historie

Na Tankovém dni v Lešanech svedli bitvu němečtí a američtí vojáci

V Praze se točí o vzniku Československa, klapka padla v Obecním domě

Praha - V secesním Obecním domě v Praze dnes začalo natáčení virtuálního filmového dokumentu, který se stane součástí výstavy Mladé Česko. Pořízené záběry pod vedením režiséra Jana Kadeřábka za pomocí virtuální reality přenesou diváky do revolučního dění 28. října 1918.

Opeřený dinosaurus měl čtyři křídla. A stejně neuměl létat

Napadlo by vás, že jakmile má nějaký tvor ne jeden pár křídel, ale hned dva, musí jednoznačně létat. Podle vědců to tak očividně nebylo. Malý opeřený dinosaurus měl sice čtyři křídla, létat však prý nedokázal.

Před 32 lety byl nalezen vrak Titanicu. Paradoxně ho vůbec nikdo nehledal

Dnes uplynulo přesně 32 let ode dne, kdy byl nalezen potopený vrak nejznámější lodi na světě. Paradoxně ale po Titanicu ve skutečnosti nikdo nepátral, cílem badatelů byly původně ztracené válečné ponorky. Na "nepotopitelnou" loď tak narazili jen náhodou.

Nucené migrace za války v Jugoslávii byly humánním přesídlením? Na povrch vyplouvají děsivá svědectví

Hrtkovci (Srbsko)/Kula (Chorvatsko) - Během války v 90. letech si lidé z vesnic v Chorvatsku a Srbsku vyměňovali domy, aby unikli násilí. Šlo o vynucenou výměnu obyvatel, jež byla označována za "humánní přesídlování". Svědectví o této praxi přináší ve svém dokumentu Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN).

Tajemná smrt posádky konfederační ponorky HL Hunley je po 150 letech vyřešena. Náhodou se sama zabila

Vědci rozluštili jedno z velký záhad námořnictví. Dlouhá léta se spekulovalo o tom, co se stalo s posádkou jedné z prvních ponorek - HL Hunley. Ponorka se potopila 17. února 1864 během americké občanské války poté, co vypálila torpédo proti trupu lodi Union USS Housatonic ve vodách u pobřeží Jižní Karolíny.

Josif Stalin: Muž z oceli, který miloval westerny. Co všechno jste o něm nevěděli?

Jedno je jisté, Josif Stalin byl děsivý. Jeden z nejkrutějších diktátorů, který bez váhání zabil miliony svých vlastních lidí a podílel se na uvrhnutí poloviny Evropy do temnoty komunismu. I přesto, že jeho stopa v historii je větší, než většina jiných, se o něm pořád neví všechno.

Šílený diktátor Ne Win: Koupal se v krvi delfínů a změnil směr řízení, protože mu to řekl astrolog

Barmský diktátor Ne Win byl paranoidní člověk. Za dobu své vlády vydal mnoho podivných příkazů, jeden z nich však nic nepřekoná. Jednoho dne se prostě rozhodl, že auta v celé zemi změní směr jízdy. Zůstalo staré značení i volanty na špatné straně, jen se prostě začalo jezdit obráceně. A jezdí se tak dodnes.

Strašák české gramatiky: Jak vznikla vyjmenovaná slova?

Až na výjimky jsou vyjmenovaná slova něčím, co žáky – a často i dospělé – děsí. Věty vyučujících jako „Musíš si to pamatovat, i kdybych tě vzbudil o půlnoci“ si pravděpodobně zažila většina. Jak jsme ale k vyjmenovaným slovům přišli?

Einstein se v dopisu zastal Čechů: Byli zrazeni. Mnichovská dohoda Hitlera nezastaví

Dne 24. srpna 2017 bude v aukci vydražena série fascinujících dopisů napsaných v němčině teoretickým fyzikem Alberte Einsteinem. Korespondence obsahuje jeho myšlenky a komentáře ke světovým událostem i jeho předpověď týkající se získání Nobelovy ceny. Z českého pohledu je zajímavý především list, ve kterém se Einstein zmiňuje o Mnichovské dohodě.

Asteroid, který zabil dinosaury, přinesl temnotu na několik let

Konec dlouhé éry dinosaurů, kdy se po Zemi proháněli obrovští ještěři, přinesl asteroid. Dopad a následná zničená atmosféra připravily o život naprostou většinu života na planetě. Nyní vědci došli k tomu, že po dopadu byla Země přes rok zahalena v temnotě.

Skutečný příběh Pocahontas: Zajali ji Angličané, stala se křesťankou a zemřela mladá za nejasných okolností

Pocahontas. Při vyslovení tohoto jména se většině z nás vybaví animovaná disneyovka, která vznikla v roce 1995. Indiánka Pocahontas sice opravdu žila a dodnes je součástí indiánských legend, zmíněný kreslený film se ale od skutečného života této hrdinky velmi liší, tuto hrdinku totiž v reálném světě nečekal šťastný konec.

Obuškový zákon vás mohl zbavit práce i studií, před 48 lety ho podepsal i Dubček

Jen rok po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Českloslovenska přijalo předsednictvo Federálního shromáždění tzv. obuškový zákon. Stalo se tak přesně před 48 lety dne 22. srpna. Zákon se měl stát bičem na ty, kteří se nechtěli spokojit s ukončením liberalizačního procesu a s odstoupením od Dubčekovy politiky "socialismu s lidskou tváří".

Většina Američanů chce zachovat konfederační pomníky

Washington - Po nedávných násilnostech ve virginském městě Charlottesvillu se zvedla další vlna odstraňování konfederačních symbolů, které podle některých připomínají dobu rasismu a otrokářství. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že si většina občanů USA přeje, aby pomníky na veřejných místech zůstaly.

Zatmění Slunce v historii: Konec světa, nebo zuřící bohové?

Zatmění Slunce vzbuzovalo v historii paniku a pobízelo divokou fantasii dávných civilizací k tomu, aby si vymyslely, co se děje. Podle některých zuřili bohové, podle jiných mělo Slunce sex s Měsícem. Jiní zase čekali konec světa.

Temný okamžik české historie: 21. srpna nás zradili spojenci

Málokterý Čech či Slovák na den 21. srpna 1968 vzpomíná bez pocitu těžkosti v hrudi. Před devětačtyřiceti lety nás zradilo naše okolí a přijeli nás „zachránit“ vojáci pěti zemí Varšavské smlouvy. Ti naše hranice překročili tajně v noci.

Krutý osud moravských Romů: Lidé si připomněli holokaust v Hodoníně u Kunštátu

Blansko - Kolem 200 lidí, mezi nimi také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), se dnes u Památníku Hodonín u Kunštátu na Blanensku sešlo, aby uctili památku obětí romského holokaustu.

V Pacifiku našli vrak křižníku Indianapolis, posádku zlikvidovali žraloci

Washington - V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Po plavidle pátral tým civilních výzkumníků vedených spoluzakladatelem společnosti Microsoft Paulem Allenem.

Rozdělení Československa bylo rozumným krokem, míní Kňažko

Bratislava - Rozdělení Československa bylo podle herce Milana Kňažka (71) z historického pohledu dobrým krokem a je důležité, že vztahy mezi Slovenskem a Českou republikou zůstaly přátelské.

Falzum, či poklad české historie? Lítý spor vypukl před 200 lety

Mělo jít o jeden z nejvýznamnějších textů české historie. Rukopis zelenohorský však od doby svého objevení čelil pochybnostem o jeho pravosti. Do sporu se významně vložil i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk a i díky němu je dnes rukopis považován za falsum.