EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

EU vyráží do boje proti dezinformacím, má vzniknout speciální kodex

Prodloužením výjimky u amerických cel? Německo to vidí černě

Berlín - Německá vláda nepočítá s tím, že se podaří prodloužit pro Evropskou unii výjimku týkající se amerických cel na ocel a hliník. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země osmadvacítky.

EU došla trpělivost? Proti migrantům může zakročit hrubou silou

Brusel – Identifikace uprchlíků je jeden z největších problémů, s nímž se evropské země potýkají v rámci migrační krize. Narážejí na sebe dva protichůdné názory. Podle jedněch mají evropské státy právo vědět, kdo k nim přichází a mohou použít široké možnosti při zjišťování totožnosti uprchlíků. Podle jiných názorů jsou ale lidská práva migrantů prvořadá a nikdo je nesmí k ničemu nutit.

Islámský stát se snaží vyvolat v Africe uprchlickou vlnu do Evropy, varuje OSN

Bojovníci uprchlí ze Sýrie do Afriky se společně s místními extrémisty snaží vyvolat humanitární krizi, která má do Evropy vyhnat miliony lidí.Tuto vlnu chtějí infiltrovat, a proniknout tak na kontinent.

EU chce posílit vztahy se Srbskem a dalšími zeměmi západního Balkánu, říká Tusk

Bělehrad - Evropská unie chce dál posílit ekonomické i další vztahy se Srbskem a dalšími zeměmi západního Balkánu. Během návštěvy Bělehradu to dnes uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Srbsko, Bosna, Kosovo, Albánie, Makedonie a Černá Hora jsou kandidáty na členství v Evropské unii, region ale stále brzdí dopady válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech, poznamenala agentura Reuters.

Morawiecki a Pellegrini se shodli v pohledu na peníze z EU

Varšava - Polsko a Slovensko mají prakticky shodné názory na budoucnost kohezních fondů (fondů soudržnosti) a regionálních fondů a na zaměření investic z příštích rozpočtů Evropské unie. Zdůraznil to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání se svým slovenským kolegou Peterem Pellegrinim. Polský premiér upozornil, že postkomunistické státy v EU ještě stále potřebují více peněz z unijních fondů, pokud mají dohnat Západ v životní úrovni.

Dárcovská konference k Sýrii? OSN očekává sumu 4,4 miliardy dolarů

Brusel - Částku 4,4 miliardy dolarů (92 miliard Kč) na humanitární pomoc lidem v Sýrii slíbili v letošním roce poskytnout mezinárodní dárci na konferenci v Bruselu. Na její závěr to dnes oznámil evropský komisař pro humanitární pomoc a řízení krizí Christos Stylianidis. Potvrdil tak očekávání šéfa humanitárních operací OSN Marka Lowcocka, který před novináři tuto částku zmiňoval už odpoledne. Česko letos přispěje 222 miliony korun, tedy podobnou částkou jako loni, řekl ČTK a Českému rozhlasu náměstek ministra zahraničí Ivo Šrámek.

Umělá inteligence mění svět. Evropská komise do ní chce napumpovat miliardy

Brusel - Evropská komise dnes představila soubor návrhů, které mají podpořit evropskou konkurenceschopnost v oblasti umělé inteligence, a to mimo jiné prostřednictvím vyšších investic. Návrhy mají rovněž zajistit, aby umělá inteligence přinášela Evropanům prospěch, uvedla komise.

OSN varuje: syrský Idlib se může proměnit v humanitární peklo

Sýrie - Podle OSN se syrské město Idlib může stát dalším velkým humanitárním problémem v Sýrii. Jedná se o poslední velké město, které drží islamističtí rebelové. Ve městě je však často nedobrovolně drženo mnoho civilistů a uprchlíků.

Macron chce ovládnout EU? Pomáhají mu Trump i extremisté, píše analytička

Washington - Stane se francouzský prezident Macron vůdčí postavou evropské politiky? Stále více odborníků to pokládá za hotovou věc. Spolu s tím, jak v Německu oslabila pozice kancléřky Merkelové a Británie je jednou nohou z EU pryč, se zdá, že vůdčí role Německa v rámci EU je ohrožena a na její místo se dere Francie, pod vedením ambiciózního a energického čtyřicátníka.

Bitva mezi státy EU? Debata o víceletém rozpočtu bude složitá a bouřlivá

Brusel - Státy Evropské unie čeká velmi dlouhé a komplikované vyjednávání o návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU a souvisejícími změnami, s nimiž v květnu přijde Evropská komise. Analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel míní, že diskuse neskončí na jaře 2019, jak by si nynější komise přála, ale protáhnou se přinejmenším do roku 2020. Jednou z klíčových sporných otázek se nejspíš stanou dodatečné podmínky, které komise navrhne v souvislosti s unijními fondy.

Šéfka diplomacie EU sjela Rusko: Válku dál zhoršuje, Sýrie není šachovnice

Brusel - Rusko, Írán a Turecko by měly skutečně přispět k uklidnění násilí v Sýrii a k prosazení trvalého příměří, shodli se dnes šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Na okraj dvoudenní dárcovské konference k Sýrii oba připomněli, že trojice států se k tomu zavázala v rámci rozhovorů v kazašské metropoli Astaně.

Zaorálek pro EZ: Přijde Česko o peníze z EU? Zvýrazní se puklina mezi východem a západem, zeměmi V4 a zbytkem

Praha – Jak jsme vás již informovali, Evropská komise údajně plánuje, že po roce 2020 by mohly desítky miliard eur z fondů Evropské unie místo do zemí střední a východní Evropy - jako je Polsko, Maďarsko nebo Česká republika - putovat spíše do států zasažených nedávnou finanční krizí. Bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek pro EuroZprávy.cz kritizuje to, jak je zahraniční politika současné vlády pasivní.

Muž, který věří, že je Evropa pod útokem. Kdo je Viktor Obrán?

Budapešť - Maďarský premiér Viktor Orbán, kterému se v parlamentních volbách 8. dubna podařilo už potřetí obhájit mandát a získat pro svojí stranu ústavní většinu, se sám prezentuje jako obránce Evropy před invazí migrantů z islámského světa. Za svojí islamofobní, ale i antisemitskou rétoriku čelí dlouhodobé kritice. O následcích jeho opětovného zvolení informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Grónsko, snící o nezávislosti, dnes volí parlament

Nuuk - V Grónsku se dnes uskuteční volby, v nichž se rozhodne o obsazení 31 křesel místního parlamentu. Grónsko je integrální součástí Dánského království, která disponuje širokou autonomií. Politice na největším ostrově světa dlouhodobě dominuje sen o nezávislosti na Dánsku, podporovaný v posledních letech objevy bohatých ložisek nerostných surovin. Jak samostatnosti nejlépe dosáhnout a jak rychle k ní přistoupit, bude hlavním tématem dnešního hlasování.

Dědictví pro Merkelové? Zmatek, pozor na střední Evropu, upozornil analytik

Zapojí se Německo více do zahraničního dění? Budou vojenské mise Bundeswehru častější? Převezme Berlín konečně roli evropské nejsilnější země? Bude věci řídit nebo bude stále ve vleku událostí? To jsou otázky, jejichž odpovědi se stanou největším dědictvím posledního volebního období kancléřky Angely Merkelové, píše ve své analýze pro nationalinterest analytik Philipp Rotmann.

Vláda Mayové neustoupí. Británie hodlá s EU opustit i celní unii

Londýn - Britská vláda zopakovala, že hodlá v rámci odchodu z Evropské unie opustit i celní unii. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. S ujištěním přišla krátce před očekávaným symbolickým hlasováním o dodatku, který nechává otevřenou možnost, aby země po brexitu zůstala s EU v celní unii. Ten schválila minulý týden Sněmovna lordů.

Whistlebloweři EU? Brusel chce víc chránit oznamovatele porušování práva unie

Brusel - Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh dnes představili první místopředseda komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

Zadlužení členských zemí EU loni kleslo, v Česku je čtvrté nejnižší

Brusel - Zadlužení členských zemí Evropské unie loni kleslo na 81,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 83,3 procenta v předchozím roce. Česká republika měla v rámci EU čtvrtý nejnižší poměr vládního dluhu k výkonu ekonomiky. Vyplývá to z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat.

V4 ostrouhá? Brusel našel způsob, jak střední Evropě vzít peníze

Brusel - Desítky miliard eur z fondů Evropské unie by mohly po roce 2020 místo do zemí střední a východní Evropy jako je Polsko, Maďarsko nebo Česká republika putovat spíše do států těžce zasažených nedávnou finanční krizí, tedy do Španělska a Řecka. Na svém webu to napsal list Financial Times (FT) s odkazem na návrhy dokumentů Evropské komise, jejichž finální podoba by měla být zveřejněna na počátku května.