Ruský archiv vydal tajemství: Záznamy o Češích internovaných v SSSR

Praha - Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získali tisíce záznamů o Češích a Slovácích, kteří prošli systémem Hlavní správy vojenských zajatců a internovaných. Označuje se zkratkou GUPVI a byl zaměřený na vojáky, podobně jako v Česku známější GULAG, který se týkal civilistů.

Je to vůbec poprvé, co Moskva umožnila exportovat tyto informace ze svých archivů mimo území Ruska. Záznamy mají podobu naskenovaných kartotéčních lístků a obsahují základní informace o lidech odvlečených do sovětských internačních táborů. "Mohou tak mít velký význam pro příbuzné a pozůstalé, kteří dosud osudy svých blízkých nemohli dopátrat," uvedl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Jak uvedl ředitel slovenského muzea Stanislav Mičev, podle dostupných údajů prošlo v letech 1941 až 45 zajateckými a internačními tábory 69.977 Čechoslováků, z toho byli dva generálové a 159 důstojníků. 4023 se domů nevrátilo, zemřeli. Jak ale dodal Mičev, informace o počtu lidí v těchto zařízeních se liší, což je dáno i tím, že ne vždy byli zajatci řádně evidováni. Díky získaným záznamům by měly být dohledatelné bližší údaje o více než 34.000 lidí.

Podle ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry má získání záznamů i význam "morálně lidský". Umožní zjistit například to, kde jsou pohřbeni lidé, kteří se z táborů nevrátili.

O předání záznamů jednalo s Ruskem několik let Muzeum slovenského národního povstání spolu s českým ústavem pro studium totalit, se slovenským Ústavem paměti národa, sdružením Krásny Spiš a dalšími institucemi. Informace byly uložené v Ruském státním vojenském archivu, což je největší úložiště vojensko-historických dokumentů sovětské epochy.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Sovětský svaz historie Rusko archivy gulag/gupvi češi Československo

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 23 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 58 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy