Macronův návrh minimální unijní mzdy by poškodil ekonomiky zemí střední a východní Evropy, varují ekonomové

Nejvíce ohrožené by dle úsudku mnohých špičkových ekonomů byly „nové“ státy Evropské unie, tedy státy nacházející se především ve střední a východní Evropě. Jejich ekonomiky totiž nedosahují takové výkonnosti jako ekonomiky vyspělých západoevropských zemí, kterými jsou například Francie nebo Německo.

Francouzský prezident však na konferenci v Ženevě argumentoval tím, že by minimální unijní mzda přispěla k boji proti nerovnosti mezi jednotlivými členskými státy. Macron dále soudí, že pokud by ke sjednocení výše minimální mzdy nedošlo, nadále bychom v EU byli svědky odchodu pracovníků z chudších zemí Evropy, kde minimální mzda není garantovaná, do zemí, které ji naopak garantují.

Představené argumenty však vybízí k zamyšlení se, zda francouzský prezident, který v posledních měsících čelí rostoucím společenským nepokojům v zemi, svojí iniciativou nemíří právě na uspokojení francouzské společnosti. To by však znamenalo, že se snaží o ochranu vlastního trhu a tedy o potlačení jedné ze svobod, na které stojí současný volný trh Evropské unie –  volného pohybu osob.

Prvním problémem, na který by se při zavádění minimální mzdy narazilo, by byly rozdílné výše minimálních mezd. Ty se napříč zeměmi Evropské unie značně různí, rozdíly jsou v některých případech až sedminásobné. Sjednocení takto rozdílných minimálních mezd by bylo značně komplikované, nehledě na to, že se liší i cenové hladiny a průměrné minimální mzdy jednotlivých unijních zemí.

Je pravděpodobné, že by jednotná minimální mzda byla pro vyspělé země západní Evropy komicky nízká a tedy naprosto zbytečná, zatímco pro země východní Evropy by byla neúměrně vysoká a neefektivní. Pro východní ekonomiky by zavedení této mzdy bylo velice nebezpečné, míní přední čeští ekonomové.

Pro vytvoření plošné unijní minimální mzdy by nejprve muselo dojít ke značnému sblížení jednotlivých ekonomik, což je proces na několik let až desetiletí. Macronovo gesto proto mnozí analytici a ekonomové označují za politické a shodují se, že tato iniciativa není za současného nastavení a fungování EU a jejích ekonomik proveditelná.

Velice podobně se k problematice staví i německá kancléřka Angela Merkelová, která na konferenci v Ženevě minulý týden také vystoupila. Oproti svému francouzskému protějšku zdůrazňovala především potřebu srovnatelných minimálních mezd a ne mzdy jednotné. Přibližování minimálních mezd napříč zeměmi by dle jejích slov mělo přispět k vytvoření spravedlivějších a rovnějších pracovních podmínek v celé EU. Markelová také uvedla, že je zásadní zohledňovat odlišné životní standardy v jednotlivých členských státech.