Komentář: Bude Británie potřebovat další odklad brexitu?

Spojené království se nyní nachází ve slepé uličce, ze které nemůže najít cestu ven. I proto by se zdálo logické brexitová vyjednávání opět prodloužit, aby se vše stihlo a země nemusela unii opustit neuspořádaně a „divoce“. Brexit bez dohody je však stále možný, několik kandidátů na pozici britského premiéra hlásá, že zemi z EU vyváže k 31. říjnu – a to ať s dohodu, nebo bez ní.

Právě i aktuálně probíhající volba nového konzervativního lídra a lídra vlády, který bude znám v průběhu nadcházejících týdnů, může celým procesem ještě pořádně zahýbat. I z tohoto důvodu by se další odklad brexitu zdál být na místě.

Mnozí však volají po jiném a konkrétnějším řešení současného brexitového patu – po druhém referendu. A tyto hlasy stále nabývají na síle i na relevanci, především od doby, kdy známe výsledky celounijních voleb do Evropského parlamentu. Britové jako by si svůj postoj k brexitu rozmysleli a nyní se v evropských volbách snažili vyjádřit svůj nesouhlas.

Volby sice se zřetelným náskokem vyhrála Farageova Strana pro brexit volající po okamžitém vystoupení země z EU, avšak ještě více občanů než kolik volilo Farage se v posledních několika měsících připojilo k online petici za odvolání článku 50 a tedy zrušení brexitu. Stejnou pozici jako tito nespokojení občané zastávají i liberální demokraté, kteří v květnových unijních volbách skončili druzí.

Pokud by však k uskutečnění druhého referenda opravdu došlo, potřebovala by Británie více času na jeho legální ukotvení a následné provedení. S největší pravděpodobností by to tedy znamenalo, že by brexit musel být znovu odložen. Je však více než jasné, že by se taková skutečnost nelíbila hlavním lídrům ostatních unijních zemí. Někteří z nich, především francouzský prezident Emmanuel Macron, měli už k odložení brexitu na říjen vážné výhrady. A mohli bychom si jen představovat, jak nepředstavitelný pro ně další odklad je.

Podle čelních představitelů liberálních demokratů by další a poslední odložení brexitu znamenalo šanci jednou pro vždy rozhodnout, jakým směrem se bude Británie ubírat. Jestli směrem od Evropské unie, jejíž součástí byla přes 40 let, nebo směrem k pokračující evropské integraci.