zemi, nikdy nezapomene, prohlásil Macron v projevu na americkém hřbitově nad pláží Omaha. Slavnostního aktu se účastnil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že aktéři bitvy o Normandii "získali zpět toto území pro civilizaci".
Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřely v severní Francii západní frontu.

Ve Francii začaly oslavy Dne D, Mayová poděkovala veteránům

V Normandii dnes ráno začaly oslavy 75. výročí vylodění západních spojenců. Pietní akce zahájili francouzský prezident Emmanuel Macron a britská premiérka Theresa Mayová, kteří se v obci Ver-sur-Mer zúčastnili položení základního kamene budoucího britského památníku. Na severozápadě Francie se dnes očekává 30.000 návštěvníků, dorazí také zhruba 480 veteránů, především britských.
Bitva o Normandii zahrnuje vylodění v Normandii a následnou bitvu o tuto část Francie. Při vylodění spojenecké síly prolomily Hitlerův Atlantický val a znovu otevřely v severní Francii západní frontu.

V Portsmouthu se slaví Den D. Královna pronesla dojemná slova, politici tleskají veteránům

Britská královna Alžběta II., americký prezident Donald Trump a další státníci dnes v jihoanglickém Portsmouthu vzdali hold válečným veteránům, kteří se před 75 lety zapojili do spojeneckého vylodění v Normandii. Hrdinům Dne D, který byl začátkem válečného vítězství protihitlerovské koalice na západní frontě, spolu s britskou premiérkou Theresou Mayovou, německou kancléřkou Angelou Merkelovovu či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zatleskal i český premiér Andrej Babiš.
Emmanuel Macron se sešel s Milošem Zemanem

Pohár trpělivosti přetekl. Další odkladt brexitu Francie odmítá

Jednatřicátý říjen letošního roku je skutečně posledním termínem pro odchod Británie z Evropské unie. Na setkání s představiteli mezinárodních bankovních institucí to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Nová Evropská komise, která by měl začít pracovat od listopadu, by se podle něj už neměla brexitem zabývat. Macron ovšem připustil, že se situace může změnit, pokud by se Britové v otázce odchodu z EU ještě "rozhodli jinak".
Bitva o Normandii, v okolí si dodnes lidé připomínají hrůzy II. světové války.

Oslavy Dne D: Politici vyrazí do Normandie i Portsmouthu, ČR bude zastupovat Babiš

Sedmdesát pět let po vylodění spojenců v Normandii se v Británii, odkud více než 150.000 vojáků vyplulo, i ve Francii, kde vstoupilo na kontinent obsazený nacistickým Německem, uskuteční řada vzpomínkových akcí. Velká ceremonie k výročí Dne D se uskuteční již 5. června v jihoanglickém přístavu Portsmouth, kam dorazí britská královna Alžběta II., americký prezident Donald Trump a řada dalších zástupců zemí někdejší protihitlerovské koalice. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Ve čtvrtek, 6. června, si pak státníci připomenou na různých menších pietních akcích tisíce obětí z řad spojeneckých vojáků.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Macron kašle na výročí vylodění spojenců v Normandii? Valí se ostrá kritika

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí kritice kvůli neúčasti na nadcházejícím mezinárodním pietním aktu u příležitosti 75. výročí vylodění spojenců v Normandii. Kritici to označili za urážku veteránů. Elysejský palác se hájí tím, že hlavy Francie předsedají mezinárodním připomínkám Dne D tradičně jen při kulatých výročích a že Macron se příští čtvrtek zúčastní řady jiných pietních aktů.
Angela Merkelová

Konflikt na obzoru? Macron a Merkelová se neshodli na výběru šéfa EK

Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu. Vedoucí představitelé unijních zemí by měli večer začít debatu o tom, koho na řádném summitu EU v červnu novému europarlamentu předloží jako kandidáta do čela unijní exekutivy.

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 5 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 6 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 7 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 9 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové

V Česku začíná další vlna veder a není vyloučeno, že teploty opět překonají hranici 40 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi se má sice na víkend ochladit, ale příští týden dorazí další oteplení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy