Začíná dvoudenní summit EU: Jaké agendě se budou evropští lídři věnovat?

Začínající summit může přinést zásadní spory mezi lídry současné Evropské unie, jedná se totiž o zcela klíčové setkání nejdůležitějších unijních představitelů po celoevropských volbách. Témata, která se budou na Evropské radě v průběhu nadcházejících dnů řešit, budou mít zásadní dopad na budoucí nastavení a směřování celé unie.

Primárním tématem jednoznačně bude volba nových představitelů unijních institucí. Od voleb, které se konaly téměř před měsícem, stále mezi politickými skupinami v Evropském parlamentu ani mezi premiéry členských států neexistuje shoda na tom, kdo by měl stát v čele nejdůležitějšího unijního tělesa – Evropské komise. Koho na post, který nyní zastává Jean-Claude Juncker, dosadit, se nemůžou shodnout ani blízcí partneři a představitelé Francie a Německa.

Zatímco se kancléřka Merkelová netají podporou středo-pravicového lídra největší politické strany Manfreda Webera, její francouzský protějšek – prezident Macron si na post předsedy komise představuje spíše středo-levicového Franse Timmermanse nebo unijního vyjednavače brexitu – Michela Barniera. Pokud se ani tyto dva pomyslné „pilíře“ současné EU nemohou shodnout na jednom jménu pro budoucího předsedu Komise, představme si, jak těžké bude najít kompromis mezi všemi členskými státy.

A to předseda Evropské komise není jediná pozice, která musí být v blízké době obsazena. Další posty, pro něž se hledají vhodní kandidáti jsou: ředitel Evropské centrální banky, předseda Evropské rady a Evropského parlamentu a vysoký představitel unie pro zahraniční záležitosti. Zdá se tak, že summit se bude věnovat především tomu, koho na tyto čelní pozice dosadit.

Co je dále jasné je i skutečnost, že po několika letech dohadování se o brexitu, ať už o jeho průběhu či finálním datu, nebude toto téma předmětem letošního summitu. A představitelé unijních států to zajisté ocení.

Naopak co by se na pořad rozhovorů mohlo dostat, je možné otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Ani tato agenda však nebude bezproblémová, v cestě zahájení dialogu se dvěma balkánskými zeměmi stojí několik současných unijních států – konkrétně Kypr či Německo.

Téma životního prostředí, které hýbe současnou evropskou politikou, se v Bruselu bude jistě řešit také. Mnohé státy se postupně připojují k návrhu Evropské komise, která předkládá plán na snížení uhlíkových emisí a vytvoření uhlíkové neutrality v EU do roku 2050. Proti iniciativě se však staví několik států východní Evropy, které proces přijetí návrhu neulehčují.

Nakonec je třeba zdůraznit, že lídři EU budou také debatovat o dlouhodobém finančním rámci pro následující období 2021-2027, který by mohl být schválen během letošního podzimu.